Iontový poloměr: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42)
m narovnání přesměrování
Řádek 9:
V roce [[1976]] byly publikovány tabulky opravených iontových poloměrů,<ref>Shannon, R. D. (1976). ''Acta Crystallogr.'' '''A32''', 751</ref> které jsou v současnosti preferovány před Paulingovými údaji. Novější údaje by měly být přesnější aproximací velikosti aniontů a kationtů v iontovém [[krystal]]u.
 
Iontový poloměr není konstantní vlastností daného iontu, ale mění se v závislosti na [[Koordinační číslo|koordinačním čísle]], [[spin]]ovém stavu a dalších parametrech. I přes tento fakt, lze u iontových poloměrů pozorovat očekávané trendy v závislosti na poloze v [[Periodická tabulka prvků|periodické tabulce prvků]]. Velikost iontového poloměru klesá v rámci jedné skupiny. Iontový poloměr iontu s vyšším koordinačním číslem je větší, také v případě vyššího spinového stavu je iont větší než stejný iont v nižším spinovém stavu. Anionty jsou obecně větší než kationty, vzácnou výjimkou jsou některé fluoridy [[Alkalické kovy|alkalických kovů]].
 
{| class="wikitable" align=right width=200px
Řádek 33:
|}
 
Anomálie velikosti iontových poloměrů v krystalech jsou často známkou vysokého podílu kovalence ve [[Chemická vazba|vazbě]]. Žádná vazba není úplně iontová, a hodně sloučenin, které pokládáme za iontové, např. některé sloučeniny [[PřechodnýPřechodné kovkovy|přechodných kovů]], vykazují částečný kovalentní charakter. Jako příklad je zde uveden přehled [[Mřížkové parametry|mřížkových parametrů]] halogenidů [[sodík]]u a [[Stříbro|stříbra]]. Při porovnání hodnot pro fluoridy lze konstatovat, že ion Ag<sup>+</sup> je větší než Na<sup>+</sup>, ale mřížkové parametry chloridů a bromidů ukazují na opačný poměr velikostí. Tento jev je způsoben zkrácením [[Vazebná délka|vazebné délky]] se stoupajícím kovalentním charakterem vazby.
 
== Související články ==