Hermann Göring: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxu; opravy překlepů: se svoji → se svojí, _<ref → <ref |
|||
Řádek 1:
{{Infobox
|
| jméno = Hermann Göring
|
| obrázek = Bundesarchiv Bild 102-13805, Hermann Göring.jpg
| popisek = Oficiální portrét z roku 1932
| pořadí =
| úřad = ministr [[letectví]]
| od = Březen [[1933]]
| do = Duben [[1945]]
| jmenující =▼
|
|
|
| generální guvernér =
|
| místopředseda vlády =
▲ | předseda_vlády = [[Adolf Hitler]]
|
▲ | jmenující =
| předchůdce =
▲ | nastupující_za = <!-- Např. pro nastupujícího vítězného kandidáta -->
|
|
|
| pořadí2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| úřad2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| od2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| do2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| prezident2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->▼
| guvernér2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->▼
| viceprezident2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
|
| poslanec2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| náměstek2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | panovník2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | prezident2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | předseda_vlády2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | guvernér2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| předchůdce2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| nástupce2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
|
| většina2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| pořadí3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
Řádek 46 ⟶ 44:
| od3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| do3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| prezident3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->▼
| guvernér3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->▼
| viceprezident3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
|
| poslanec3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| náměstek3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | panovník3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | prezident3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | předseda_vlády3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | guvernér3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
▲ | nastupující_za3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| předchůdce3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| nástupce3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
|
| většina3 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| strana = [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]▼
| datum narození = {{Datum narození|1893|1|12}}
| místo narození = [[sanatorium]] Marienbad v [[Rosenheim]]u, {{Vlajka a název|Německé císařství}}
Řádek 64 ⟶ 63:
| místo úmrtí = [[Norimberk]], [[Soubor:Flag_of_Germany_(1946-1949).svg|22px|border|alt=Vlajka Německa (1946-1949)]] [[Americká okupační zóna Německa|americká zóna]] [[Německo|Německa]]
| národnost = {{flagicon|GER}} německá
|
| vztahy =
▲ | strana = [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]
|
|
|
|
|
|
| podpis = Hermann Göring Signature.svg
|
|
|
|
| hodnost = vrchní velitel [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]<br />[[Nacistické Německo|říšský]] [[maršál]]
| jednotka =
| velel =
| bitvy =
| vyznamenání =
|
}}
'''Hermann Wilhelm Göring''' ([[12. leden|12. ledna]] [[1893]] [[sanatorium]] Marienbad v [[Rosenheim]]u, [[Bavorsko]] – [[15. říjen|15. října]] [[1946]] [[Norimberk]], [[sebevražda]]) byl [[Nacistické Německo|německý]] [[nacismus|nacistický]] [[politik]] a [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|válečný zločinec]]. Původně [[letec]], pak [[poslanec]] a předseda [[Říšský sněm (Německo)|říšského sněmu]]. Zakladatel [[Gestapo|gestapa]], [[ministr]] letectví, vrchní velitel [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]], [[Nacistické Německo|říšský]] [[maršál]], zástupce [[Adolf Hitler|Hitlera]] po většinu [[druhá světová válka|druhé světové války]].
