Wikipedie

Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m Chyba v ISBN dle ŽOPP 7/2015; kosmetické úpravy
Řádek 12:
| kapitola = Městská rada
| strany = 4 - 5
| isbn = null
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = HERMAN,
Řádek 21:
| rok = 1904
| strany = 46 - 57
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| svazek = prvý
}}</ref> královského hlavního města Prahy ze dne 13. 6. 1893 jako její poradní sbor k zajištění soupisu [[stavba|stavebních]], [[umělec|uměleckých]]kých a [[historie|historických]] památek v [[Praha|královském hlavním městě Praze]]. Prvním předsedou byl městský radní Vladimír Per. První informativní schůze této komise se konala 10. 6. 1893 za předsednictví [[architekt|architekta]]a [[Antonín Wiehl|Antonína Wiehla]], který patřil k
významným iniciátorům jejího vzniku.<ref name="Wunsch">{{Citace monografie
| příjmení = Wunsch
Řádek 37:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 249-265
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 43:
| redaktoři = Lešer Václav
| vydání = první
}}</ref>
[[Soubor:Plán Pražské asanace.jpg|thumb|Plán Pražské asanace (Václav Houfek)]]
[[Soubor:Vaclav Jansa - U cisarskych (roh Vaclavskeho namesti a Jindrisske).JPG|thumb|Václav Jansa – U Cisařských]]
Řádek 49:
=== Národnostní a politické proměny a dynamický stavební vývoj Prahy ===
[[Soubor:Eckert02.jpg|thumb|Krennův dům čp. 936 na Staroměstském náměstí před sv. Mikulášem. Zbořen 1902. (Foto: J. Eckert)]]
Poslední čtvrtina 19. století je dobou naplnění obrozeneckých cílů a tužeb [[češi|českého národa]]. Dynamicky se rozvíjí české hospodářství, průmysl, věda, technika. Ve městech v tomto období rychle vznikají [[továrna|továrny]], [[obchodní dům|obchodní domy]], [[tržnice]], [[škola|školy]], [[divadlo|divadla]], [[Železniční stanice|nádraží]], banky a záložny. Rozvoj průmyslu vytváří v Praze nové pracovní a podnikatelské příležitosti a vede ke koncentraci českého obyvatelstva. Tomu odpovídá intenzívní urbanistický a stavební vývoj Prahy jako historického správního centra Čech. Ekonomický potenciál a společenský význam českých podnikatelů usiluje o důstojnou reprezentaci v [[architektura|architektuře]] soukromých a zejména veřejných staveb. Rozvoj průmyslu, změny volební legislativy a početní převaha českých voličů se odrazily ve výsledcích voleb v roce 1861. Čeští zastupitelé zcela ovládli zastupitelské sbory v Praze. Rozhodování o veřejných věcech v Praze se stalo výlučnou záležitostí české střední vrstvy v duchu české nacionální politiky. Jedním z cílů pražských představitelů bylo vytvořit z Prahy moderní velkoměsto srovnatelné s velkoměsty Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| jméno = Cathleen M.
| titul = Za Prahu zdravější. Modernizace města a politická moc (kolem roku 1900).
Řádek 60:
| issn = 0418-5129
| jazyk = česky
}}</ref> Tento záměr se zákonitě začal projevovat i ve stavebním rozvoji Prahy. Jedním z významných faktorů pro výstavbu nových nájemních domů bylo zrušení [[opevnění Prahy|pražského opevnění]] a zbourání městských hradeb a některých bran. Likvidace opevnění byla schválena již v roce [[1866]] po porážce Rakouska v [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]], jejíž průběh a výsledek prokázal zastaralost a neúčinnost pražské fortifikace. Městské opevnění bylo postupně bouráno. Do konce 19. století proběhla likvidace hradeb (a bran) mezi [[Poříčská brána|Poříčskou branou]] a ulicí [[Na Florenci]] ([[1874]]) a novoměstských hradeb až dnešnímu [[náměstí I. P. Pavlova]]<ref>{{Citace monografie
| titul = Bývalé brány pražské
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/80657
| rok = před r. 1928
| poznámka = Černobílé snímky zachycují každou bránu z čelní i zadní strany. Fotografie doplňuje pouze název brány a orientace pohledu na stavbu.
