Verze z 21. 10. 2016, 19:35 editovat Karel61 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 064 editací m napřímení odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 11. 2016, 14:57 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 392 editací m oprava překlepů: neni → není; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 41: Krajními body oblasti jsou: na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce [[Solomonovo]] na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni [[Čornohora]] 12 km od vsi Luhy v [[Okres Rachov\|Rachovském okresu]]. Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geometrický geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory [[Kuk (hora)\|Kuk]] ve [[Okres Svaljava\|Svaljavském okresu]]. [[Soubor:Subcarpathia Ukraine districts cs.svg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|220px\|Mapka oblasti s vyznačením rajónů a jejich sídel]] === Administrativní členění === Řádek 48: === Města a obce === V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 [[sídlo městského typu\|sídel městského typu]] a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, byť některé mají více než 5000 obyvatel (např. [[Ilnycja]] či [[Koločava]], jež byly v minulosti sídly městského typu). [[Soubor:Synevyrlake.jpg\|~~thumb~~náhled\|220px\|Jezero [[Siněvir]]]] [[Soubor:Rakhiv.jpg\|~~thumb~~náhled\|220px\|Pohled na město Rachov]] {\|\|border=0 cellpadding="0" cellspacing="1" ! width="20%" style="background:#E6E6FA" \| '''Město''' Řádek 278: == Doprava == [[Soubor:Ukraine-Kamianka-Buzka-Skole-Volovets Railroad-36.jpg\|~~thumb~~náhled\|Doprava na hlavní trati v okolí [[Volovec (obec)\|Volovce]]]] Přes Zakarpatskou oblast vstupuje na Ukrajinu několik důležitých [[silnice\|silničních]] a [[železnice\|železničních]] tahů ze [[Střední Evropa\|střední Evropy]]. === Železnice === Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k [[Uhersko\|Uhrám]], kdy byly tratě směrovány od [[Budapešť\|~~Budapešt~~Budapešti]]i. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí propojeny přímo, ale značnou oklikou. Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná trať ([[Lvov]]) – [[Volovec (obec)\|Volovec]] – [[Mukačevo]] – [[Čop]], která je součástí 5. panevropského dopravního koridoru; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na [[Slovensko]] ([[Čierna nad Tisou]]) a do [[Maďarsko\|Maďarska]] ([[Záhony]]). [[Ukrzaliznycja\|Ukrajinské železnice]] zde provozují rychlíky do různých koutů Ukrajiny, do [[Moskva\|Moskvy]] a několika středoevropských měst<ref>[http://uz.gov.ua/index.php?m=services.transppl.ScheduleOra&f=ScheduleOra.Stan&T2=20115&lng=uk Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.]</ref> a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu dále vychází trať do [[Užhorod]]u (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes [[Perečín]] a [[Užocký průsmyk]] dále směrem na Lvov. Další osou je jednokolejová neelektrifikovaná trať [[Baťovo]] – [[Chust]] – [[Teresva]] – [[Solotvina]] – [[Velký Bočkov]] (poslední ~~neni~~není v provozu od r. 1995); úsek [[Teresva (obec)]] – [[Trebušany]] vede [[Peážní trať\|peáží]] přes rumunské [[Sighetu Marmației]], přičemž osobní i většinou nakladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena, a osobní vlaky tak končí na jedné straně v [[Solotvina\|Solotvině]], na druhé v Rachově; úsek [[Rachov]] – [[Jasiňa]] – [[Ivanofrankivská oblast]] je tak izolovanější. Dále jsou v provozu odbočky z [[Královo nad Tisou\|Králova nad Tisou]] do [[Ďakovo\|Ďakova]] s hraničním přechodem do rumunského [[Halmeu]], z [[Baťovo\|Baťova]] do maďarského [[Eperjeske]], z Užhorodu do slovenských [[Maťovce\|Maťoviec]] (víz [[Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach]]), a úzkorozchodná trať v okolí [[Iršava\|Iršavy]]. === Silnice === Řádek 374: {{Ukrajina}} {{Portály\|Ukrajina}} [[Kategorie:Zakarpatská oblast\| ]] [[Kategorie:Oblasti na Ukrajině]]

Zakarpatská oblast: Porovnání verzí