'''Duchovní hudba''' je [[hudba]] tvořená převážně pro [[liturgie|liturgické]] účely. Nebo odvozujeme-li od názvu hudba pro [[duch]]a, [[duše|duši]] člověka.
'''Hudba praktikovaná''' je převážně skupinovou, tzn. liturgickou záležitostí, i když [[individuum|individuální]] praktika jsou neméně významná a přínosná. Hudba praktikovaná má [[harmonizace|harmonizační]] a sjednocující vliv jednak přítomných dohromady a pak přítomných s veličinami, na které je upřena jejich pozornost. U [[křesťanství|křesťanů]] [[Bůh]], u muslimů [[Alláh]], u jogínů. Na druhou stranu je tato hudba jak odrazem vnitřního stavu věřících, tak zpětně působí na zúčastněné. Celý princip je funkční i naopak, kdy stav věřících se okamžitě projeví a je zpětnou vazbou k uvědomění si původu vlastního rozladění a cestou k opětovnému naladění. Nakonec je ještě princip ladění, kdy disharmonie jsou jakoby cestou, která vede k naladění a je jakoby nutnou složkou ke konečnému vyladění. To je ale však spíše v dynamicky hudebně praktikujících skupinách zaměřených více na ladění k Bohu a méně na prezentativní výsledek. V křesťanství známe pod označením duchovní hudba především sborové zpěvy jako [[gregoriánský chorál]], [[varhany|varhanní]] skladby, nebo případně i lidové a současné písně o spirituálních prožitcích, nebo tužbách. Pro zajímavost je v [[islám]]u tolerován náboženský směr [[sufijové|sufijců]], jež používali tanec, známé víření [[derviš]]ů kolem vlastní osy a hudbu na duchovní cestě, ačkoli to nemá s učením islámu souvislost. Ačkoli se dnes občas spojuje duchovní hudba se [[světský|světskou]] reprodukcí, kdy hudba vytvořená v duchovním prožitku je reprodukována spíše technicky, dle [[nota|notového]] zápisu, je stále součástí duchovních prožitků a ducha povznáší. Negativní dopad na duchovní hudbu mělo zavedení [[temperované ladění|temperovaného ladění]] u varhan a upouštění od společného zpěvu v [[klášter]]ech společně se snahou o čistotu [[tón]]u na úkor spontánnosti a vnitřního [[spirituální]]ho prožitku. Na východě pak [[komerce|komercionalizace]] a [[turistika|turistická]] [[atraktivnost]].
Naproti tomu se objevuje mnoho nových proudů hry na [[Indie|indické]] nástroje, [[tibetské mísy|mísy]], zpěvu [[mantra|manter]], [[alikvotní zpěv|alikvotů]], [[buben|bubnování]]… ale i lidových píšťalek a fujar, které používají hudbu jako cestu k [[Bůh|Bohu]] a své čisté prapodstatě.