Řádek 90:
| místo = Žižkov
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/29013
}}</ref> O stavebním ruchu v souvislosti s bouráním hradeb svědčí údaje o explozivním nárůstu obyvatel a domů na [[Žižkov]]ě: v roce 1843 měl 83 obyvatel, v 80. letech probíhá intenzívní výstavba po celé jeho nynější ploše a Žižkov se stává městem s 21.212 obyvateli. Při sčítání v roce 1890 již vykazuje 42 000 obyvatel a více než 750 domů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Korbelář
| jméno = Karel
Řádek 114:
 
=== Erudovaní architekti, umělci a historici a vznikající vědecké instituce ===
Názoru české měšťanské společnosti o architektonické forma|formě symbolizující tvůrčí potenciál českého národa odpovídá [[Novorenesance|novorenesanční sloh]] uplatněný v návrzích měšťanských domů i veřejných staveb, především těch nejvýznamnějších a symbolických jako je [[Národní museum]] a [[Národní divadlo]]. Jeho představiteli jsou [[architekt|architekti]]i [[Josef Hlávka|Hlávka]], [[Josef Zítek|Zítek]] [[Josef Schulz|Schulz]] a [[Antonín Wiehl|Wiehl]]. [[Národní divadlo]] jako symbol dalo jméno generaci architektů a uměleců, kteří v době vzniku divadla tvořili.<ref name="Žákovec">{{Citace monografie
| příjmení = Žákovec
| jméno = František
Řádek 123:
| počet_stran =
| strany = 101
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1918
| poznámka =
}}</ref> Architektura je v této generaci vnímána jako [[gesamtkunstwerk]] a stavby jsou realizovány ve spolupráci architektů s nejvýznamnějšími [[malíř|malíři]]i a [[sochař|sochaři]]i: [[Josef Václav Myslbek|Myslbekem]], [[Maxmilián Pirner|Pirnerem]], [[Mikoláš Aleš|Alšem]], [[Bohuslav Schnirch|Schnirchem]], [[František Ženíšek|Ženíškem]], [[Stanislav Sucharda|Suchardou]], [[Josef Mauder|Mauderem]], [[Antonín Popp|Poppem]]. Podobně se rozvíjí i další historizující architektonické sloh [[novogotika]] reprezentovaný zejména [[Josef Mocker|Josefem Mockerem]]. Historizující slohy vycházejí z tradic českých dějin. Hrdinové, bájesloví a významné události české historie se objevují jako témata výzdoby budov.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Pelc
| jméno = Vít
Řádek 151:
| počet_stran = 27
| strany = 8 - 10, 21 - 25
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 164:
| rok = 1904
| strany = 46
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 203:
| poznámka = Résumé německy s. 135-136.
}}</ref>pro kterou v roce 1893 (11.2.1893) vytvořil právní rámec zákon o vyvlastňování k úpravě assanačního obvodu královského hlavního města Prahy.<ref>{{Citace monografie
| jméno =
| příjmení =
| titul = Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...)
| url= http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9884b180-6d03-11e4-8c6e-001018b5eb5c
| vydavatel = Národní tiskárna a nakladatelstvo
| místo = Praha
Řádek 242:
| kapitola = Konec ghetta.
| strany = 144
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 288:
| rok = 1959
| počet_stran = 51
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 357:
| rok = 1902
| počet_stran = 144
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 378:
| rok = 1901
| počet_stran = 14
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1901. Tiskem Jul. Janů, Karlova 184-I.
