Bosna a Hercegovina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
rv, VisualEditor "nowiki" bordel |
||
Řádek 49:
'''Bosna a Hercegovina''' (''BaH'') ([[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]]/[[Chorvatština|chorvatsky]] ''Bosna i Hercegovina'', cyrilicí [[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]] ''Босна и Херцеговина''), někdy zvaná jednoduše '''Bosna''', je země v jihovýchodní Evropě, na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. Jeho hlavním a zároveň největším městem je [[Sarajevo]] s 275 524 obyvatel (2013)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA|url=http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|datum vydání=Juni 2016.|datum přístupu=10.12.2016}}</ref>. Bosna hraničí na severu, západě a jihu s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], na východě se [[Srbsko|Srbskem]] a na jihovýchodě s [[Černá Hora|Černou Horou]]. Bosna a Hercegovina je téměř [[vnitrozemský stát]], s výjimkou 20 km krátkého pobřeží na [[Jaderské moře|pobřeží Jaderského moře]] v okolí města [[Neum]].<ref name="coastline">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html Coastline] [[The World Factbook|''World Factbook,'']] 2006-08-22</ref><ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761563626/Bosnia_and_Herzegovina.html Bosna a Hercegovina: I: Úvod], ''Encarta,'' 2006. [http://www.webcitation.org/5kwQDsIKK Archivní] 2009-10-31. – neplatný odkaz !</ref> Centrální a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a severovýchodě je převážně rovinatá. Vnitrozemí je geograficky větší oblast a má mírné [[kontinentální podnebí|kontinentální klima]], ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami. Jižní cíp země má [[středozemní klima]] a nízký reliéf.
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze až zpátky do [[neolit]]u sledovat trvalé lidské osídlení, v průběhu byla obývána několika [[Ilýrie|Illyrskámi]] a [[Keltové|keltskými]] civilizacemi. Kulturně, politicky a společensky má země jednu z nejbohatších historií v regionu, nejprve byla osídlena [[Slované|
Dnes země udržuje vysokou [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|gramotnost, dlouhou očekávanou délku života a vysokou úroveň vzdělání]] a je jednou z nejčastěji navštěvovaných zemí v regionu.<ref>{{cite web|url=http://www.lonelyplanet.com/bosnia-and-hercegovina |title=Lonely Planet's Bosnia and Herzegovina Tourism Profile |publisher=Lonely Planet}}</ref> Bosna a Hercegovina je regionálně a mezinárodně známá svoji přírodní krásou a kulturním dědictvím vycházející ze šesti historických civilizací, z její kuchyně, zimních sportů, její různorodé a jedinečné hudby, architektury a jejích festivalů, z nichž některé jsou největší a nejvýznamnější svého druhu v jihovýchodní Evropě.<ref>{{cite web|url=http://www.sff.ba/content.php/en/festival?set_culture=en |title=About the Sarajevo Film Festival |publisher=Sarajevo Film Festival Official Website}} – neplatný odkaz !</ref><ref>{{cite web|url=http://www.insidefilm.com/europe.html |title=Inside Film's Guide to Film Festivals in Europe |publisher=Inside Film}}</ref> Země je domovem tří etnických skupin, neboli oficiálně ''konstitutivních národů'': [[Bosňáci]] (Bošnjaci) jsou největší skupinou ze všech tří, Srbové druzí a Chorvaté jsou třetí. Bez ohledu na etnicitu je občan Bosny a Hercegoviny v češtině nazýván jako „[[Bosňané|Bosňan]]“. Termíny [[Hercegovina|hercegovinský]] a [[Bosna (historická země)|bosenský]] jsou udržovány jako regionální, nikoli jako etnické dělení, oblast Hercegoviny nemá dnes přesně definované hranice vůči vlastní Bosně. Navíc země byla do rakousko-uherské okupace na konci 19. století prostě nazývána „Bosnou“.<ref>{{cite web|url=http://www.utoronto.ca/tsq/03/vinko.shtml |title=The Language Situation in Post-Dayton Bosnia and Herzegovina |publisher=Toronto Slavic Quarterly}}</ref>
Řádek 64:
=== Raná historie ===
[[Soubor:Sarajevo 1878..jpg|thumb|Muslimský odpor v Sarajevu vůči rakousko-uherskému záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878]]
Původně římskou provincii [[Ilyricum]] obsadili v [[6. století|6.]]–[[7. století]] [[Slované]]
=== Středověk ===
Ve [[12. století]] se [[Bosna]] za vlády bána Kulina ''de facto'' osamostatnila a odolávala snahám [[Srbsko|Srbska]], [[Uhersko|Uher]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Benátky|Benátek]] o její ovládnutí. Po roce [[1353]] nakrátko rozkvetla za bána, později [[král]]e, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce [[1463]] byla Bosna dobyta [[Turci|Turky]], následujícího léta některé části země obsadil uherský král [[Matyáš Korvín]] a vytvořil zde dvě bánoviny, stejně jako roku [[1482]] hornatější [[Hercegovina]] (Hum).
Za vlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]] bylo mnoho bosenských [[Křesťanství|křesťanů]] obráceno na [[islám]], vzniklo tak specifické [[etnikum]] – [[Bosňáci|bosenští Muslimové]] (popř. [[Bosňáci|Muslimové]]
=== Bouře proti osmanské nadvládě a protektorát Rakouska-Uherska ===
Roku [[1875]] se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce [[1878]] se tak Bosna stala [[protektorát]]em [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. To ji roku [[1908]] anektovalo.
Řádek 76 ⟶ 74:
V [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] vzniklém v r. [[1918]] ([[1929]] přejmenovaném na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu.
=== Socialistická Jugoslávie ===
V jugoslávské federaci (od r.[[1945]]) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s
=== Nezávislost ===
V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu [[1991]] se sešli v Karadjordjevu ve [[Vojvodina|Vojvodině]] [[Slobodan Milošević]] a [[Franjo Tuđman]], aby si dohodli rozdělení země mezi [[Srbsko]] a [[Chorvatsko]]. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.
[[Bosňáci]] a [[Chorvati]] vyhlásili [[3. březen|3. března]] [[1992]] nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne [[1. březen|1. března]] [[1992]]. [[Srbové]] referendum bojkotovali a [[7. duben|7. dubna]] [[1992]] vyhlásili vlastní [[Republika srbská|republiku]]. Politický konflikt přerostl v [[Válka v Bosně a Hercegovině|ozbrojené srážky]], kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. [[Organizace spojených národů|OSN]] vyslala do Bosny a
== Politika ==
Řádek 179 ⟶ 177:
=== Struktura ===
[[Soubor:Neum02451.JPG|thumb|Turisté v bosenském městě [[Neum]] na pobřeží Jaderského moře]]
Bosna a Hercegovina byla vedle [[Makedonie]] nejzaostalejší republikou v bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávii]]
V době [[Socialismus|socialismu]] bylo v BaH umístěno velké množství těžkého [[průmysl]]u. Závody, které se tu nacházely, byly významnou částí průmyslu celé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]: zbrojovky, hutní a strojírenské továrny, stavební firmy. Dnes trpí zastaralým vybavením a nekonkurenceschopností svých výrobků na vyspělých trzích. Přesto ještě stále živí velkou část obyvatel; sektor služeb zatím nedosahuje podílu na hospodářství srovnatelného se západními zeměmi.
| |||