Říše Kartága byla silně závislá na obchodu s [[TartéssosTartessové|Tartéssem]] a jinými městy na Pyrenejském poloostrově, od kterých získávala obrovské množství [[Stříbro|stříbra]], [[Olovo|olova]], a mnohem důležitější [[Cínová ruda|cínovou rudu]], která byla přísadou k výrobě [[bronz]]ových předmětů. Její obchodní vztahy s Ibery a námořní síla, která zajistila kartaginský monopol v obchodu s Británií bohatou na cín a Kanárskými ostrovy, jí umožnily stát se jediným významným překupníkem cínu a výrobcem bronzu. Udržování tohoto monopolu bylo jedním z hlavních zdrojů kartáginské síly a prosperity a kartáginský obchodník by raději rozbil svou loď o skalnaté břehy Británie, než aby odhalil kterémukoli rivalovi, jak se k nim bezpečně přiblížit. Navíc, když bylo Kartágo jediným významným dodavatelem cínu, jeho pozice v centru Středozemního moře a kontrola nad vodami mezi Sicílií a Tuniskem mu umožňovaly kontrolovat zásobování východních národů tímto kovem. Kartágo bylo také největším středomořským producentem stříbra, těženého v Ibérii a na pobřeží severní Afriky, a po monopolu s cínem bylo stříbro jedním z jeho nejvýdělečnějších podniků. Jeden důl ve Španělsku poskytoval [[Hannibal]]ovi 300 římských liber (98,235kg) stříbra denně.
Kartáginská ekonomika vznikla jako rozšíření hospodářského vlivu svého mateřského města, Tyru. Jeho početná obchodní flotila putovala po obchodních trasách zmapovaných Tyrem, a Kartágo po Tyru zdědilo i umění vyrábět velmi hodnotné barvivo - [[tyrský purpur]]. Ve starověkém Středomoří to bylo jedno z nejcennějších zboží, mající cenu 15-20násobku jeho váhy ve zlatě. Vysocí římští úředníci si mohli dovolit tógy pouze s úzkým proužkem v této barvě. Kartágo také vyrábělo méně hodnotné karmínové pigmenty z [[šarlat]]u.
