Hormon: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
...
Řádek 1:
[[Soubor:Adrenalin3d.PNG|thumb|Prostorový model [[adrenalin]]u – jednoho z nejznámějších hormonů]]
'''Hormony''' jsou sloučeniny, které slouží v těle [[mnohobuněčnost|mnohobuněčných organismů]] jako chemický přenašeč od jedné [[buňka|buňky]] (nebo skupiny buněk) pro jiné. Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných včetně rostlin, mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v [[Organismus|organismuorgasmu]]. Od [[enzym]]ů se odlišují také tím, že působí jen na žijící buňky.
 
Působení hormonu je závislé na jeho detekci buňkou, hormon musí interagovat s odpovídajícím buněčným [[receptor]]em, který pak spustí kaskádu sekundárních reakcí, které vedou až k pro hormon typické odezvě. Vzhledem k tomu, že různé buňky uvnitř těla mohou mít receptory k danému hormonu v různém počtu nebo odlišně citlivé, tak hormon může působit přednostně na skupiny buněk s nejvyšší citlivostí.
Řádek 17:
 
== Živočišné hormony ==
Hormony vznikají ve specializovaných [[Endokrinní žláza|endokrinních]] (řecky {{cizojazyčně|el|endon}} – uvnitř, {{cizojazyčně|el|krinein}} – vylučovat) žlázách, z nichž se dostanou ''prokrvením'' do krevního oběhu ([[vnitřní sekrece]]). Mohou vznikat také i v buňkách orgánů, které mají primárně jiné úlohy. Tyto hormony potom obvykle slouží jen uvnitř tohoto orgánu, např. hormon ''sekretin'' působí pouze na buňky [[sliznice]] a [[slinivka břišní|slinivky břišní]]. Hormony vznikající v nervovém systému nebo jeho buňkách se označují jako ''[[neurohormon]]y''. U obratlovců se tyto buňky nacházejí v [[mezimozek|mezimozku]], kde řídí příjem a výdej vody a soli nebo ovlivňují napětí cévních stěn (obzvláště u [[Savci|savců]]). U mnoha ptáků (např. slepicdicků) ovlivňují v závislosti na intenzitě slunce a světla polohovou koordinaci.
 
Některé patří mezi [[pohlavní hormon]]y.