Anarchističtí buřiči: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Anarchističtí buřiči''', „básníci života a vzdoru“, je označení pro generaci [[Česká literatura|českých spisovatelů]], která se začala tvořit na počátku [[20. století]] v době upadajícího vlivu [[Lumírovci|lumírovců]] a vrcholícího [[Symbolismus|symbolismu]] a [[dekadence]] představitelů [[Česká moderna|České moderny]] (v roce 1900 vyšla sbírka [[Antonín Sova|A. Sovy]] ''Ještě jednou se vrátíme'', o rok později ''Golgatha'' [[Josef Svatopluk Machar|J. S. Machara]] a ''Ruce'' [[Otokar Březina|O. Březiny]]). Jen o zhruba desetiletí mladší básníci [[Petr Bezruč|Bezruč]], [[Stanislav Kostka Neumann|Neumann]], [[Fráňa Šrámek|Šrámek]], [[Karel Toman|Toman]], [[Viktor Dyk|Dyk]], Mahen, Rosenzweig-Moir, Mach a [[František Gellner|Gellner]] (kromě prvně jmenovaného narození v letech
Kromě Františka Gellnera (od roku 1914 nezvěstného na [[Halič|haličské]] frontě) všichni pokračovali ve své tvorbě za [[První republika|první republiky]], někteří dokonce ještě v krátkém období po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].
Řádek 25:
* [[Karel Toman]]
* [[Stanislav Kostka Neumann]]
* Josef Rosenzweig-Moir
* Josef Mach
* Jiří Mahen
* [[Petr Bezruč]]
|