Kněžiště: Porovnání verzí

▲'''Kněžiště''' čili '''presbytář''' (z [[latina|latinského]] ''presbyterium''), někdy též '''[[Chór (architektura)|chór]]''', je část prostoru [[křesťanství|křesťanského]] [[kostel]]a či [[katedrála|katedrály]], která je vyhrazena [[kněz|kněžím]].

▲V [[románská architektura|románské architektuře]] se presbytář skládá ze dvou částí. Z čtvercového nebo obdélného chóru a [[Apsida (architektura)|apsidy]]. V [[gotická architektura|gotické]] architektuře však toto rozdělení ztrácí smysl, neboť presbytář už není uzavřen apsidou. Proto je u gotických kostelů používán termín ''chór'' a ''presbytář'' prakticky jako synonyma. Gotické presbytáře jsou zpravidla ukončeny [[mnohoúhelník|polygonálně]].

▲Pokud je či byl kostel [[kapitula|kapitulním]] či pokud jde o klášterní kostel žebravých řádů, bývá presbytář značně rozlehlý a jsou v něm umístěny chórové lavice neboli [[stalla|stally]]. Vždy je v něm umístěn také hlavní [[oltář]] a kněz (lat. presbyter) tam koná bohoslužbu. Na rozhraní lodi a presbytáře (někdy i vysunuta poměrně hluboko do lodi) je umístěna vyvýšená [[kazatelna]]. Po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] je zde navíc ještě umístěn [[obětní stůl]]. V gotických kostelích je také často dochován kamenný nástěnný [[Eucharistický svatostánek|sanktuář]], který má Čechách v pozdní gotice často podobu velmi zdobného kamenného věžového [[pastoforium|pastoforia]].

▲Od [[chrámová loď|chrámové lodi]] bývá zpravidla tento prostor oddělen tzv. [[triumfální oblouk|triumfálním obloukem]]. Ve [[středověk]]u byl presbytář od lodi oddělen navíc ještě tzv. [[lettner]]em neboli [[chórová přepážka|chórovou přepážkou]]. V našich zemích presbytář od lodi kotela odděluje tzv. oltářní mřížka, u které se věřícím podává sv. příjmání. V šedesátých letech se často z důvodu praktických-prostor pro postavení provizorního oltáře pro možnou celebraci tzv. tváří k lidu viz obětní stůl, mřížka odstanila. Nikdy však nevyšel předpis, který by odstranění mřížek, či jejich nebudování v kostelích dovoloval. V roce 1967 bylo v instrukci z Říma, která byla publikována u nás v tzv. Acta curiae jasně psáno, že zvyk podávat svaté příjmání věřícím u oltářní mřížky má být zachován.