|
| procent vody = zanedbatelně
| obyvatel = 3 531 159
| obyvrok = [[20092013]]
| hustota = 69
| hustmisto =
| článek o hymně = Bosenská hymna
| hymna = Intermeco
| datum vzniku = [[51. dubenbřezna|51. dubnabřezna]] [[1992]]
| způsob vzniku = rozpadem [[Jugoslávie]]
| měna = [[Konvertibilní marka]]
| commons = Category:Bosnia and Herzegovina
}}
'''Bosna a Hercegovina''' (''BaH'') ([[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]]/[[Chorvatština|chorvatsky]] ''Bosna i Hercegovina'', cyrilicí [[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]] ''Босна и Херцеговина''), někdy zvaná jednoduše '''Bosna''', je země v jihovýchodní Evropě, na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. JehoJejím hlavním a zároveň největším městem je [[Sarajevo]] s 275 524 obyvatel (2013)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA|url=http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|datum vydání=Juni 2016.|datum přístupu=10.12.2016}}</ref>. Bosna hraničí na severu, západě a jihu s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], na východě se [[Srbsko|Srbskem]] a na jihovýchodě s [[Černá Hora|Černou Horou]]. Bosna a Hercegovina je téměř [[vnitrozemský stát]], s výjimkou pásu 20 km krátkého pobřeží na [[Jaderské moře|pobřeží Jaderského moře]] v okolíkolem města [[Neum]].<ref name="coastline">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html Coastline] [[The World Factbook|''World Factbook,'']] 2006-08-22</ref><ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761563626/Bosnia_and_Herzegovina.html Bosna a Hercegovina: I: Úvod], ''Encarta,'' 2006. [http://www.webcitation.org/5kwQDsIKK Archivní] 2009-10-31. – neplatný odkaz !</ref> CentrálníStřední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě je převážně rovinatá. Vnitrozemí, je geografickyresp. větší oblastBosna, a má mírné [[kontinentální podnebí|kontinentální klima]], ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami., Jižníkdežto jižní cíp země, Hercegovina, má [[středozemní klima]] a nízký reliéf.
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze ažvysledovat zpátkylidské doosídlení až [[neolit]]u sledovat trvalé lidské osídlení, v průběhu staletí byla obývána několika [[IlýrieIlyrové|IllyrskámiIllyry]], a [[Keltové|keltskýmiKelty]] civilizacemi. Kulturně, politicky[[Gótové|Góty]] a společenskynakonec máod země6. jednustoletí z nejbohatšíchn. historií v regionu, nejprve byla osídlenal. [[Slované|slovanským národySlovany]],. kterémístní obývajíSlované oblastbyli dodnessoučástí od[[Byzantská 6.říše|Východořímské až(Byzantské) 9.říše]], století[[Chorvatské našehokrálovství|chovatského]] letopočtu.či Ti[[Raška|rašského pakkrálovství]] založilinebo na[[Uhersko|Uher]]. počátkuOd konce 12. století přise příjezduzde a sbližováníale národů,začíná kteříprojevovat setendence samik nazývalisamostatnému ''dobrivývoji, Bošnjani''která („dobříz Bosňáci“),Bosenské prvníbánoviny nezávislýpod [[bán]]vedením v regionu,rodu známýKotromanićů jakoroku ''Bosenský1377 Bán''učiní království.<ref>{{cite book|url=|title=Paul Mojzes. Religion and the war in Bosnia. Oxford University Press, 2000, p 22; „Medieval Bosnia was founded as an independent state (Banate) by Ban Kulin (1180-1204).“.}}</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=0rIGA0rluO0C&pg=PA71&dq=A+tradition+betrayed+In+the+Middle+Ages+the+Bosnians+called+themselves+%22Bosnians%22&hl=sv&sa=X&ei=2jaIUYPFKsaO4AT0lYCoDA&ved=0CDEQ6AEwAA#v=onepage&q=A%20tradition%20betrayed%20In%20the%20Middle%20Ages%20the%20Bosnians%20called%20themselves%20%22Bosnians%22&f=false|title=''Bosnia and Hercegovina: A Tradition Betrayed''|author=Robert J. Donia, John V.A Fine|year=2005|work= |publisher=C. Hurst & Co. Publishers |accessdate=}}, s. 71; ''Ve středověku se Bosňané nazývali „Bosňáci“, nebo používali ještě místní (krajská, regionální) jména.''