Cisalpinská republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Média, úprava odkazů (+ SČ, Lit.)
typo
Řádek 58:
Po [[Bitva u Lodi|bitvě u Lodi]] v květnu [[1796]] vytvořil [[Napoleon Bonaparte]] dva nové státy - jeden na jih od řeky [[Pád]]u, [[Cispadánská republika|Cispadánskou republiku]], a druhou na sever od této řeky, [[Transpadánská republika|Transpadánskou republiku]]. Dne 19. května [[1797]] Napoleon předal Transpadánské republice území [[Mantovské vévodství|Mantovského vévodství]] a 12. června vydal výnos o vytvoření Cisalpinské republiky sestávající z obou popádských republik, sestavení jejího direktoria a jmenování jejích ministrů. Dne 7. července vydala Francie pro tuto republiku novou ústavu, která rozdělila území na 11 departementů: Adda ([[Lodi]]), Alpi Apuane ([[Massa]]), Crostolo ([[Reggio nell'Emilia]]), Lario ([[Como]]), Montagna ([[Lecco]]), Olona ([[Milán]]), Panaro ([[Modena]]), Po ([[Cremona]]), Serio ([[Bergamo]]), Ticino ([[Pavia]]) a Verbano ([[Varese]]).
[[File:Knötel III, 11.jpg|left|thumb|224x224px|Cisalpinská republika (1797, Itálie)]]
Zbytek Cispadánie byl sloučen s Cisalpinskou republikou 27. července a hlavním městem se stal Milán. Dne 22. října Napoleon sloučil Cisalpinii s údolím [[Valtellina]], které se oddělilo od švýcarského Trojspolku. Rakousko uznalo tento nový stát v [[Mír v Campo Formio|mírem z Campo Formio]] podepsaného 17. října, výměnou za zisk zbytku [[Benátská republika|Benátské republiky]]. Dne 15. listopadu bylo zákonem uznáno plné mezinárodní uznání a legálnost nového státu. Parlament se skládal ze dvou komor (Velká rada a Rada starších) a byl přímo jmenován Napoleonem 21. listopadu [[1797]]. Postupem doby se připojovaly nové departementy: Benaco ([[Desenzano]]) 1. března [[1798]], Mella ([[Brescia]]) 2. května, Mincio ([[Mantova]]) 26. května a pět dalších departementů z [[EmiliaEmilie (region)|Emilie]].
 
Dne 31. srpna [[1798]] francouzský vyslanec [[Claude-Joseph Trouvé]] rozpustil direktorium a následujícího dne vyhlásil novou ústavu s posílením výkonné mocí. Bylo změněno rozložení departementů, jejichž počet se vrátil na 11: Olona ([[Milán]]), Alto Po ([[Cremona]]), Serio ([[Bergamo]]), Adda-e-Oglio ([[Morbegno]]), Mella ([[Brescia]]), Mincio ([[Mantova]]), Panaro ([[Modena]]), Crostolo ([[Reggio nell'Emilia]]), Reno ([[Bologna]]), Basso Po ([[Ferrara]]) a Rubicone ([[Forlì]]). Počet členů místních direktorií byl snížen na tři a byly zrušeny magistráty pro obce s 3 až 10 tisíci obyvateli. Trouvé také jmenoval nové direktorium, které mělo více moci, a parlament s dvěma komorami (tzv. Anziani (starší) a Giuniori (mladší)). První sestávala z 40 zvolených členů spolu s bývalými direktory, druhá měla 80 členů. V říjnu se pokusil francouzský generál [[Guillaume Marie Anne Brune]] provést převrat a dosadit nové direktory, ale ti nebyli uznáni rozhodnutím [[Direktorium (Francie)|francouzského direktoria]] ze 7. prosince [[1798]].