Narodil se roku 1592 v [[Láhaur]]u, jako nejmladší syn korunního prince Salíma, pozdějšího císaře [[Džahángír]]a, a [[Rádžpúti|rádžputské]] princezny Džódha Báí. V [[dětství]] byl oblíbencem svého dědečka, císaře [[Akbar]]a, který na něj měl značný vliv. Jeho původní jméno bylo Churrám. Džahángír původně nepočítal s Churrámem jako se svým následníkem a jmenoval ho guvernérem oblasti [[Dakšin]]u ve střední Indii. Císařem se měl stát prvorozený syn Chusrau, který však roku [[1607]] proti otci povstal a následně byl na Džahángírův rozkaz oslepen. ChurrámCísař sepoté pozdějizaČal zbavilfavorizovat nevlastníchChusrauova bratrů Parvíze abratra Šáhrijára, čímž se stal jediným dědicem trůnu. JehoChurrámovy vztahy s otcem a nevlastní matkou, ambiciózní císařovnou [[Núrdžahán]], nebyly příliš dobré. Ve 20. letech 17. století vedl proti otci několik nezdařených povstání. V době otcovy nemoci po roce [[16231621]] nechal otrávit slepého staršího bratra Chusraua a od roku 1623 se výrazně podílel na vládě. Byl značně bezohledný, s pomocí perského aristokrata Ásafa Chána nechal po otcově smrti otrávit slepéhoi bratradalší Chusrauanevlastní bratry Parvíze a nařídilŠáhrijára, čímž se stal jediným dědicem trůnu. Nařídil i vraždu svých bratranců, synů prince Danijála. Jeho manželkou se stala Ásaf Chánova dcera Ardžumand Banú Bégam, známá jako Mumtáz Mahál (Perla paláce).