</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=KQkXAQAAIAAJ&q=called+the+bosnjani&dq=called+the+bosnjani&hl=sv&sa=X&ei=tkCIUdTXJunj4QTz9oCIAg&redir_esc=y|title=''Myths and boundaries in south-eastern Europe''|author=Pål Kolstø |year=2005|work= |publisher=Hurst & Co. |accessdate=}}, s. 120, ''. středověká Bosna byla země jednoho lidu, obyvatelé byly nazýváni Bošnjani a hlásili se ke třem vyznáním.''</ref> BánOdstřadivé setendence vešlechty 14.a stoletínepříznivé změnilzahraničně napolitické Bosenskéokolností království.nakonec Potézpůsobí, bylaže připojenaroku do1463 se zěmě dostala pod vládu [[Osmanská říše|Osmanské říše]], podkterá jejížBosnu nadvládoudržela bylaaž oddo polovinyroku 15.1878, formálně až do konceroku 191908. století.Během Osmanskápanování říšeosmanských přineslasultánu dodošlo regionuk [[Islámvýznamných vetnickým Bosněpřesunům apůvodního Hercegovině|islám]]obyvatelstva a změnila mnohozemě kulturníchse a sociálníchvýrazně postojůislamizovala. Území bylo následněroku 1878 zabráno [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherskou monarchiíUherskem]], která tu vládlavládlo až do konce [[První světová válka|první světové války.]] V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené Jugoslávskéjugoslávské federaci. Po rozpuštění [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována [[Válka v Bosně a Hercegovině|bosenskou válkou]], která trvalatrvající až do konce roku 1995.
Dnes země udržuje vysokou [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|gramotnost, dlouhou očekávanou délku života a vysokou úroveň vzdělání]] a je jednou z nejčastěji navštěvovaných zemí v regionu.<ref>{{cite web|url=http://www.lonelyplanet.com/bosnia-and-hercegovina |title=Lonely Planet's Bosnia and Herzegovina Tourism Profile |publisher=Lonely Planet}}</ref> Bosna a Hercegovina je regionálně a mezinárodně známá svoji přírodní krásou a kulturním dědictvím vycházející ze šesti historických civilizací, z její kuchyně, zimních sportů, její různorodé a jedinečné hudby, architektury a jejích festivalů, z nichž některé jsou největší a nejvýznamnější svého druhu v jihovýchodní Evropě.<ref>{{cite web|url=http://www.sff.ba/content.php/en/festival?set_culture=en |title=About the Sarajevo Film Festival |publisher=Sarajevo Film Festival Official Website}} – neplatný odkaz !</ref><ref>{{cite web|url=http://www.insidefilm.com/europe.html |title=Inside Film's Guide to Film Festivals in Europe |publisher=Inside Film}}</ref> Země je domovem tří etnických skupin, neboli oficiálně ''konstitutivních národů,'': [[Bosňáci|Bosňáků]] (Bošnjaci) jsou největší skupinou ze všech tří, [[Srbové druzí|Srbů]] a Chorvaté jsou třetí[[Chorvati|Chorvatů]]. Bez ohledu na etnicitu je každý občan Bosny a Hercegoviny v češtině nazývánpovažován jakoza „[[Bosňané|BosňanBosňana]]“. Termíny [[Hercegovina|hercegovinskýhercegovský]] a [[Bosna (historická země)|bosenský]] jsouodkazují udržoványk jakohistorickým regionálníregionům země, nikolineslouží jakotedy etnickék dělenínárodnostní klasifikaci, oblastnicméně HercegovinyHercegovina nemá dnesjasně přesně definovanéstanovené hranice. vůčiDo vlastnírakousko-uherské Bosně.okupace Navícse země bylaběžně dooznačovala rakousko-uherskéza okupaceBosnu nav konciširším 19.slova stoletísmyslu, prostěz nazývánaníž „Bosnou“se vyděluje Bosna v užším slova smyslu a Hercegovina.<ref>{{cite web|url=http://www.utoronto.ca/tsq/03/vinko.shtml |title=The Language Situation in Post-Dayton Bosnia and Herzegovina |publisher=Toronto Slavic Quarterly}}</ref>
