Rudolf Beran: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxu; narovnání šablon; oprava překlepu: _<ref → <ref |
m →Politická činnost a soud: typo dle ŽOPP od CCCVCCCC z 7. 8. 2016, replaced: navrhnut → navržen za použití AWB |
||
Řádek 83:
Devatenáctého května roku 1935 strana vydala prohlášení k volbám, které obsahovalo požadavky pro budoucí agrární politiku země, hlavně dokončení pozemkové reformy, řádné hodnocení zemědělské práce nebo předání dolů do rukou národa. Tyto volby se staly zkouškou toho, jak je strana silná a zda si získala důvěru voličů po zemědělské krizi. Strana musela bojovat proti vzrůstajícímu vlivu a prosazování se [[Fašismus|fašistů]] na venkově, zejména v západních a jižních Čechách byla zřetelná kampaň a to z důvodu, že zde měl Rudolf Beran sídlo.<ref>DOSTÁL, Vladimír. 1998. ''Agrární strana. ''Brno: Atlantis. s. 161. ISBN: 80-7108-133-7.</ref> Volby však prokázaly, že [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]] voliče neztratila, naopak se ještě stala stranou silnější.
V lednu roku 1936, kdy se konal říšský sjezd strany, kde se mj. vzdal hold zesnulému Antonínu Švehlovi. Po zasedání šestého sjezdu se potvrdila volba Rudolfa Berana coby předsedy strany (v roce 1935 již byla
Beran i jeho vláda tak byla následně obžalována, že zve do vlády henleinovce. V periodiku Venkov byl navíc otištěn článek, který byl napsán samotným Henleinem, vůdcem sudetoněmecké strany, ve kterém obviňoval Čechoslováky z nepochopení Němců, kteří nechtěli být po roce 1918 součástí Československa. Po válce Beran prohlásil, že o otištění článku neměl žádné informace a že k tomu došlo bez jeho vědomí (1947 – Národní soud). Toho všeho využili komunisté, aby jeho osobu i celou stranu mohli očernit. Lidové listy ho nakonec obvinili i z myšlenky [[Totalitarismus|totalitarismu]], cílem těchto praktik bylo ovlivnit mínění o straně před následujícími volbami. Beran byl vyzýván, aby veřejně vystoupil a vysvětlil, co řekl o německé menšině, on však prohlásil, že nic ze svého proslovu odvolávat nebude. Jakmile odezněly diskuze ohledně Beranova projevu, objevili komunisté dokument, ve kterém poslanec [[Rudolf Slánský|Slánský]] žádá v parlamentní interpelaci o vysvětlení schůzky Berana s německým vyslancem [[Ernst Eisenlohr|Eisenlohrem]]. Tato schůze však byla naplánována samotným předsedou vlády.
|