Rudolf Beran: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu; narovnání šablon; oprava překlepu: _<ref → <ref
m →‎Politická činnost a soud: typo dle ŽOPP od CCCVCCCC z 7. 8. 2016, replaced: navrhnut → navržen za použití AWB
Řádek 83:
Devatenáctého května roku 1935 strana vydala prohlášení k volbám, které obsahovalo požadavky pro budoucí agrární politiku země, hlavně dokončení pozemkové reformy, řádné hodnocení zemědělské práce nebo předání dolů do rukou národa. Tyto volby se staly zkouškou toho, jak je strana silná a zda si získala důvěru voličů po zemědělské krizi. Strana musela bojovat proti vzrůstajícímu vlivu a prosazování se [[Fašismus|fašistů]] na venkově, zejména v západních a jižních Čechách byla zřetelná kampaň a to z důvodu, že zde měl Rudolf Beran sídlo.<ref>DOSTÁL, Vladimír. 1998. ''Agrární strana. ''Brno: Atlantis. s. 161. ISBN: 80-7108-133-7.</ref> Volby však prokázaly, že [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]] voliče neztratila, naopak se ještě stala stranou silnější.
 
V lednu roku 1936, kdy se konal říšský sjezd strany, kde se mj. vzdal hold zesnulému Antonínu Švehlovi. Po zasedání šestého sjezdu se potvrdila volba Rudolfa Berana coby předsedy strany (v roce 1935 již byla navrhnutanavržena výkonným výborem), tato funkce nebyla obsazena od Švehlovy smrti v roce 1933.<ref>DOSTÁL, Vladimír. 1998. ''Agrární strana. ''Brno: Atlantis. s. 184-185. ISBN: 80-7108-133-7.</ref> Beran byl tak zvolen na základě své dřívější intenzivní spolupráce se Švehlou a díky svým zásluhám na organizaci zemědělských složek strany. Důležitým faktorem bylo také to, že si velmi vážil československého národa, na kterém mu záleželo za každých okolností. Sám Beran moc dobře věděl, že takovému politikovi, jakým byl Švehla, se nemůže nikdy vyrovnat, o to pilněji se snažil stranu vést. To, že nastoupil po Švehlovi, bral jako poctu i pro sebe samotného. Před prezidentskou volbou v roce 1935 i během ní byla Republikánská strana vystavena velkému tlaku a to díky kandidatuře [[Bohumil Němec|Bohumila Němce]], který se postavil proti [[Edvard Beneš|Edvardu Benešovi]], toto rozhodnutí bylo později velmi kritizováno. Strana byla pomlouvána za údajnou spolupráci s henleinovci, tyto pomluvy se šířily zejména z kruhu socialistického a lidoveckého tisku. Těmito kroky šířili nedůvěru v Republikánskou stranu i v osobu samotného Berana. Pomluvy se však dostávaly i od komunistů, kteří označovali Bohumila Němce za fašistu a celou Republikánskou stranu obviňovali ze spolupráce s fašistickým hnutím.<ref>DOSTÁL, Vladimír. 1998. ''Agrární strana. ''Brno: Atlantis. s. 193. ISBN: 80-7108-133-7.</ref>V roce 1938, kdy se připomínalo 20. výročí samostatného Československa, Rudolf Beran pronesl řeč, ve které zdůraznil, že navzdory nepříznivému období bychom měli zůstat věrni [[Demokracie|demokratickým zásadám]] a že bychom sice měli věřit spojencům, spoléhat bychom se však měli hlavně sami na sebe. V tomto roce také pronesl proslov, ve kterém se vyjádřil o postavení menšin v [[Československo|Československu]]. Zejména otázka německé menšiny vyvolala velkou vlnu reakcí a nespokojenosti. Beran totiž prohlásil, že se německá národnost nesmí jen tak přehlížet, že se mají obě strany snažit dohodnout a hlavně spolu komunikovat. Němci by tak měli respektovat český stát, ale zároveň by měli dostat to, co jim patří ohledně státní správy. Zdůraznil zde to, že se Němci hlásí k určité politické straně, z nich nedělá ještě velezrádce.<ref name=":2" />
 
Beran i jeho vláda tak byla následně obžalována, že zve do vlády henleinovce. V periodiku Venkov byl navíc otištěn článek, který byl napsán samotným Henleinem, vůdcem sudetoněmecké strany, ve kterém obviňoval Čechoslováky z nepochopení Němců, kteří nechtěli být po roce 1918 součástí Československa. Po válce Beran prohlásil, že o otištění článku neměl žádné informace a že k tomu došlo bez jeho vědomí (1947 – Národní soud). Toho všeho využili komunisté, aby jeho osobu i celou stranu mohli očernit. Lidové listy ho nakonec obvinili i z myšlenky [[Totalitarismus|totalitarismu]], cílem těchto praktik bylo ovlivnit mínění o straně před následujícími volbami. Beran byl vyzýván, aby veřejně vystoupil a vysvětlil, co řekl o německé menšině, on však prohlásil, že nic ze svého proslovu odvolávat nebude. Jakmile odezněly diskuze ohledně Beranova projevu, objevili komunisté dokument, ve kterém poslanec [[Rudolf Slánský|Slánský]] žádá v parlamentní interpelaci o vysvětlení schůzky Berana s německým vyslancem [[Ernst Eisenlohr|Eisenlohrem]]. Tato schůze však byla naplánována samotným předsedou vlády.