}}</ref>
V letech 1896–1899 byla proti asanaci a metodám městské rady zorganizována protestní shromáždění a vydána prohlášení významných osobností. Opakovaně na obranu památek vystoupil spisovatel [[Vilém Mrštík]] s Manifestem českému lidu (1896), se svým proslulým manifestem [[Bestia triumphans]] v roce 1897 (ve kterém je zároveň velmi kritický ke členům Komise [[Jan Koula|Janu Koulovi]], [[Josef Mocker|Josefu Mockerovi]], [[Bedřich Münzberger|Bedřichu Münzbergerovi]] i když je hodnotí podle aktivt v Umělecké komisi magistrátu; Mrštík naopak oceňuje člena komise [[Quido Bělský|Quido Bělského]] ).<ref name="Mrštík625">{{Citace monografie
| příjmení = Mrštík
Řádek 393:
| počet_stran = 27
| strany = 6,25, 26
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1897
}}</ref> na protestním shromáždění v Karolínu a na manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně.<ref>{{Citace monografie
| titul = O významu boje za Prahu pro náš kulturní život.Řeč spisovatele Viléma Mrštíka. In:Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu,
konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně
Řádek 407:
| kapitola = Řeč spisovatele Viléma Mrštíka
| strany = 23-28
| isbn = null
| jazyk = česky
}}</ref> Na tomto shromáždění vystoupili ještě architekt Bohumil Štěrba s řečí O stavebním vývoji a programu veleobce Pražské<ref>{{Citace monografie
Řádek 419:
| počet_stran = 30
| strany = 3 - 10
| isbn = null
| jazyk = Praha
}}</ref> a s výkladem O novém stavebním řádu JUDr. Luboš Jeřábek.<ref>{{Citace monografie
Řádek 431:
| počet_stran = 30
| strany = 11 - 22
| isbn = null
| jazyk = Praha
}}</ref> Proti živelné asanaci se vyslovovali i mladší významní architekti, například [[Osvald Polívka]] na schůzi zastupitelstva, který se kriticky vyslovoval k radikálním demolicím památek v centru Prahy. [[Vilém Mrštík]] jej ve svém manifestu [[Bestia triumphans]] za to oceňoval a Polívkovo stanovisko doslovně cituje:''"...Na místech rozhodujících nenalézá idealní snažení o zachování starobylého rázu Prahy vždy patřičného ohlasu, ba ani porozumění....- Nicméně "'' pravil dále ''"musí se učinit vše možné, aby Praha byla zachráněna před zhyzděním svých nádherných krás, aby se nečinilo násilí jejímu panoramu ."'' <ref name="Mrštík189">{{Citace monografie
| příjmení = Mrštík
| jméno = Vilém
Řádek 443:
| počet_stran = 27
| strany = 1, 8-9
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 458:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 264- 265
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 464:
| redaktoři = Lešer Václav
| vydání = první
}}</ref> S necitlivými zásahy prováděnými v rámci asanace polemizoval i člen komise architekt Jan Zeyer, jak ilustruje jeho odpověď vývodům Dra. A. Steina, daná v týdenní schůzi Spolku architektů a inženýrů v království Českém, konané dne 25. ledna 1901. Tato jeho ostrá polemika názory magistrátního sekretáře dr. Augustina Steina, představeného asanační kanceláře, jež připravila podrobný plán realizace sanačních prací byla též publikována.<ref name="Zeyer-Stein">{{Citace monografie
| příjmení = Zeyer
| jméno = Jan
Řádek 473:
| rok = 1901
| počet_stran = 14
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1901. Tiskem Jul. Janů, Karlova 184-I.