Bosna a Hercegovina má dvojkomorovou legislativu a tříčlenné předsednictví, složené ze členů každé hlavní etnické skupiny. Nicméně, výkon ústřední vlády je velmi omezený, neboť země je do značné míry decentralizovaná a skládá se ze dvou autonomních entit a jednoho regionu: [[Federace Bosny a Hercegoviny]] a [[Republika srbská|Republiky Srbské]], a regionu [[Brčko (distrikt)|Brčko]], který patří pod místní vládu. Federace Bosny a Hercegoviny je sama o sobě složitá a skládá se z 10 federálních jednotek – kantonů. Země je potenciálním kandidátem na členství v Evropské unii a od dubna 2010 je kandidátem na členství v [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Tehdy na summitu v [[Tallin]]u obdržela tzv. akční plán členství. Země je dále od roku 2002 členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a bylaroku také2008 vse roce 2008stala zakládajícím členem [[Unie pro Středomoří|Středomořské unie]].
== Hranice ==
=== Raná historie ===
[[Soubor:Sarajevo 1878..jpg|thumb|Muslimský odpor v Sarajevu vůči rakousko-uherskému záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878]]
Původně římskou provincii [[Ilyricum]] obsadili v [[6. století|6.]]–[[7. století]] [[Slované]]. Území [[Bosna (historická země)|Bosny]] bylo nejdříve součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]], později [[ChorvatskoChorvatské království|Chorvatského království]], [[Srbské království|srbských království [[Dulja|Duklji]] (Zety) a [[Raška|Rašky]] a [[Uhry|Uher]].
=== Středověk ===
Ve [[12. století]] se [[Bosna]] za vlády bána Kulina ''de facto'' osamostatnila a odolávala snahám [[Srbsko|Srbska]], [[Uhersko|Uher]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Benátky|Benátek]] o její ovládnutí. Po roce [[1353]] nakrátko rozkvetla za bána, později [[král]]e, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce [[1463]] byla Bosna dobyta [[Turci|Turky]], následujícího léta některé části země obsadil uherský král [[Matyáš Korvín]] a vytvořil zde dvě bánoviny, stejně jako roku [[1482]] hornatější [[Hercegovina]] (Hum).
Za vlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]] bylo mnoho bosenských [[Křesťanství|křesťanů]] obrácenopřešlo na [[islám]], vznikločímž takpozději specifickédošlo ke vzniku specifického [[etnikum|etnika]] – [[Bosňáci|bosenštíbosenských MuslimovéMuslimů]] (popř. [[Bosňáci|Muslimové]]Bosňáků).
=== Bouře proti osmanské nadvládě a protektorát Rakouska-Uherska ===
Roku [[1875]] se Bosňácizejména úspěšněpravoslavní Bosňané vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce [[1878]] se tak Bosna stala [[protektorát]]em [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. To ji roku [[1908]] anektovalo.
=== Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Jugoslávské království ===
V [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] vzniklém v r. [[1918]] ([[1929]] přejmenovaném na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu.
{{Podrobně|Politický systém Bosny a Hercegoviny}}
* V čele země ''de facto ''stojí Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu, který je volený mezinárodníRadou radoupro naimplementaci základěmíru (PIC) v souladu s [[Daytonská dohoda|DaytonskéDaytonskými mírovými dohodydohodami]].
* Nejvyšším správním orgánem země je [[Předsednictvo Bosny a Hercegoviny]] neboli Prezídium (''Predsjedništvo''). MáTo má tři členy (jednoho [[Bosňáci|Bosňáka]], jednoho [[Srbové|Srba]] a jednoho [[Chorvati|Chorvata]]), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva BaH se střídají každých 8 měsíců. JsouVoleni volenijsou přímo (dva z [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federace BaH]], která vybírá Bosňáka a Chorvata,jeden a z [[Republika srbská|Republiky srbské]], která vybírá srbského člena).
