Právní jednání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pokračování v doplňování |
doplnění |
||
Řádek 40:
== Neplatné nebo zdánlivé právní jednání ==
Neplatnost právního jednání může být buď ''absolutní'', která nastává bez dalšího a [[soud]] k ní přihlíží z úřední povinnosti, nebo ''relativní'', jenž je stanovena na ochranu určitého účastníka a kterou on musí nejdříve namítnout, jinak je právní jednání považováno za platné {{OZ|586}}. Absolutní neplatnost je zákonem stanovena jen u právního jednání, které se zjevně příčí [[Dobré mravy|dobrým mravům]], nebo které odporuje [[zákon]]u a současně zjevně narušuje [[veřejný pořádek]], příp. pokud je plnění od počátku nemožné ({{OZ|588}}). V ostatních případech jde o neplatnost relativní. Základním pravidlem při posuzování platnosti navíc je, že na každé právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné, než neplatné ({{OZ|574}}). Neplatnost by tedy měla být spíše výjimečnou, nastane-li, nemá takové právní jednání žádné právní následky. Důsledkem je pouze právo na náhradu vzniklé [[Újma|škody]] ({{OZ|579 odst. 2}}).
Od neplatného právního jednání je ovšem třeba odlišovat právní jednání ''zdánlivé'', které pro právo vůbec neexistuje, resp. ke kterému se nepřihlíží ({{OZ|554}}). Proto se také neuplatní náhrada škody jako u jednání neplatného, v úvahu by mohl přicházet jen institut předsmluvní odpovědnosti ({{OZ|1729 odst. 2}}). Kromě [[Kogentní právní norma|kogentních právních norem]], které přímo stanoví, že se k určitému jednání nepřihlíží, o zdánlivé právní jednání jde také v případě závad v náležitostech [[vůle]]. Aby právní jednání existovalo a bylo také platné, tj. aby založilo ty právní následky, jež jsou mu přisuzovány, musí totiž splňovat určité náležitosti (především na straně jednající osoby).
=== Náležitosti subjektu ===
Právně může jednat jen ten, kdo je k tomu plně způsobilý – kdo má [[právní osobnost]] a dostatečnou míru [[svéprávnost]]i. Není-li jednající plně svéprávný, nebo trpí-li [[Duševní porucha|duševní poruchou]], která ho činí v tomto ohledu neschopného, je jeho právní jednání neplatné ({{OZ|581}}). Může jít např. o [[Zletilost|nezletilého]], za kterého nebude jednat jeho [[zákonný zástupce]] a který ani od něj nebude mít udělen předchozí souhlas k danému právnímu jednání, jenž nebude přiměřené věku ({{OZ|31 a 32}}). To, zda půjde o neplatnost absolutní, nebo pouze relativní, však zde bude závist na tom, jestli v určitém případě došlo ke zjevnému porušení veřejného pořádku.
<!-- === Náležitosti vůle ===
Především musí být jednající osoba způsobilá k danému úkonu a musí jít o skutečný projev vůle. Rozdělí-li herec představující při divadelním představení krále Leara všechen svůj majetek svým dcerám, zajisté nejde o platnou [[darování|darovací smlouvu]] tohoto herce vůči herečkám představujícím Regan a Goneril. Vůli lze projevit výslovně (tzn. ústně, písmem, posuňkovou řečí, počítačem) či konkludentně (tzn. projev učiněný jinak než výslovně; patří sem i projev učiněný mlčky, jestliže nelze mít pochybnosti. co jednající chtěl projevem vyjádřit).
Řádek 70 ⟶ 69:
Řadí se také mezi náležitosti projevu vůle, pouze však tehdy, je-li zákonem předepsána. Například kupní smlouva musí být písemně, výpověď z pracovního poměru musí být písemně, jinak je neplatná. Není-li forma zákonem předepsána, platí zásada neformálnosti (tzn. právní úkony mohou být učiněny jakoukoliv formou.
=== Náležitosti
Absolutně neplatný je i právní úkon, který předpokládá nemožné plnění. Neplatné jsou právní úkony zapovězené zákonem, tedy právní úkony s plněním nedovoleným, nebo takové, které zákonný zákaz obcházejí. Nelze se například dohodnout s budoucím [[dědic]]em, že dědic [[zůstavitel]]i bezplatně přenechá své auto a zůstavitel mu za to po smrti odkáže veškerý majetek, neboť by se jednalo o českým právem nedovolenou dědickou smlouvu.
Právní úkon nesmí být v rozporu se zákonem, ani s [[Dobré mravy|dobrými mravy]]. Dohodnou-li se zloději, kteří společně vyloupili banku, na způsobu rozdělení kořisti, je taková smlouva absolutně neplatná a její plnění nelze vynutit u soudu. Podobně by mohla být neplatná smlouva se zprostředkovatelem, který majiteli domu slíbí přinutit za úplatu k vystěhování nájemce, kteří užívají byty s regulovaným nájemným. -->
== Literatura ==
| |||