}}</ref>
 
== Vznik komise a její iniciátoři ==
Řádek 484:
[[Soubor:Wiehl Antonín.jpg|thumb| Antonín Wiehl]]
[[Soubor:Vilem Mrstik 1897.png|thumb|Vilém Mrštík se výrazně angažoval proti asanaci Malé Strany ]]
Významný podíl na vzniku a [[koncepce|koncepci]] činnosti Komise měl [[architekt]] [[Antonín Wiehl]], který se kromě své práce architekta a stavitele aktivně věnoval [[památková péče|památkové péči]], [[muzeologie|muzeologii]] a [[archeologie|archeologii]], o které měl mimořádný zájem od svých studií. Byl členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], kde od počátku členství zasedal v [[Archeologie|Archeologické]] komisi. V letech [[1892]] a [[1897]] byl jmenován pražským [[konzervátor]]em [[památková péče|památkové péče]] pro levý břeh [[Vltava|Vltavy]] a okresy [[Dubá]], [[Mladá Boleslav]] a [[Mělník]]. V roce [[1907]] se stal konzervátorem [[památková péče|památkové péče]] pro VI. – VIII. [[čtvrť]] [[Praha|Prahy]] a okresy [[Karlín]], [[Český Brod]] a [[Mladá Boleslav]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bojarová
| jméno = Martina
Řádek 503:
| počet_stran = 27
| strany = 9
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 526:
 
=== Složení komise 1894–96 ===
Na schůzi Komise dne 29. 3. 1894 bylo schváleno její složení. Podle schváleného Řádu tvořilo komisi 16 členů. Dva zástupce měla Městská rada. Zároveň byly schváleny umělecké a vědecké korporace zastoupené v Komisi a počty jejich zástupců: „... Sbor obecních starších král. hlav. Města Prahy (tři), [[Muzeum hlavního města Prahy|Městské muzeum]], [[Národní muzeum|zemské muzeum]], [[Umělecká beseda|Umělecká Beseda]], Společnost přátel starožitností českých, [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], Křesťanská akademie, [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze|Umělecko-průmyslové museum]], Spolek architektů a inženýrů, [[Archiv hlavního města Prahy|městský archiv]], stavební referát a stavební úřad (po jednom)....“<ref name="Herman" />
 
'''Městští radní''':
Řádek 553:
| url = http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=heslo&IDosoby=19915
| jazyk = česky
}}</ref>
* Břetislav Jelínek<ref name="Jelínek">{{Citace elektronické monografie
| titul = Břetislav Jelínek. In:Muzeum hlavního města Prahy
Řádek 562:
| jazyk = česky
| korporace = Muzeum hlavního města Prahy
}}</ref>
* [[Josef Mocker]]
'''Zástupci institucí'''
* [[Josef Vincenc Novák]] – [[Muzeum hlavního města Prahy|Městské muzeum]] v Praze
* [[Bohuslav Schnirch]] – [[Umělecká beseda]]
* JUDr. Jindřich Matějka – Společnost přátel starožitností
Řádek 576:
| místo = Praha
| rok = 1897–1918
| isbn = null
| jazyk = česky
| poznámka = Od roku 1918 vydávala Archaeologická kommisse při České akademii věd a umění (1921–1937). V knihovně Depositum Katolické teologické fakulty jsou dostupné jednotlivé digitalizované svazky podle politických okresů.
}}</ref>
* Josef Martin – [[Spolek inženýrů a architektů v království Českém]]<ref name="Ženatý">{{Citace monografie
| příjmení = Ženatý
Řádek 592:
| strany = 195, 31
| jazyk =
}}</ref>
* JUDr. [[Jaromír Čelakovský]] – [[Archiv hlavního města Prahy|Městský archiv]]
* Hugo Wunsch – magistrátní sekretář, zástupce stavebního referátu
Řádek 646:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 249-250
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 657:
* [[Josef Ladislav Píč]] – [[Česká akademie věd a umění]]
* [[Ferdinand Josef Lehner]] – Křesťanská akademie
* dr. [[Karel Chytil]] – [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze|Uměleckoprůmyslové muzeum]] v Praze
'''Prezidium komise'''
Komise do svého čela zvolila předsednictvo (prezidium)
Řádek 671:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 254
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 683:
'''Redakční (užší) výbor'''
[[Soubor:Krizenecky02.jpg|thumb|Rudolf Kříženecký:Bourání bloku domů v okolí kostela sv. Ducha a Španělské synagogy.]]