* Předsedu [[Rada ministrů Bosny a Hercegoviny|Rady ministrů]] neboli Vlády (''Vijeće ministara, Savjet ministara'') jmenuje předsednictvo,Předsednictvo aleBaH nominujena jejnávrh ParlamentParlamentu. Předseda Rady ministrů pak jmenuje celostátní ministry.
* Ministerstva působící s působností pro celou BaHBosnu a Hercegovinu:<ref>[http://www.vijeceministara.gov.ba/ministarstva/ Ministerstva vlády BaH]</ref>
** Ministerstvo zahraničních věcí – (''Ministarstvo vanjskih/inostranih poslova'')
** Ministerstvo bezpečnosti – (''Ministarstvo sigurnosti/bezbjednosti''),<ref>[http://www.msb.gov.ba/Default.aspx?template_id=34&pageIndex=1 Ministerstvo bezpečnosti BaH]</ref> složky:
*** Hraniční policie – (''Granična policija'')
*** Cizinecká policie – (''Služba za poslove sa strancima'')
*** Státní agentura vyšetřování a ochranu – (''Državna agencija za istrage i zaštitu'', – [[SIPA]])
*** Kancelář pro spolupráce s Interpolem – (''Biro za saradnju/suradnju sa Interpolom'')
*** ''ostatní složky – Policie – působí na republikových úrovních''
** Ministerstvo obrany – (''Ministarstvo odbrane/obrane'')<ref>[http://www.mod.gov.ba/en/shema.asp?id=odb Ministerstvo obrany BaH – dělení armády] – neplatný odkaz !</ref>
** Ministerstvo financí a státní pokladny – (''Ministarstvo finansija/financija i trezora'')
** Ministerstvo spravedlnosti – (''Ministarstvo pravde'')
** Ministerstvo obchodu a hospodářství – (''Ministarstvo vanjske/spoljne trgovine i ekonomskih odnosa'')
** Ministerstvo komunikací a dopravy – (''Ministarstvo komunikacija i prometa/transporta'')
** Ministerstvo pro lidská práva a uprchlíky – (''Ministarstvo za ljudska prava i izbjeglice'')
** Ministerstvo občanských záležitostí – (''Ministarstvo civilnih poslova'')
* Zákonodárným orgánem je [[Parlament Bosny a Hercegoviny]] (''Parlamentarna skupština'')., Mákterý má dvě komory: [[Sněmovna národů Bosny a Hercegoviny|Sněmovnu národů]] (''Dom naroda'') a [[Poslanecká sněmovna Bosny a Hercegoviny|Poslaneckou sněmovnu]] (''Predstavnički/Zastupnički dom'').
: Sněmovna národů se skládá z 15 delegátů, kteří jsou ze dvou třetin voleni ve Federace BaH (5 Chorvatů a 5 Bosňáků) a z jedné třetiny v Republice srbské (5 Srbů).
: Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni ve Federací BaH a z jedné třetiny v Republice srbské.
* [[Ústavní soud Bosny a Hercegoviny|Ústavní soud Bosny a Hercegoviny]] (''Ustavni sud Bosne i Hercegovine'') je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaHBosny a Hercegoviny. Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH (2 Bosňáci a 2 Chorvaté), dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské (2 Srbové) a tři členy volí předseda [[Evropský soud pro lidská práva|Evropského soudu pro lidská práva]] po konzultacích s Předsednictvem BaH.
== Geografie ==
Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě [[Evropa|Evropy]], v západní části Balkánu. Hraničí s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] na severu, severozápadě a na jihu; se [[Srbsko|Srbskem]] potom na východě a s [[Černá Hora|Černou Horou]] na jihovýchodě.
Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší [[Hercegovina|Hercegoviny]] na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o [[Hercegovina|Hercegovině]] (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatounížinaté [[Posavina|Posavinu]]Posáví, respektiveresp. v [[Panonská nížina|Panonskou nížinu]]. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od [[Neum]]u po poloostrov [[Klek]]. Významná jsou takérovněž tzv. [[polje]], rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek ([[Una|Uny]], [[Vrbas]]u, [[Bosna (řeka)|Bosny]], [[Drina|Driny]]), od jihu k severu, resp. na [[Neretva|Neretvě]] od severu k jihu.
Hlavní město státu je [[Sarajevo]] (275 524, v metropolitní oblasti kolem 460 000), dalšími velkými městy jsou: [[Banja Luka]] (185 042), [[Tuzla]] (110 979), [[Zenica]] (110 663), [[Bijeljina]] (107 715), [[Mostar]] (105 797), [[Prijedor]] (89.397), [[Brčko (město)|Brčko]], [[Bihać]] a [[Travnik]].
Nejvyšším vrcholem je [[Bosanski Maglić|Maglić]] (2 386 m n. m.), který se nachází v jihovýchodní části federacezemě. [[Podnebí|Klima]] je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.
[[Podnebí|Klima]] je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.
=== Klima ===
{{Podrobně|Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny}}
Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky (entity); těmi jsou [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federace Bosny a Hercegoviny]] (25 989 km²), [[Republika srbská]] (25 208 km²) a oběma uvedenými entitami spravovaný [[Distrikt Brčko]] (493 km²).
Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 vysoce [[autonomie|autonomních]] kantonů.
* [[Unsko-sanský kanton]]
* [[Kanton 10]]
Republika srbská seje skládácentralizovaný 7 regionů:region.
* [[Banja Luka (region)|Banja Luka]]
* [[Doboj (region)|Doboj]]
* [[Bijeljina (region)|Bijeljina]]
* [[Sarajevo – Romanija|Sarajevo-Romanija]]
* [[Trebinje (region)|Trebinje]]
* [[Vlasenica (region)|Vlasenica]]
* [[Foča (region)|Foča]]
== Ekonomika ==
== Kultura ==
[[Soubor:Vijecnica.png|thumb|right|220px|Národní a univerzitní knihovna v BosněBývalá asarajevská Hercegovině.radnice]]
[[Soubor:S. Kragujevic, Ivo Andric, 1961.jpg|thumb|277x277bod|Travnický rodák Ivo Andrić získalroku 1961 získal Nobelovu cenu za literaturu za román Most na Drině.]]
{{Podrobně|Kultura Bosny a Hercegoviny}}
[[Soubor:Motani burek 1.gif|thumb|Bosenská pita]]
{{Podrobně|Kuchyně Bosny a Hercegoviny}}
Kuchyně Bosny a Hercegoviny je rozkročena mezi [[Západní kultura|západními]] a východními vlivy. Kuchyně je blízko příbuzná [[turecká kuchyně|turecké kuchyni]], kuchyni středního Východu a dalším středomořským kuchyním. Díky vlivů [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] je tu nicméně také mnoho kulinářských vlivů ze [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Používá mnoho [[koření]], ale obvykle v mírném množství. Typické suroviny jsou [[Rajče jedlé|rajčata]], [[Lilek brambor|brambory]], [[Cibule kuchyňská|cibule]], [[Česnek kuchyňský|česnek]], paprika, [[Okurka setá|okurka]], [[Mrkev obecná|mrkev]], [[Hlávkové zelí|zelí]], houby, [[špenát]], [[cuketa]], sušené a čerstvé fazole, [[Slivoň švestka|švestky]], mléko, paprika a zakysaná smetana nazývaná pavlaka a kajmak. Mezi typické pokrmy z masa patří především hovězí a jehněčí. Místními specialitami jsou [[čevabčiči]], [[burek]], dolma, sarma, [[pilaf]], [[guláš]], [[ajvar]] a celá řada východních sladkostí. Nejlepší místní vína pocházejí z [[Hercegovina|Hercegoviny]], kde je klima vhodné pro pěstování vinné révy. Naopak, v [[Bosna (historická země)|Bosně]] se vyrábí švestková nebo jablečná rakijepálenka, rakija.
== Odkazy ==
| 