Údolí Káthmándú: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Upravuji šablonu: Světové dědictví - Nepál |
m oprava překlepů: himalájskými → himálajskými, himalájského → himálajského, himalájském → himálajském; kosmetické úpravy |
||
Řádek 20:
Celý [[Nepál]] leží ve velmi výhodné poloze. Z jedné strany je sousedem s [[Indie|Indií]] a z druhé strany s [[Čína|Čínou]]. V historii tedy hrálo Údolí Káthmándú úlohu důležitého obchodního centra na cestě spojující tyto dvě země. Zároveň však uzavřenost mezi horskými masívy dokázala tuto oblast uchránit před cizími vlivy, tudíž je její kultura plně zachovalá.
Káthmándská kotlina se rozkládá 1300 m n. m. pod
po svém. Denně můžeme být oslněni pannenskou krásou krajiny a kulturním svérázem údolí, které zaujímá cca 656 km².
== Nejstarší historie místa ==
[[Soubor:Kathmandu valley.jpg|
Káthmándská kotlina je nejstarší osídlená oblast v [[Nepál]]u. Obydlená je již po staletí, první zmínky sahají až do období [[neolit]]u, kdy kotlina byla již úrodná. Archeologické nálezy potvrdily, že v těchto dobách v Káthmándské kotlině existovala nejvyspělejší civilizace
Choval se převážně skot a buvoli, přičemž tato zvířata lidé nevyužívali k orbě ani jako zápřahů dvoukolových kár. Na vysoké úrovni byla také řemesla, obyvatelé vynikali ve zpracování kovů, tkalcovství (vlněné pokrývky), dřevořezbě a hrnčířství. Z tmavé hlíny se na hrnčířském kruhu vyráběla zdobená keramika, hlína byla také vhodná pro vypalování trvanlivých cihel. Ty se staly osvědčeným stavebním materiálem (mimo dřevo či kámen).
== Prvotní duchovní svět ==
Je známo, že nejstarší obyvatelé údolí již před počátkem našeho letopočtu uctívali indická božstva ([[Višna|Višnu]], [[Šiva|Šivu]] a některá ženská božstva). Ale stopy vlastních náboženských kultů a představ jsou dodnes patrné v [[nepál]]ském [[buddhismus|buddhismu]]
a [[hinduismus|hinduismu]]. Šlo hlavně o obřady, které měly zaručit úrodnou půdu a ochranu sklizně před silami přírody. Ty si lidé představovali buď jako hodné duchy nebo zlé démony, kterým vypravovali náboženské obětní či usmiřující obřady (oběti byly pravděpodobně i lidské). Obyvatelé této kotliny vedli také dlouhé pohřební rituály spojené s kremací. Chtěli zabránit převtělení zemřelého do podoby zlého ducha, který by pak dlouho sužoval okolí. Také dbali na to, aby lidé umírali pokud možno uvnitř domů.
== Lidé, jejich víra a vznik prvotních států ==
[[Soubor:White avalokiteshvara.jpg|
Obyvatelé Káthmándského údolí jsou odedávna označováni jako [[Névárci]], a také jsou jeho nejvýznamnější složkou. Dodnes jsou příkladem symbiózy dvou hlavních státních náboženství, a to [[buddhismus|buddhismu]] a [[hinduismus|hinduismu]].
Kolem roku 600 př. n. l. se do oblasti Káthmándú dostávají Kirátové. Jsou označováni jako ''lesní barbaři'', oblečení do zvířecích kůží, živící se lovem a sběrem lesních plodů a kořínků. Utvořili zde první státní útvar, k jehož tradici se dodnes hlásí nejstarší etnické skupiny
V 1. a 2. století n. l. do [[Nepál]]u přišly kimeny Liččhaviů. Jejich příchod do Káthmándské kotliny přispěl k postupnému ''rozpadu kmenového zřízení'', jež uvolnilo místo ''kastovnímu systému''. Prvním králem byl Džajadéva I., dalším Mánadéva I.. Po Mánadévově smrti se setkáváme s ''dvojvládím'', kdy vládne panovník a ministři s velmoži.
Za jednu z nejvýznamnějších osobností dějin je považován Anšuvarman, který znovu nastolil oblasti řád. Také nedovolil, aby byla potlačována jakákoli náboženská víra. Nezanechal syna, a tak po jeho smrti nastoupil Džišnugupta. Veškerá moc byla v rukou regentů a o trůn se bojovalo jednou bratrovraždou za druhou. Dokázané je také vtrhnutí uchazeče o královskou korunu z [[Tibet]]u, pak následné okupování Káthmándské kotliny
a pak znovuusazení Liččhavských vládců. Obnovení Liččhavské dynastie přineslo království všestranný prospěch. Obnovily se stavby zavodňovacích zařízení, po obchodních cestách znovu putovaly karavany plné zboží a bohatly [[buddhismus|buddhistické]] kláštery. Vláda [[Liččhaviů]] trvala snad
do roku 877 n. l.