Na schůzi byli zvoleni členové užšího výboru, označovaného jako redakční výbor, ve kterém byli členové prezidia a další odborníci z komise i mimo ni. (Jeho název se v průběhu dalších let měnil a měnily se i jeho kompetence. Na počátku činnosti Komise měl redakční výbor zajišťovat soupis památek. Po zpracování soupisných archů v listopadu roku 1899 se redakční výbor změnil na výbor užší s posláním projednávat podrobně otázky, k jejichž projednání nebyl v plénu komise prostor a čas. V dalším období od roku 1902 fungoval užší výbor i redakční výbor souběžně. Redakční výbor se specializoval na přípravu zpráv o činnosti komise.)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HERMAN,
| jméno = František.
Řádek 691:
| rok = 1904
| strany = 47
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 697:
}}</ref>V období 1897–1898 se objevuje též označení 'redakční odbor'<ref name="Wunsch254"/>
* Předseda: Vladimír Per – městský radní
* Náměstek předsedy: [[Antonín Wiehl]] – stavební rada, [[architekt]]
* Jednatel: Břetislav Jelínek – c. a k. konzervátor, ředitel [[Muzeum hlavního města Prahy|Městského muzea]] v Praze
 
Řádek 703:
* ing. Jan Herain – konzervátor
* [[Ferdinand Josef Lehner]] – Křesťanská akademie
* dr. [[Karel Chytil]] – ředitel [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze|Uměleckoprůmyslového muzea ]] v Praze
* prof. [[Jan Koula]]<ref name="Mrštík3">{{Citace monografie
| příjmení = Mrštík
Řádek 714:
| počet_stran = 27
| strany = 3 - 4
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1897
}}</ref> – [[architekt]], [[designér]], [[etnograf]], muzejník, [[výtvarník]], organizátor výstav
* [[Bohuslav Schnirch]] – [[sochař]]
* [[Jan Zeyer]] – architekt<ref>{{Citace monografie
Řádek 731:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 249-250
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 740:
 
=== Činnost komise 1894–1896 ===
[[Soubor:Vaclav Jansa - Staromestske namesti, severni strana.JPG|thumb|Václav Jansa sever Staroměstského náměsti]]
Redakční výbor zpracoval popisné archy pro soupis památek podle oborů
* [[stavitelství]]
Řádek 749:
* [[prehistorie]]
* [[historie]]
* [[movitá věc|movité]] památky
 
Agenda komise byla rozdělena podle zaměření na památky [[nemovitá kulturní památka|nemovité památky]] a [[movitá věc|movité]] památky.
 
Z hlediska teritoriální [[působnost|působnosti]]i komise byla Praha rozdělena na 10 obvodů pokrývající území města<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HERMAN,
| jméno = František.
Řádek 761:
| rok = 1904
| strany = 50
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| svazek = prvý
}}</ref>>ve vzdálenosti přibližně 7 km od jejího tehdejšího středu:
* I. [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]
* II. [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
* III. [[Malá Strana]]
* IV. [[Pražský hrad|Hrad pražský]] a [[Pohořelec (Hradčany)|Pohořelec]]
* V. [[Josefov (Praha)|Josefov]]
* VI. [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]]
* VII. [[Holešovice]] -[[Bubny]]-[[Bubeneč]] [[Dolní Šárka|Šárka ]] a [[Dejvice]] se severními končinami levého břehu Vltavy a [[Bílá Hora (Praha)|Bílé Hory]] až k řece
* VIII. [[Smíchov]] s jižními končinami levého břehu Vltavy od [[Bílá Hora (Praha)|Bílé Hory]] až k řece
* IX. [[Karlín]], [[Libeň]] [[Troja|Troje]] s končinami na severní straně pravého břehu Vltavy od řeky až k vrchu [[Žižkov]]u
* X. [[Žižkov]], [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] [[Olšany (Praha)|Volšany]] s končinami na jižní straně pravého břehu Vltavy od vrchu Žižkova až k řece.
