Staroměstská mostecká věž: Porovnání verzí

'''Staroměstská mostecká věž''' je považována za jednu z  nejkrásnějších gotických staveb v  [[Evropa|Evropě]]. Nachází se v  [[Praha 1|Praze 1]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] na [[Křižovnické náměstí|Křižovnickém náměstí]] při pravobřežním vstupu na [[Karlův most]] na [[Královská cesta|královské cestě]].

Jedná se o  [[Gotika|gotickou]] [[věž]] postavenou společně s  [[most]]em [[Petr Parléř|Petrem Parléřem]]. Věž byla zbudována nejen jako [[Opevnění|fortifikace]], ale zároveň představuje i typ reprezentačního vítězného oblouku. [[Karel IV.]] totiž stanovil trasu [[Korunovace|korunovačních]] průvodů svých následovníků, která vedla přes nový [[Gotika|gotický]] [[most]].

[[Soubor:Barikády v Praze2 - 1848.gif|náhled|upright|vlevo|Barikáda ve věži v r. roce 1848]]

Věž byla dostavěna pravděpodobně v  70. – 80. letech [[14. století]]. Za ideového tvůrce ikonografického a heraldického programu výzdoby je shodně považován sám císař [[Karel IV.]] Za [[autor]]a veškeré [[sochař]]ské a kamenické výzdoby věže literatura považuje architekta a stavitele mostu [[Petr Parléř|Petra Parléře]] a jeho huť.

Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku [[1848]], a tak musela především v 60. letech 19. století, ale i v  letech [[1874]] až [[1878]] projít velkou rekonstrukcí pod vedením českého architekta [[Josef Mocker|Josefa Mockera]].

V roce 1972 bylo šest velkých gotických pískovcových soch (Karel IV., Václav IV., sv. Vít, Vojtěch a Zikmund, lev) a 2 menší (znakové štíty s  korunou) ze Staroměstské mostecké věže pro špatný stav sneseno a nahrazeno betonovými kopiemi z  dílny kolektivu restaurátora [[Josef Antek|Joži Antka]]. Originály byly umístěny v  expozici [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] v [[Klášter svatého Jiří (Praha)|Jiřském klášteře]], odkud se po její úpravě roku 1978 přestěhovaly do [[Lapidárium Národního muzea|lapidária Národního muzea]]. Na věži sloužily [[beton]]ové [[Replika (napodobenina)|repliky]] až do podzimu roku [[2006]], kdy je nahradily pískovcové kopie, tesané přesně podle originálů kolektivem restaurátorů pod vedením [[Tomáš Rafl|Tomáše Rafla]]. Originální Parléřovy sochy [[svatý Zikmund|sv. Zikmunda]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] reprezentovaly české [[Gotika|gotické umění]] na velkých reprezentativních výstavách v Metropolitním muzeu umění v  [[New York]]u roku [[2005]] a v [[Obrazárna Pražského hradu|Obrazárně]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] roku [[2006]].

Na [[ochoz (architektura)|ochoz]] věže se dostaneme po 138 [[Schodiště|schodech]]. [[Výška]] věže činí 47 [[metr]]ů nad rovinou mostu, nad hladinou [[Vltava|Vltavy]] je to 57 metrů. Nárožní věžičky se nacházejí ve výšce 64 metrů.

Samotná věž je postavená z  [[Pískovec|pískovcových]] kvádrů a její [[střecha]] je pokryta [[Břidlice|břidlicovými]] pláty. Věž je prolomena typickým [[gotická architektura|gotickým]] lomeným obloukem brány, kterou bylo možné v  minulosti uzavírat. Průjezd věže je zaklenut unikátní [[Petr Parléř|parléřovskou]] klenbou s  trojpaprsky a korunou namísto [[svorník]]u.

Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně do [[Křižovnické náměstí|Křižovnického náměstí]]. Drobné plastiky se dochovaly i na západní stěně, jejíž původní výzdoba byla zničena [[Švédsko|švédským]] [[dělostřelectvo|kanónem]] při dobývání [[StaréŠvédské_obléhání_Prahy#obléhání_pražských_měst|dobývání Město (Praha)|Starého Města]] roku [[1648]], což připomíná zlacená [[pamětní deska]] se znakem Starého Města a textem: "SISTE HIC PAULI SPER VIATOR // SED LIBENS AC VOLENS // VBI MULTA POPULATUS TANDEM VEL INVITUS // SISTERE DEBUIT // GOTHORUM ET VANDALORUM FUROR // ET LEGE SCULPTUM IN MARMORE // QVOD AD PERPETUAM BOEMORUM OMNIUM // SED IN PRIMIS VETERO PRAGENSIUM // MEMORIAM // ANNO DOMINI MDCXLVIII // MARS SVECICUS FERRO ET IGNE IN HAC TURRI DELINEAVIT // HAEC TVRRIS GOTHICI FVIT VLTIMA // META FVRORIS // SED FIDEI NON EST HAEC VLTIMA // META BOEMAE // VOLUISSENTID IPSUM CIVES VETERO-PRAGENSES // FUSO SANGVINE INSCRIBERE // NISI // PAX AVREA // FERDINANDI III PIETATE ET IVSTITIA // IN ORBEM GERMANICUM REDUCTA // PRO SANGVINE AURUM SUPPEDITASSET".

Plastická výzdoba východní stěny věže je rozčleněna do tří pater. V  nejnižší části se kolem oblouku brány dochovaly drobné konzolové [[plastika (výtvarné umění)|plastiky]]. Nad nimi se nachází [[Znak (Heraldika)|znaky]] historických zemí, kterým vládli panovníci [[Lucemburkové|lucemburské]] [[dynastie]] v  době postavení věže a také původní [[Městská heraldika|městský znak]] [[Staré Město (Praha)|Starého Města pražského]]. Prvnímu patru nad průjezdem dominuje trojice gotických soch znázorňujících zleva [[císař]]e [[Karel IV.|Karla IV.]], [[Svatý Vít|svatého Víta]] na plastice mostu a římského krále [[Václav IV.|Václava IV.]] Nad touto trojicí je erb se svatováclavskou orlicí. Druhé patro zdobí sochy [[Svatý Zikmund|sv. Zikmunda]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], pod jejichž nohama shlíží z  věže velká plastika [[Lev|lva]].

[[Soubor:Murals under Staroměstská mostecká věž on Charles Bridge, 2014-03-06.jpg|náhled|vlevo|[[Petr Parléř|Parléřova]] [[Gotická klenba|křížová klenba]] v  průjezdu]]

Střecha, jež je v  současné době [[Břidlice|břidlicová]], byla původně celá pokryta leštěným [[Zlato|zlatým]] [[Plech|plechem]], stejně jako byly zlatem pokryty části soch postav, zejména jejich [[Plášť|pláště]], účelem bylo vyvolat dojem již na dálku, což bylo pro pražskou politiku Karla IV. typické, nechal podobně zlatým plechem pokrýt střechu katedrály.

[[Interiér]]y [[schodiště]] prodělaly v  průběhu staletí časté změny. Jejich současná podoba je výsledkem rekonstrukce, provedené v [[19. století]] [[Josef Mocker|Josefem Mockerem]]. Z  té doby pocházejí [[Novogotika|novogotické]] [[trám]]ové [[strop]]y z  prvního i druhého patra. V  horním poschodí je tento strop ještě doplněn znaky zemí[[Země Koruny české|Zemí koruny české]] a pražských měst.

Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z  nejzáhadnějších gotických soch v  Praze, lidově nazývaná „''Klíčník''“ nebo „''Věžník''“, kterou nechal postavit [[Václav IV.]]

V  letech [[1877]] a [[1878]] zrestauroval a domaloval v  průjezdu brány původní gotické malby malíř [[Petr Maixner]].

Důkladné propojení místa stavby s plánem a polohou celého města dokládá i známé „''slunovratové mysterium''“. Každoročně o [[Letní slunovrat|letním slunovratu]] v [[poledne]] vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín na [[erb]] se [[Plamenná orlice|svatováclavskou orlicí]]. K tomuto jevu přitom dochází v jediný den v roce. Stejný den, na který ve [[středověk]]u připadal svátek [[Sv.Svatý Vít|svatého Víta]], večer zapadá [[Slunce]] při pohledu od paty věže nad místem, kde jsou ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrále]] uloženy ostatky tohoto [[Svatý|světce]].

V současné době je zde stálá expozice, zajišťovaná [[Pražská informační služba|Pražskou informační službou]] ([[PIS]]). Zpřístupněno je první a druhé poschodí a ochoz na střeše. Návštěvníci zde mohou zhlédnout [[film]] o [[Karlův most|Karlově mostě]] nazvaný „''Karlův most – paprsek staletími''“.

* Homolka, Jaromír: ''K  počátkum ikonografie krásného slohu'', in: Acta Universitatis Carolinae, Praha 1981.