'''Tučňáci''' (Sphenisciformes) jsou nelétaví [[ptáci]],<ref group="p">Tučňáci jsou nelétaví v „technickém“ smyslu, vývojově patří do podřádu [[Letci|letců]].</ref> kteří jsou dokonale přizpůsobeni [[lov]]u a potápění ve vodě, ale majimají křídla. Žijí výhradně v oblastech chladných [[mořský proud|mořských proudů]] na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] (jeden druh, hnízdící na [[Galapágy|Galapágách]], okrajově zasahuje na severní polokouli). V současné době žije na světě 18 [[druh (biologie)|druhů]], řazených do šesti [[rod (biologie)|rodů]] jediné [[čeleď|čeledi]] [[tučňákovití]] (''Spheniscidae'').
== Pojmenování ==
Že české slovo tučňák, které bylo vytvořeno v době [[Národní obrození|národního obrození]], pochází od slova tučný, je asi nesporné. Zajímavější je však [[etymologie]] mezinárodně užívaného názvu ''Penguin'' (v [[Angličtina|angličtině]]) či ''Pingvin'' (v [[Ruština|ruštině]], [[Němčina|němčině]], [[Španělština|španělštině]]). Jeho původ se vysvětlijevysvětluje dvěma způsoby. Často se předpokládá, že má původ ve [[Velština|velšském]] ''pen gwyn'', tj. "bílá hlava", což byl název, jímž [[Velšané]] označovali [[Alka velká|alku velkou]], severského mořského ptáka, který připomínal tućňákytučňáky a byl již vyhuben. Alka totiž měla nad okem výraznou bílou skvrnu. Slovo ''pinguin'' je však poprvé doloženo v deníku italského učence [[Antonio Pigafetta|Antonia Pigafetty]], kerýkterý se účastnil [[Fernão de Magalhães|Magalhãesovy]] námořní výpravy kolem světa. Proto je pravděpodobnější, že slovo má původ v [[Románské jazyky|románské jazykové]] oblasti, a to v [[Latina|latinském]] slově ''pinguis'', tj "tuk". <ref>[[Zdeněk Veselovský|Veselovský, Zdeněk]]: Tučnáci. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984, s. 7-9-</ref>