 
Výbor stanovil podmínky protokolace zpracovaných soupisných listů a další agendy soupisné komise. Zapojeným korporacím, obcím, farám, příznivcům památek a dalším zájemcům byly distribuovány soupisné archy a v průběhu roku 1894 jich bylo zpracováno 242. S městskou radou bylo domluveno zastoupení komise při jednáních o demolicích domů s možností zaprotokolovat stanovisko komise k záchraně památky.<ref>{{Citace monografie
Řádek 788:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 251-252
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 794:
| redaktoři = Lešer Václav
| vydání = první
}}</ref> Komise zahájila fyzickou inventarizaci památek a soupis architektonických a výtvarných prvků demolovaných domů pro jejich záchranu. (Výčet agendy uveden v části Činnosti komise 1897–1898).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wunsch
| jméno = Hugo
Řádek 805:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 252-265
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 827:
| počet_stran = 27
| strany = 3 - 4
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1897
}}</ref>
* [[Josef Vincenc Novák]] (obecní starší)
* [[Viktor Beneš]] (obecní starší)
Řádek 838:
'''Konzervátoři'''
* JUDr. [[Jaromír Čelakovský]]
* ing. Jan Herain<ref name="Uhlíková2" /><ref name="Herain" />
* Břetislav Jelínek<ref name="Jelínek" />
* [[Josef Mocker]]
'''Zástupci institucí'''
* [[Josef Vincenc Novák]] – [[Muzeum hlavního města Prahy|Městské muzeum]] v Praze
* [[Bohuslav Schnirch]] – [[Umělecká beseda]]
* Eduard Sochor – Společnost přátel starožitností
* [[Josef Ladislav Píč]] – [[Česká akademie věd a umění]]
* [[Ferdinand Josef Lehner]] – Křesťanská akademie
* dr. [[Karel Chytil]]<ref name="Uhlíková" /> – [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze]] a hospodářská komora. dr. Chytil se souběžně s prací v Komisi podílel na edici [[Soupis památek historických a uměleckých v království Českém]], kterou vydávala Archaeologická kommisse při [[Česká akademie věd a umění|České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění]] v letech [[1897]]–[[1918]]. Edice pokračovala po vzniku ČSR jako [[Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé]] a zajišťovala ji Archaeologická kommisse při [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]] v letech [[1921]]–[[1937]].<ref name="Soupis" />
* Josef Martin – [[Spolek inženýrů a architektů]]<ref name="Ženatý" />
* Hugo Wunsch – magistrátní sekretář, zástupce stavebního referátu
* Antonín Taťoun, městský vrchní inženýr, zástupce stavebního úřadu Královského hlavního města Prahy
Řádek 860:
* [[Josef Ladislav Píč]] – [[Česká akademie věd a umění]]
* [[Ferdinand Josef Lehner]] – Křesťanská akademie
* dr. [[Karel Chytil]] – [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze|Uměleckoprůmyslové muzeum]] v Praze
* JUDr. [[Jaromír Čelakovský]] – [[Archiv hlavního města Prahy|Městský archiv]]
'''Prezidium komise'''
Komise do svého čela zvolila předsednictvo (prezidium)
* Předseda: [[architekt]] [[Bedřich Münzberger]],obecní starší<ref name="Wunsch254" />
* Náměstek předsedy: [[Josef Vincenc Novák]] – obecní starší
* Jednatel: Břetislav Jelínek – c. a k. konzervátor, ředitel [[Muzeum hlavního města Prahy|Městského muzea]]
 
'''Redakční odbor'''<ref name="Wunsch254"/>
Členové:
* prof. [[Jan Koula]] – [[architekt]], [[designér]], [[etnograf]], muzejník, [[výtvarník]], organizátor výstav
* ing. Jan Herain – konzervátor
* [[Bohuslav Schnirch]] – sochař
Řádek 895:
| isbn =
| jazyk =
}}</ref> Na Zderaze, kde se bouraly domy pro dnešní Resslovu ulici. Kostel se podařilo z demoličního plánu vyjmout a byla navržena jeho oprava. Ve věci záchrany a opravy kostela se angažovali zejména členové komise architekti [[Josef Mocker]], [[Antonín Wiehl]], [[Bedřich Münzberger]] a [[Jan Zeyer]], který 28. 3. 1898 formuloval návrh Městské radě na zachování kostela.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HERMAN,
| jméno = František.
