Výsluní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doprava |
Historie |
||
Řádek 37:
== Historie ==
=== Počátky města ===
Někteří autoři datují vznik města již do třináctého století,<ref name="profous"/> ale z rozboru písemných pramenů vyplývá, že Výsluní vzniklo až v letech 1543–1547. [[První písemná zmínka]] z roku 1547 se nachází v [[Kadaň|kadaňské]] městské knize a uvádí jména dvou hormistrů. Zakladatelem zřejmě byl [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], který v roce 1542 získal [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]] s okolními vesnicemi, na jejichž pozemcích bylo město vyměřeno. Jako městečko se Výsluní poprvé uvádí v roce 1562.<ref name="horni-mesta"/> V roce 1565 Bohuslav Felix městečku udělil, kromě jiných, práva volného pohybu, užívání pečeti, soudní právo, právo pořádat pravidelný týdenní a dva výroční trhy, právo obchodovat s pivem a vínem a potvrdil hornické výsady. Jeho syn Jan Waldemar Hasištejnský z Lobkovic navíc Výsluní v roce 1584 povýšil na [[horní město]].<ref>Urban 2015, s. 305</ref>
Posledním majitelem z hasištejnské větve [[Lobkovicové|Lobkoviců]] byl Bohuslav Jáchym, který své [[chomutov]]ské panství vyměnil roku 1589 s [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z Lobkovic]] za [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Nový majitel zahájil na Chomutovsku proces [[rekatolizace]], v jehož důsledku se část [[Protestantismus|protestantů]] z Výsluní odstěhovala. Zlepšení situace přinesl až jeho mocenský pád v roce 1594, kdy mu císař [[Rudolf II.]] nechal zabavit veškerý majetek. V té době však již hornictví ve městě upadalo, a proto se císař rozhodl Výsluní povýšit na královské horní město a vybavil je mnoha privilegii, která měla pomoci s obnovením prosperity. Horníci byli osvobozeni všech od daní, poplatků, [[Robota|robot]] a služby ve vojsku. Zároveň jim udělil osobní svobodu a dědičné právo k veškerému majetku.<ref name="binterova"/> Císař [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] v roce 1615 povolil používat městský znak, o rok později udělil právo svobodné pastvy a využívání vody z vodního kanálu.<ref>Urban 2015, s. 306</ref> Roku 1617 se město za téměř 849 kop [[groš]]ů vykoupilo ze všech poddanských povinností. Aby mohlo tuto částku zaplatit, muselo si půjčit 500 [[Tolar (historická měna)|tolarů]] od [[Linhart ze Štampachu|Linharta ze Štampachu]], kterému patřilo sousední [[Ahníkov (zámek)|ahníkovské panství]].<ref name="binterova"/>
Podobně jako nedalekou [[Hora Svatého Šebestiána|Horu Svatého Šebestiána]] Výsluní těžce postihla [[třicetiletá válka]]. Zničující bylo zejména období v letech 1639–1641, kdy v okolí proběhlo několik bitev. V březnu roku 1640 bylo město, údajně nešťastnou náhodou, dokonce vypáleno švédským vojskem generála [[Johan Banér|Johan Banéra]]. Požár přečkalo pouze šest domů.<ref name="binterova"/> [[Berní rula]] z roku 1654 zde uvádí pouze 39 obydlených usedlostí. Většina obyvatel se tehdy živila řemesly.<ref>Binterová 2000, s. 38</ref> Provoz dolů byl finančně náročný, a proto stát ponechával část vybraných daní městu, aby je používalo k jejich údržbě. V letech [[1644]]–[[1647]] byla otevřena štola ''Jonáš'' a měšťané dolovali na vlastní náklady ještě po roce [[1665]].<ref name="hornictvi"/>
