Zpochybňování holokaustu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Někteří zpochybňovači: -celé viz diskuse |
→Trestní právo: úprava, -některá tvrzení, vyčlenění civilních sporů |
||
Řádek 20:
== Trestní právo ==
Jedním z nejvýznamnějších obhájců svobody projevu „popíračů“ je profesor MIT a politický aktivista [[Noam Chomsky]], když napsal, že myšlenky vědců nelze cenzurovat, ačkoliv jsou sebeodpudivější.{{Fakt/dne|20161124091318|}}
Ačkoliv mnohé země nepovažují popírání holokaustu za trestný čin, popírání se stalo předmětem významných civilních případů. Například [[David Irving]] v roce 2000 prohrál ve Velké Británii spor s americkou historičkou [[Deborah Lipstadtová|Deborah Lipstadtovou]], která o něm prohlásila, že je lhář. Irving po Lipstadtové požadoval omluvu. Tým Lipstadtové, jehož členy byl například profesor historie [[Richard J. Evans]] z univerzity v [[Cambridge]] nicméně aktivní obhajobou prokázal, že Irvingova tvrzení jsou lživá, či případně jsou značně selektivním interpretace historických skutečností.▼
Mezi kritiky kriminalizace zpochybňování holokaustu patří kupříkladu:{{Fakt/dne|20161124091318|}}▼
Významným civilním procesem byl také spor [[Mel Mermelstein|Mela Mermelsteina]] s americkou organizací [[Institute of Historical Review]] (IHR), která slíbila odměnu 50 tisíc dolarů osobě, která prokáže, že v Osvětimi docházelo k plynování obětí. Mel Mermelstein, jehož sestra a matka byly v Osvětimi zavražděny v plynové komoře, a jehož otec a bratr zahynuli v jiném táboře, zaslal IHR notářsky ověřené dokumenty potvrzující používání plynových komor k vraždění obětí. Komise IHR, složená z významných "popíračů" té doby jeho důkaz zamítla a Mermelstein se obrátil na soud se žalobou na plnění smlouvy (slíbených 50 000 dolarů). Soud rozhodl v Mermelsteinův prospěch a uvedl, že skutečnost, že Židé byli vražděni v plynových komorách, je tzv. [[notorieta]], tj. skutečnost, která nevyžaduje dokazování.▼
▲Zpochybňování holokaustu je v mnoha zemích světa [[trestný čin|trestným činem]]. To vyvolává i negativní reakce. Z řad zastánců [[svoboda slova|svobody slova]] se mnohdy ozývají hlasy, že by státy neměly kriminalizovat některé názory na historii a zavádět tak [[dogma]] výkladu historie o kterém se nesmí diskutovat.
▲Mezi kritiky kriminalizace zpochybňování holokaustu patří kupříkladu:
* [[Noam Chomsky]], americký filozof židovského původu
* [[Timothy Garton Ash]], britský historik a publicista
Řádek 37 ⟶ 33:
Tyto zákony jsou kritizovány také [[krajní pravice|krajní pravicí]], podle které se jedná o zbytečné omezení svobody projevu, kvůli kterému je holokaust médii prezentován jednostranně, což zabraňuje revizi případných chyb historického bádání.<ref>http://holocaust.cz/cz2/history/antisemitism/present/holocaust_denying/forbidden_discussion</ref>
Hlavními argumenty odpůrců trestnosti zpochybňování holokaustu jsou ty, že historie by měla být objevována na základě svobodného bádání, jehož výsledky by měly být posuzovány na základě vědeckých argumentů, nikoliv právních zákazů; a tvrzení, že perzekuce lidí za vyjádření jejich politického či vědeckého názoru je výrazným pošlapáním svobody slova a její oběti jsou tak [[politický vězeň|politickými vězni]].{{Fakt/dne|20161124091318|}}
V těchto státech
▲V těchto státech jsou zavedeny [[zákon]]y proti popírání holocaustu,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Cram
| jméno = Ian
Řádek 80 ⟶ 74:
* [[Španělsko]] (8. listopadu 1995)
* [[Švýcarsko]] (1994)
V těchto zemích, jako například Rakousku a Německu, berou tyto zákony velmi důsledně a trestají projevy popírání holokaustu anebo vztahující se k propagaci [[Nacismus|nacismu]].{{Fakt/dne|20161124091318|}} V řadě jiných krajin, jako například [[Spojené království|Velké Británii]], [[Irsko|Irsku]] a [[Skandinávie|Skandinávskych krajinách]], se považuje za větší hodnotu [[svoboda projevu]], která je hájena i na úkor jiných práv.<ref name="Bazyler"/><ref>CRAM Ian, str. 1,2</ref>
== Civilní spory ==
Ačkoliv mnohé země nepovažují popírání holokaustu za trestný čin, popírání se stalo předmětem významných civilních případů.{{Fakt/dne|20161124091318|}}
▲Významným civilním procesem byl také spor [[Mel Mermelstein|Mela Mermelsteina]] s americkou organizací [[Institute of Historical Review]] (IHR), která slíbila odměnu 50 tisíc dolarů osobě, která prokáže, že v Osvětimi docházelo k plynování obětí. Mel Mermelstein, jehož sestra a matka byly v Osvětimi zavražděny v plynové komoře, a jehož otec a bratr zahynuli v jiném táboře, zaslal IHR notářsky ověřené dokumenty potvrzující používání plynových komor k vraždění obětí. Komise IHR, složená z významných "popíračů" té doby jeho důkaz zamítla a Mermelstein se obrátil na soud se žalobou na plnění smlouvy (slíbených 50 000 dolarů). Soud rozhodl v Mermelsteinův prospěch a uvedl, že skutečnost, že Židé byli vražděni v plynových komorách, je tzv. [[notorieta]], tj. skutečnost, která nevyžaduje dokazování.
▲
== Zpochybňování holokaustu a cenzura ==
| |||