Řádek 903:
| rok = 1904
| strany = 256 - 258
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 917:
| rok = 1904
| strany = 51
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 933:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 252 - 253
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 940:
| vydání = první
}}</ref>
* zveřejňování výsledků pasportizace a dokumentace: kromě Zpráv komise a článků byly fotografie, malby a zachráněné prvky z demolovaných domů ukládány v muzeu, komise se zabývala i návrhem na vytvoření lapidária pod širým nebem před budovou Městského muzea.
* osvětová činnost (přednášky).
Výsledky práce Komise významně obohatily sbírky nově založeného muzea. Aktivní sbírkotvorná činnost byla mj. zásluhou členství ředitele muzea Břetislava Jelínka, jednatele muzea [[Antonín Wiehl|Antonína Wiehla]] a mecenáše muzea [[Josef Vincenc Novák|Josefa Vincence Nováka]].
Řádek 957:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 249
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 972:
| počet_stran = 177
| strany = česky
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Herain
Řádek 989:
| rok = 1904
| strany = 46
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| svazek = prvý
}}</ref> Pro finanční náročnost nebyl akceptován návrh na "monumentální vydání" soupisu památek. Proto se komise rozhodla, že získanou subvenci 3000 zlatých použije na zhotovení 30 kopií (imitací) Vyšehradského kodexu, které připravoval člen komise [[Ferdinand Josef Lehner]].<ref name="Wunsch264"/>
== Galerie komise ==
 
=== První členové komise 1894 – 96 ===
Řádek 1 020:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| jméno =
| příjmení =
| titul = Asanace král. hlavního města Prahy : text zákona (...)
| url= http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9884b180-6d03-11e4-8c6e-001018b5eb5c
| vydavatel = Národní tiskárna a nakladatelstvo
| místo = Praha
Řádek 1 029:
| rok = 1893
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Baťková
| jméno = Růžena a kol
Řádek 1 065:
| poznámka = Résumé německy s. 135-136.
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Bojarová
| jméno = Martina
Řádek 1 076:
| datum_přístupu = 2014-11-30
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Bukačová
| jméno = Irena
Řádek 1 109:
* {{Citace monografie
| titul = Bývalé brány pražské
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/80657
| rok = před r. 1928
| poznámka = Černobílé snímky zachycují každou bránu z čelní i zadní strany. Fotografie doplňuje pouze název brány a orientace pohledu na stavbu.
Řádek 1 124:
| issn = 0418-5129
| jazyk = česky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dvořák
Řádek 1 136:
}}
* EKERT, František. ''Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého.'' Svazek II. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. 539, xiii s., [1] s. obr. příl. Podíl údů na rok 1884 / Dědictví sv. Jana Nepomuckého; Čís. 71. S. 217–224. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=3513 Dostupné online].
* {{Citace monografie
| jméno = Vojtěch
| příjmení = Frič
| odkaz na autora = Vojtěch Frič (právník)
| titul = Řeč JUDra. Vojtěcha Friče proslovená v II. řádné schůzi slavného sboru obecních starších král. hlavního města Prahy 6 dne měsíce února 1899 v příčině bourání domů čp. 931, 932, 933-I. na Staroměstském náměstí v Praze
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/233708
| vydavatel = Chamonilla
| místo = Praha
Řádek 1 157:
| rok = 1902
| počet_stran = 144
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 1 169:
| rok_copyrightu = 1902
| poznámka = Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.
