Pavel Tigrid: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Profesní dráha: byl by zdroj k Marshallově plánu? o tom jsem neslyšel |
m sjednocení infoboxu; narovnání šablon; oprava překlepu: _<ref → <ref; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox
| jméno = Pavel Tigrid
| obrázek = Pavel_Tigrid.jpg
| popisek =
| úřad = 2. [[Seznam ministrů kultury České republiky|ministr kultury České republiky]]
| od = [[19. leden|19. ledna]] [[1994]]
| do = [[4. červenec|4. července]] [[1996]]
|
| předchůdce = [[Jindřich Kabát]]
| nástupce = [[Jaromír Talíř]]
Řádek 12 ⟶ 13:
== Profesní dráha ==
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] působil v [[Londýn]]ě. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC
Bezprostředně po konci války se válce v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací [[Václav Kopecký|Kopeckého]], který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.{{
Po návratu do [[Československo|ČSR]] se také poznává se Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla [[Terezie Brzková]], známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československou stranou lidovou]]. Byl šéfredaktorem časopisu ''[[Obzory (časopis)|Obzory]]'', který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti [[Vysídlení Němců z Československa|krutému zacházení s Němci]].{{
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v [[Berlín]]ě, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být bylo nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O [[Únor 1948|únorovém převratu]] se dozvěděl v [[Mnichov]]ě, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice.
Po odchodu do mnichovské [[emigrace]] byl v roce 1951 pověřen vedením [[rozhlas]]u [[Svobodná Evropa]] (SE).{{
Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně.
V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví,<ref name="Albertov">{{Citace monografie
| příjmení = Müllerová
Řádek 35 ⟶ 36:
| strany =284
| jazyk =
}}</ref> s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ{{Kdo?}}, který do Paříže vyvážel důležité interní informace.{{
Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a [[Sarkasmus|sarkasmem]]. Dlouhodobě také spolupracoval i se [[Zdeněk Mastník|Zdeňkem Mastníkem]] v Londýně (vedoucím sekce českého vysílání BBC) a jeho knihkupectvím. Podílel se spolu s ním také na tajném Marshallově plánu,{{Fakt/dne|20160519215834|}} který probíhal v režimu nejpřísnějšího utajení. Představiteli [[Komunistická strana Československa|KSČ]] byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.{{
Ve vysílání Svobodné Evropy se věnoval různým publicistickým žánrům, projevům, komentářům k dobovému tisku a k dobovým událostem (například k procesu s [[Rudolf Slánský|Rudolfem Slánským]] a k procesu s [[Milada Horáková|Miladou Horákovou]])<ref>[http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3559477 ČRo Leonardo]</ref>
Řádek 63 ⟶ 64:
* ''Glosy o české politice 1996–1999'', Praha: Radioservis, 1999
* ''Marx na Hradčanech'', Brno: Barrister & Principal, 2001
* ''Přikládáme sekeru ke kořenům lži '', Praha, Academia 2016
* ''Poslední den pana T'', Petr Bednář -1978- MAGNET Praha
| |||