Pro období dalších 250 let nejsou dochovány žádné historické prameny. Dalšími vládci této oblasti se stali Thákurové a Mallové. Zdá se,
že éra Thákurů nebyla nijak pro rozvoj oblasti přínosná. Panovníci byli slabí, vykupovali podporu velmožů a obyvatelstvo (zejména v okrajových oblastech kotliny) se dávalo pod vládu panovníků sousedských indických států. Koncem 12. století existovaly v Káthmándském údolí tři ''státní útvary'' se sídelními městy v Pátanu, Káthmándú a Bhaktapuru (Bhádgáónu). Vládci těchto států, a byli to snad bratři, mezi sebou vedli neustálé války.
To vedlo k tomu, že se vlády ujali Mallové. Ti se snažili do [[Nepál]]u proniknout již za vlády Liččhaviů. Ale ani jejich vláda nebyla nejšťastnější. Zem tehdy sužovaly četné přírodní katastrofy, cizí vpády i vnitřní nepokoje. V kronikách se můžeme dočíst o pravidelně se opakujících hladomorech a zemětřeseních. Roku 1255, v důsledku zemětřesení, zahynul jak panovník, tak třetina obyvatelstva. Následují boje o moc.
Boje mezi sebou sváděli vládci z Pátanu a Bhaktapuru, oblast čelila i nájezdům zvenčí. Koncem 13. století a počátkem 14. století sem několikrát vpadly oddíly ''khaských rádžů''. V polovině 14. století dochází k útoku ''muslimů z Bengálska'', což prakticky vedlo ke srovnání Káthmándského osídlení se zemí. Dále je země sužována nekonečnými válkami, a tak lákavou kořistí pro dobyvatele. Toho v 18. století využili bojovní
a cílevědomí Ghurkové. Společnost je stále rozdělena na kasty, teprve v roce 1990 musel dosud absolutistický panovník pod tlakem nepokojů připustit demokratičtější systém více stran. A tak se tedy až tohoto roku konaly 1. volby.
== Kultura, umění ==
[[Soubor:Pashupatinath (1).jpg|
[[Soubor:Kathmandu-07.JPG|
[[Soubor:Chabahil.stupa.jpg|
V údolí Káthmándú se nachází celosvětově proslulých ''7 skupin památek, staveb a zahrad'', které jsou ukázkou nepálské architektury. Za vlády Liččhaviů byly rozkazy vydávány ze tří paláců – Managrha, Kailásakutabhavana a Bhadrádivásabhavana. Managrha by snad měl být dnešním Mangalbázár v Pátanu, ale není to jisté. Čínské prameny z období krále ''Naréndradévy'' se zmiňují o Kailásakutabhavana jako o velkolepé mnohaposchoďové stavbě, ve které mohli být tisíce lidí. V rotích nádvoří byly čtyři pavilony, které chránily krásné skulptury zdobené perlami a drahými kameny. Trůn měl podobu lva, byl zdoben též perlami, klenoty z křišťálu a perleti, korálů a jantaru. Doloženo je také, že král měl na sobě náušnice
ze zlata a jadeitu. Středem sálu se táhl koberec z květin. Palác měl zřejmě i vodárnu, ta byla sedmiposchoďová, měla měděnou střechu a stála uprostřed dvora. Zdobily ji balustrády, sloupy a chodby pokryté [[mozaika|mozaikou]] z drahokamů. U základů věže se z hrdel zlatých lvů chrlila voda. Dále
je zmíněn zlatý krokodýl, z jehož chřtánu se valil vodotrysk.
Řádek 73:
* Liččhaviové stavěli elegantní ''votivní sloupy'', jejichž hlavice zdobí Višnovy či Šivovy symboly. V 7. století se patrně pod vlivem ''bráhmanských kultů'' začalo objevovat i antropomorfní zobrazení [[Buddha|Buddhy]] jako ''Šákjamuniho''. Nejstarší dochovanou sochařskou památkou je kamenné lingam (před 5. stoletím), které nalezneme v chrámu Pašupatináth.
K nejkrásnějším výtvarným dílům patří však řezbářské umění. Dřevořezby jsou víceméně ze sálového dřeva a zdobí paláce, chrámy, okenice, okenní rámy
a ''tórany'' (půlkruhové portály nad vstupními dveřmi. Na střešních trámech můžeme spatřit kopulující páry, které mají vylekat pannenskou bohyni přibližující se k zemi v podobě blesku.
== Příroda ==
Mimo krásné vrcholky [[Himálaj|Himalájí]] se lidé ubírají k Tatopani, což jsou horké prameny. Krásy lesů v okolí Pulchowki jsou vhodné
pro pěší turistiku. Na vrcholku této hory nalezneme [[buddhismus|buddhistickou]] svatyni. Dále se v blízkosti Pulchowki nachází Godavari – krásná botanická zahrada.
| |||