}} [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62076 HERRMANN, Ignát ''Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra''. Praha : Unie, 1902.] Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.
* {{Citace monografie
| příjmení = HERMAN,
Řádek 1 178:
| rok = 1904
| strany = 46 - 57
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| svazek = prvý
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Chadraba
| jméno = Rudolf a kol
Řádek 1 207:
| počet_stran = 177
| strany = česky
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Herain
Řádek 1 217:
| rok_tisku = 1913
}}
* LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. 1. vyd. Praha: Unicornis, 2001, 607 s. ISBN 80-901587-8-1.
* {{Citace monografie
| jméno = Luboš
| příjmení = Jeřábek
| titul = Boj proti starobylému rázu Prahy od století 18. až na naši dobu
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/198365
| vydavatel = Dílo
| místo = Praha
Řádek 1 237:
| příjmení3 = Štěrba
| titul = Jednání manifestační a protestní schůze pražského lidu, konané dne 16. dubna 1899 na Žofíně
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/514791
| vydavatel = Kocourek
| místo = Praha
Řádek 1 247:
| příjmení = Jeřábek
| titul = Zachování starobylého a krásného vzhledu Prahy hospodářským a finančním prospěchem pražského obyvatelstva
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/208068
| vydavatel = Spolek majitelů domů pro Nové Město Pražské a Vyšehrad
| místo = Praha
Řádek 1 255:
* {{Citace monografie
| editoři = Körber Pavel
| titul = Praha ve dne v noci
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/200195
| vydavatel = Körber
| místo = Praha
Řádek 1 265:
}}
 
* KALINA, Pavel. Praha 1310–1419: kapitoly o vrcholné gotice. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 237 s. ISBN 80-7277-161-2.
* {{Citace monografie
| příjmení = Korbelář
Řádek 1 308:
| odkaz na autora=Vilém Mrštík
| titul = Bestia triumphans
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10872
| vydavatel = Rozhledy
| místo = Praha
Řádek 1 314:
}}
* {{Citace monografie|příjmení=Pěkný|jméno=Tomáš|odkaz na autora=Tomáš Pěkný|titul=Historie Židů v Čechách a na Moravě|vydání=2|vydavatel=Sefer|místo=Praha|rok=2001|isbn=80-85924-33-1}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Podlaha
| jméno = Antonín
Řádek 1 337:
| rok = 1905
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Sedláčková
| jméno = Ema
Řádek 1 352:
| jazyk =
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Sommer
| jméno = Jan
Řádek 1 396:
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/29013
}}
* {{Citace monografie |ilustrátoři= Václav Jansa| rok = 1938 | titul = Stará Praha : 100 akvarelů Václava Jansy | vydavatel = Beaufort | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/241658 | poznámka=barevné reprodukce akvarelů Václava Jansy doplněné stručným historickým a místopisným doprovodem.}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Šesták:
Řádek 1 458:
| poznámka = Jmenný, názvový a místní rejstřík
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = VOLAVKOVÁ, černobílých vyobrazení.
| jméno = Hana.
Řádek 1 472:
| poznámka = 73 černobílých vyobrazení
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = VOLAVKOVÁ,
| jméno = Hana.
Řádek 1 480:
| rok = 1959
| počet_stran = 51
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
Řádek 1 493:
| počet_stran =
| strany =
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 1 499:
| poznámka =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
Řádek 1 508:
| počet_stran = 27
| strany = 20, 24
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Řádek 1 525:
| kapitola = Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy.
| strany = 249-265
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Teige
Řádek 1 562:
| rok = 1901
| počet_stran = 14
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Komise_pro_soupis_stavebních,_uměleckých_a_historických_památek_královského_hlavního_města_Prahy“