Anarchokapitalismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Anarchismus}}
'''Anarchokapitalismus''' vycházíje zsměr jediné hodnoty[[Anarchismus|anarchismu]], kteroukterý je lidská svoboda. K jejímu zajištění je podle anarchokapitalistů nutné uznánízdůrazňuje [[Soukromé vlastnictví|soukroméhosoukromé vlastnictví]] a z jehoněj předpokladu vycházejícíhoplynoucí [[přirozené právo|přirozenéhopřirozená práva]] jako klíčové pro realizaci bezstátní společnosti. S vlastním majetkem má svobodný jedinec právo libovolně nakládat a samozřejmě jej i s jinými lidmi směňovat, což je základem svobodného [[Trh (ekonomie)|trhu]], který by neměl být nikým regulován.
[[Soubor:Anarcho-capitalist flag.svg|thumb|left|Vlajka kapitalistického anarchismu]]
Anarchokapitalisté neuznávají schopnost jiné autority rozhodovat za ně samotné a veškeré aktivity státu jsou dle jejich názoru nahraditelné soukromými institucemi (včetně soudů, bezpečnosti, zdravotnictví a školství). Podle jejich názoru nemá nikdo právo přerozdělovat finanční prostředky občanů bez jejich vědomí a souhlasu. Problematickou otázku veřejného zájmu řeší lakonicky – co jiného by měl být veřejný zájem než zájem konkrétních jedinců? Zároveň pokládají i jinou otázku – co jiného by mělo být efektivnějšího než vlastní zájem a víc motivujícího než vlastní majetek a čest? Kdo by chodil k doktorovi, který nechal zemřít na ulici člověka?
Řádek 27:
}}</ref> Mezi základní ekonomické svobody patří [[soukromé vlastnictví]], které je absolutně nedotknutelné.<ref name="urzauvod" />
 
Koncepci přirozeného práva z pozic anarchokapitalismu rozvinul a přepracoval americký teoretik [[Murray Rothbard]]. Existenci státu považuje za nemorální a je zapřisáhlým zastáncem neomezeného kapitalismu jako jediného etického politického systému či lépe řečeno systému apolitického. Murray Rothbard dává přednost svobodě před rovností, a to proto, že si myslí, že pokusy zařídit rovnost se rovnají „vzpouře proti přírodě“. Snaha o dosažení rovnosti je tedy požadavek, který se vymyká přirozenému řádu. Rovnost je tedy něco nepřirozeného, neboť „každý jedinec je unikum“. Jedinou rovnost, kterou považují anarchokapitalisté za přípustnou, ba žádoucí, je rovnost práv. Podle všeobecně rozšířené doktríny sociálních anarchistů však rovnost neznamená „zestejnění“, nýbrž rovnost na poli práva, respektu a úcty k jednotlivcům, rovnost v přístupu k bohatství a k podílu na moci.<ref>Why do anarcho"-capitalists generally place little or no value on "equality," and what do they mean by that term? in. An Anarchist FAQ. http://www.infoshop.org/faq</ref> V tomto můžemeje tedy naléztvidět rozpor sse [[sociální anarchismus|sociálními anarchisty]].
 
Anarchokapitalisté vyvozují lidská práva z práva na osobní vlastnictví a z konceptu [[sebevlastnictví]] – člověk je vlastníkem svého těla.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Žídek | jméno = Bohumír | titul = Progresivní liberalismus? Odpověď klasického liberála | periodikum = revue politika | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | datum vydání = 2013-06-03 | datum přístupu = 2016-10-26 | url = http://www.revuepolitika.cz/clanky/1876/progresivni-liberalismus-odpoved-klasickeho-liberala | issn = 1803-8468}}</ref> Například vražda porušuje vlastnická práva zavražděného k jeho vlastnímu tělu.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Urza | titul = Anarchokapitalismus | url = http://www.mises.cz/literatura/anarchokapitalismus-69.aspx | vydavatel = Ludwig von Mises Institut | datum přístupu = 2016-10-26 | kapitola = Přirozené právo | url kapitoly = http://www.mises.cz/literatura/anarchokapitalismus-69-kapitola-3-prirozene-pravo-535.aspx}}</ref>
 
Pojetí svobody je vymezena vztahem „svoboda od“ (něčeho). Jedná se o negativní vymezení svobody, které zahrnuje onu absolutní svobodu jedince a jeho právo na majetek ve smyslu ochrany těchto práv „před útoky ostatních jedinců“.
 
Anarchokapitalisté pak odmítají veškeré formy pozitivního práva, které zahrnuje např. právo na sociální zabezpečení či minimální mzdu. Absence vztahu „svoboda k“ je však nepřijatelná pro ostatní názorové proudy anarchistů a koliduje zejména s pojetím [[sociální anarchismus|sociálních anarchistů]], dle nichž je člověk tvor společenský a „spolupráce se stala jedinou cestou k pokroku, rozvoji a bezpečnosti“.<ref>Malatesa, E.: Anarchie, ČSAF, Praha 1998</ref>
 
== Odkazy ==