Laterna magika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikiodkaz
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; narovnání šablon
Řádek 1:
{{Infobox - divadlo
| název = Laterna magika
| obrázek = Laterna_Magica_2Laterna Magica 2.JPG
| popisek = Laterna magika, portál
| stát = [[Česko]]
| místo = [[Praha]]
| typ = profesionální divadlo
| zaměření = [[činohra]], [[opera]]-[[muzikál]], [[balet]]
| scény =
| zřizovatel = [[Ministerstvo kultury České republiky]]
| styl = [[moderní architektura]]
| architekt =
| doba stavby =
|doba_stavby =
| datum otevření =
|datum_otevření =
| přestavby = 1977–1983 (přístavba [[Nová scéna (Praha)|Nové scény]])
| ředitel =
|umělecký_šéf umělecký šéf = [[Zdeněk Prokeš (choreograf)|Zdeněk Prokeš]] (Laterna magika)
| loc-map = {{LocMap |Praha
|caption = Laterna magika na mapě Prahy
|label = '''Laterna magika'''
Řádek 32:
|float = center
}}
| adresa = '''Nová scéna:'''<br />Národní 4, Praha 1
| web = http://www.laterna.cz/
| commons = Státní opera
}}
'''Laterna magika''' je první multimediální divadlo na světě, s více než pětapadesátiletou historií. V současnosti je jedním ze souborů pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]] a působí v prostorách [[Nová scéna (Praha)|Nové scény]] ND. Svým unikátním přístupem k divadelní poetice si vytvořila světové renomé. Základní snahou, která utváří Laternu magiku dodnes, je hledáni cest k syntetickému divadlu, které je schopné vyprávět příběh za použití většího množství prostředků, zejména prostřednictvím multimediální projekce v&nbsp;kombinaci s prací živých interpretů na jevišti. Základní princip, interaktivní propojení filmové projekce s pohybem a hereckou akcí, postupně doplnily nové technologie, například digitální projekce nebo nová média včetně real timových programovatelných softwarů. V inscenacích Laterny magiky se od počátků propojují žánry: od činoherního herectví, přes výsadní postavení tance a baletu, po pantomimu a černé divadlo. Charakteristickým znakem také je, že inscenace vznikající pro Laternu magiku jsou vždy originálními autorskými díly určenými přímo pro tento soubor – nikdy nebyly přijímány jako hotové kusy, a až na naprosté výjimky se nikdy neobjevily na repertoáru jiného souboru!
Řádek 47:
 
=== Léta 1959–1973 ===
[[Soubor:Praha, Nové Město, Národní divadlo, Laterna Magika.jpg|thumbnáhled|Budovy [[Nová scéna Národního divadla|nové scény Národního divadla]], kde sídlí Laterna magika.]]
Podoba prvního reprezentativního programu byla dlouhou dobu využívána jako vzor pro tvorbu nových komponovaných večerů. Soubor byl součástí [[Národní divadlo|Národního divadla]] jako samostatná „výzkumná“ scéna s vlastním uměleckým vedením. Uměleckým šéfem se stal režisér [[Alfréd Radok]]. V šedesátých letech byla Laterna magika zaměřená jak na domácí publikum, tak stále více na zájezdové programy, pro které byl skládankový charakter prvních představení výhodou. Podle archivních materiálů a&nbsp;pamětníků se jednotlivé části premiérového a následných zájezdových programů měnily, doplňovaly, upravovaly nebo se měnily jejich názvy. Druhé představení Laterny magiky se jmenovalo příznačně ''Zájezdový program'' a premiéra se uskutečnila 5. prosince 1960 v rámci hostování v někdejším Leningradu. S tvorbou nového programu byl spojen také střet s tehdejší představou kulturních kádrů o socialisticky realistickém umění: ministr kultury Václav Kopecký nepovolil jevištní ztvárnění tanečně filmového čísla ''[[Otvírání studánek]]'' na hudbu [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]]. Alfred Radok odešel dobrovolně z funkce uměleckého šéfa, ve vedení souboru jej nahradil tanečník a choreograf Oldřich Stodola. V uvolněnější atmosféře roku 1966 se dílo na repertoár vrátilo a spolu s ním i Radok na post šéfa souboru. Jedinou výjimkou v programu této éry byla celovečerní dramatická inscenace ''Hoffmannovy povídky ''z roku 1963, kterou vytvořil režisér [[Václav Kašlík]]. Hudební dílo [[Jacques Offenbach|Jacquese Offenbacha]] oprostil od vedlejších motivů a soustředil děj na postavu Hoffmana a jeho tří lásek, vystupovaly v něm pouze tři hlavní postavy, baletní a operní soubor. Kritika však ''Hoffmannovy povídky ''nepřijala a požadovala pro Laternu magiku zpět revuální typ programu. Na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se Laterna prezentovala kratším programem, který později uváděla v Praze pod názvem ''Revue z bedny'', na světové výstavě se hrál až dvanáctkrát za den.
 
Řádek 54:
staropražských legend. Inscenace se hrála úspěšně asi měsíc, neprošla však závěrečným schvalovacím procesem. K novému nastudování byl přizván jako režisér [[Evald Schorm]], který inovovanou verzi uvedl pod názvem ''Láska v barvách karnevalu'' (1975).
 
Laterna magika se pokusila oslovit i dětského diváka, poprvé v roce 1975 hrou ''Ztracená pohádka'', a především premiérou ''[[Kouzelný cirkus|Kouzelného cirkusu]]'' v roce [[1977]]. Tato inscenace je na repertoáru dodnes jako nejstarší nepřetržitě uváděný titul na repertoáru a je nejhranějším divadelním kusem ve střední Evropě{{doplňte zdroj?}}. ''Kouzelným cirkusem'' také Laterna zřetelně vstoupila do etapy [[mnohovýznamové divadlo|mnohovýznamového divadla]]. [[Josef Svoboda (scénograf)|Josef Svoboda]] při oslavách dvaceti let uvádění Kouzelného cirkusu poznamenal: „''V lůně celého záměru bylo cirkusové téma, pro které se zrodil šťastný nápad panoramatické pohyblivé plachty, nesoucí filmový obraz a znázorňující rovněž cirkusové [[šapitó]]. Tato scénografie zpodobňuje celý příběh a princip Laterny
magiky.''“ Na inscenaci se podíleli např. zakladatel českého [[černé divadlo|černého divadla]] [[Jiří Srnec]], výtvarníci [[Zdeněk Seydl]], [[Eva Švankmajerová|Eva]] a [[Jan Švankmajer]]ovi, choreografové [[František Pokorný (choreograf)|František Pokorný]], Vlastimil Jílek nebo Karel Vrtiška, hudebník [[Oldřich F. Korte]] ad. Na počátku 70. let se stal trvalým spolupracovníkem divadla kameraman [[Emil Sirotek]]. V roce 2013 byl filmový materiál inscenace ''Kouzelný cirkus'' profesionálně digitalizován, titulu ''Kouzelný cirkus'' bylo odehráno celkem přes 6200 repríz.