=== Po třicetileté válce ===
Na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] byla pokusně těžena stará opuštěná ložiska, ale bez ekonomicky zajímavých výsledků. S přestávkami se těžilo v dolech ''Antonín, Erasmus'' a v obecním dole ''Trojice,'' jehož provoz ustal až po roce [[1720]]. Další tři doly byly otevřeny okolo poloviny 18. století: ''Požehnání boží'' ([[1744]]–[[1745]]), ''Milostivá ruka Páně'' ([[1765]]–[[1767]]) a ''Juda Tadeáš'' (s přestávkami [[1765]]–[[1767]]).<ref name="dh48">Dějiny hornictví na Chomutovsku, s. 48</ref> Štola Judy Tadeáše se nacházela naproti Dolskému mlýnu v údolí [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]] a měřila 287 metrů.<ref name="b40">Binterová 2000, s. 40</ref> Poslední malé stříbrné doly byly uzavřeny až roku [[1882]].<ref name="hornictvi"/> Kromě stříbra se mezi městem a [[Sobětice (Výsluní)|Soběticemi]] těžila [[železná ruda]] v dole ''Václav,'' který s přestávkami fungoval v letech [[1803]] až [[1849]]. Roční produkce se pohybovala mezi 40–150& tunami [[Hematit|krevelu]] za rok. Ruda obsahovala příměs [[mangan]]u a v [[perštejn]]ských železárnách, kam se dodávala, se používala jako přísada při tavení kvalitnějších rud.<ref name="dh48"/>
S úpadkem hornictví si museli lidé hledat nové zdroje obživy. Vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám se zde příliš nerozšířilo zemědělství a mělo pouze doplňkový charakter. Řada lidí se začala živit výrobou [[Krajka|krajek]], obchodováním s léčivými rostlinami a s [[kobalt]]ovou barvou z [[Kryštofovy Hamry|Kryštofových Hamrů]]. Postupně vznikaly velké kapely, které vydělávaly peníze hraním v řadě zemí světa.<ref name="u307">Urban 2015, s. 307</ref> V osmnáctém století se rozšířilo pěstování [[Len|lnu]], na které navazovala výroba textilních výrobků v ceších tkalců a pláteníků. Kromě dalších řemeslníků mělo město dva mlýny a pivovar.<ref name="b40"/> Ve druhé polovině devatenáctého století byla otevřena továrna na [[Samety a plyše|samet]], později přeměněná na tkalcovnu. Stále se vyráběly krajky, prýmky, smuteční zboží (rubáše, polštářky) a v několika firmách také [[cikorka]].<ref name="u307"/>
Počátek devatenáctého století byl spojen s [[Napoleonské války|napolenskými válkami]]. V roce 1813 rozšířili procházející vojáci nakažlivé nemoci, kterým podlehla řada obyvatel. Později však došlo k novému rozvoji města. V letech 1838–1842 byla postavena silnice z [[Křimov]]a do [[Přísečnice]] a roku 1872 byla dokončena železnice z [[Chomutov]]a do [[Vejprty|Vejprt]],<ref name="b57">Binterová 2000, s. 57</ref> díky které sem začalo přijíždět mnoho lidí na letní byt. Na bohatém společenském životě se podílelo patnáct spolků (dobrovolní hasiči, ostrostřelci, pěvecké, hudební aj.).<ref name="u307"/> V padesátých letech vznikl [[Kostel svatého Václava (Výsluní)|nový kostel]]. Teprve v roce 1898 místní postavili vodovod, který přiváděl vodu ze studní na Třebíšském vršku.<ref name="b57"/>
=== Od dvacátého století ===
