Boris Savinkov: Porovnání verzí

V [[První světová válka|první světové válce]] bojoval jako dobrovolník ve [[Armáda Francie|francouzské armádě]]. Do Ruska se vrátil v dubnu roku [[1917]], několik měsíců po vypuknutí [[únorová revoluce|únorové revoluce]]. Tentýž rok v červenci se Savinkov stal náměstkem ministra války. Tehdy se setkal s předsedou Národní rady československé profesorem T. G. Masarykem, který dlel na Rusi od 15. května 1917 do 7. března 1918 (kdy se vydal na strastiplnou cestu lazaretním [[vlak]]em přes [[Sibiř]] do Vladivostoku), v otázce ustavování československých legií. Dále s Masarykem jednal o možném atentátu na V. I. Lenina, k čemuž měl získat finance z fondu Československé národní rady. Není jasné, zda Masaryk peníze skutečně zprostředkoval, ale poukazuje to na jeho ochotu jít tvrdě za svými cíli, které pokládal za správné a morální. V srpnu však Savinkov odstoupil ze svého postu a byl vyhnán ze strany socialistů-revolucionářů. Důvodem bylo, že byl zapleten do spiknutí generála [[Lavr Kornilov|Kornilova]]. Po [[říjnová revoluce|říjnové revoluci]] bojoval jako kontrarevolucionář.