Ve dvacátém století začal počet obyvatel klesat, protože někteří lidé odcházeli do měst v krušnohorském podhůří, kde si nacházeli zaměstnání v rozvíjejícím se průmyslu.<ref>Urban 2015, s. 310</ref> Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl roku 1940 zřízen v domě čp. 11 zajatecký tábor. Postupně se v něm vystřídalo 25 francouzských zajatců, kteří pracovali u místních zemědělců a v lesích. V domě čp. 55 byl od roku 1943 tábor pro [[Ukrajina|ukrajinské]] zajatce.<ref name="vališ"/> Po [[vysídlení Němců z Československa]] počet obyvatel velmi poklesl. Na krátký čas se zde usadila skupina asi šedesáti Slováků z [[Rumunsko|Rumunska]], ale všichni brzy odešli jinam. Až do roku 1950 zde fungovala velká truhlárna a soukromé firmy, ve kterých se vyrábělo pletené zboží a sýry. Po jejich zrušení vzniklo [[jednotné zemědělské družstvo]] převedené v roce 1954 pod správu státního statku.<ref>Binterová 2000, s. 64</ref> V šedesátých letech byl postaven nový vodovod s vodojemem na Šibeničním vrchu západně od města. Zároveň byla zbořena řada domů a upraven park. Začalo také období postupného chátrání kostela, který byl několikrát vykraden, a nakonec v roce 1981 vyhořel. Většina obyvatel pracovala v zemědělství nebo v okolních lesích.<ref name="b65">Binterová 2000, s. 65</ref>
Po roce 1989 se začalo město pomalu rozvíjet. Byl uzavřen obchod [[Jednota|Jednoty]], ale vzniklo několik soukromých firem, obchodů a restaurací. Soukromá firma koupila areál státního statku a začala chovat hovězí dobytek.<ref name="b65"/> Byla postavena nová kanalizace, [[čistírna odpadních vod]] a začala obnova kostela.<ref>Binterová 2000, s. 67</ref>
== Přírodní poměry ==
Řádek 66 ⟶ 79:
== Obecní správa a politika ==
=== Správní území a místní části ===
Výsluní leží v Ústeckém kraji v okrese Chomutov a patří k [[Obec s rozšířenou působností|ORP]] Chomutov.<ref name="risy"/> Od roku 1869 je samostatnou obcí v okrese Chomutov<ref name="sldb2001b"/> a 23. ledna 2007 jí byl navrácen status [[město|města]].<ref name="psp"/> Od roku 1950 k obci patřilo pět místních částí: [[Kýšovice]], [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]], [[Třebíška]], [[Úbočí (Výsluní)|Úbočí]] a [[Volyně (Výsluní)|Volyně]]. V období 1979–1998 však tvořily nedílnou součást obce, protože oficiálně zanikly vysídlením,<ref name="b65"/> a teprve od 1. ledna 1998 získaly status místních částí zpět.<ref name="sldb2001b"/>
=== Zastupitelstvo a starosta ===
Řádek 255 ⟶ 268:
| datum přístupu = 2016-10-27
| vydavatel = Mapy.cz
}}</ref>
<ref name="horni-mesta">{{Citace monografie
| příjmení = Urban
| jméno = Michal
| spoluautoři = kolektiv
| titul = Horní města Krušných hor. Ústecký kraj
| vydavatel = Fornica Publishing
| místo = Sokolov
| rok = 2015
| počet stran = 328
| isbn = 978-80-87194-49-2
| svazek = 2
| vydání = 1
| kapitola = Výsluní
| strany = 304
| poznámka = Dále jen Urban 2015
}}</ref>
<ref name="binterova">{{Citace monografie
| příjmení = Binterová
| jméno = Zdena
| odkaz na autora = Zdena Binterová
| titul = Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu
| vydavatel = Okresní muzeum Chomutov
| místo = Chomutov
| rok = 2000
| počet stran = 96
| isbn = 80-238-5996-X
| kapitola = Výsluní
| strany = 37
| poznámka = Dále jen Binterová 2000
}}</ref>
<ref name="vališ">{{Citace periodika
| příjmení = Vališ
| jméno = Zdeněk
| titul = Pracovní a zajatecké tábory na Chomutovsku
| periodikum = Památky, příroda, život
| rok = 1984
| ročník = 16
| číslo = 4
| strany = 105
}}</ref>
</references>
| |||