Řádek 94 ⟶ 91:
=== Mládí ===
[[Soubor:Göring.ogg|thumb|left|Göring v kokpitu stroje [[Fokker D.VII]] během první světové války]]
Měl mnoho tváří. Byl ješitný, lstivý, podlý a brutální jako málokterý z Hitlerových stoupenců, a v [[Nacistické Německo|nacistické říši]] byl čas od času populárnější než dokonce sám [[Adolf Hitler]]. Narodil se 12. ledna 1893 v sanatoriu Marienbad poblíž hornobavorského města Rosenheim. Tři roky vyrůstal Göring mimo rodinu. Jeho matka Franziska Göringová, rozená Tiefenbrunnová ho po jeho narození nechala v péči jedné ze svých přítelkyň ve [[Fürth]]u. Údajně ho nechtěla vystavit obtížné cestě a špatným klimatickým podmínkám v [[Karibik]]u, kde pracoval její manžel a Göringův otec dr. Heinrich Ernst Göring jako německý generální konzul na [[Haiti]]. Do Německa se Göringovi vrátili v roce 1896 a následně se usadili v Berlíně, kde také poprvé Hermann Göring žil se
V září [[1914]], krátce po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] byl hospitalizován s kloubovým revmatismem ve Freiburgu. Zde se seznámil s Bruno Loerzerem, který ho nadchl pro letectví. Nejprve létal jako pozorovatel. Rychlokurs letectví absolvoval [[1. červenec|1. července]] [[1915]] a už na počátku října stejného roku byl poprvé nasazen v boji. V květnu [[1917]] byl jmenován velitelem 27. stíhací letky. V té době měl na kontě osm sestřelených letadel. Dne [[2. červen|2. června]] [[1918]] dostal za 18 sestřelů německý řád za mimořádnou statečnost, ´Pour le Mérite´. V témže měsíci byl jmenován velitelem proslulé Richthofenovy eskadry, známé jako [[Richthofenův cirkus]]. Po ukončení první světové války získal místo pilota u [[Švédsko|švédské]] letecké společnosti Svenska Lufttrafik, kde pracoval jako šéfpilot a občas létal s aerotaxi. Právě jako pilot aerotaxi se seznámil se švédským hrabětem [[Eric von Rozen|Ericem von Rozenem]], kterého v roce [[1920]] za velmi špatných povětrnostních podmínek svým letadlem bezpečně dopravil na hraběcí zámek [[Rockelstad]]. Hrabě byl zkušenému pilotovi tak vděčný, že ho pozval k sobě domů. Zde, na švédském zámku Rockelstad, se Hermann Göring seznámil se svou budoucí manželkou [[Carin Göringová|Carin von Kantzow]], která byla švagrovou hraběte von Rozena. Hermann Göring strávil na zámku několik dní a s rodinou hostitele navázal intenzivní vztah. Host i hostitel byli konzervativní [[Nacionalismus|nacionalisté]], oba obdivovali rytířské ideály a uznávali nordicko-germánské právo na nadřazenost nad jinými národy. Rovněž [[Carin Göringová|Carin von Kantzow]] vzhlížela ke statečnému Göringovi s obdivem, a přestože byla již deset let provdaná, a se svým manželem měla osmiletého syna, podlehla šarmu mladého charismatického muže a stala se jeho milenkou. [[13. prosinec|13. 12.]] [[1922]] se Carin se svým prvním manželem rozvedla a syn Thomas byl svěřen do péče otce. [[25. leden|25. 1.]] [[1923]] uzavřel Hermann Göring s Carin von Kantzow, rozenou von Fock, sňatek ve [[Stockholm]]u a [[3. únor|3. 2.]] 1923 na úřadě v [[Obermenzing]]u. Jelikož Carin byla tehdy již vážně nemocná, zakoupil Göring vilku se vzdušnou zahradou na klidném předměstí Mnichova. Finančně celou věc zajistil exmanžel Carin, svobodný pán von Kantzow, který svou bývalou ženu a jejího nového manžela finančně podporoval - hradil vedení jejich luxusní domácnosti, platil služebnictvo, mercedes i s řidičem a posílal jim balíky s potravinami.
Řádek 117 ⟶ 114:
10. dubna [[1935]] se Hermann Göring podruhé oženil a jeho manželkou se stala rozvedená divadelní herečka [[Emmy Göring|Emma Sonnemannová]]. Na velkolepou svatbu bylo pozváno tisíc hostů a den svatby byl vyhlášen dnem pracovního klidu. Emma, které však všichni říkali Emmy, byla velká, statná a blond žena, která pro Göringa ztělesňovala ideál germánské ženy, stejně jako jeho první žena [[Carin Göringová|Carin]]. Emmy se stala na další léta jeho spřízněnou duší, utěšovatelkou a opatrovatelkou. V první řadě se však musela vyrovnat s kultem své zemřelé předchůdkyně, Carin Göringové, po níž Hermann Göring nazval svůj nejoblíbenější dům Carinhall, nebo své jachty Carin I. a Carin II.
Po sňatku s Göringem se Emmy vzdala další herecké kariéry a jelikož Hitler neměl oficiální partnerku, přijala právě ona roli "první dámy říše". Ujala se reprezentačních povinností pro Hitlera a stýkala se s diplomaty a politiky. Přesto byl vztah mezi Emmy a Hitlerem spíše chladný, na rozdíl od [[Carin Göringová|Carin Göringové]] Emmy nikdy zcela nepodlehla bezmeznému obdivu k „Vůdci“
=== Druhá světová válka ===
Řádek 123 ⟶ 120:
=== Život v přepychu ===
Už v dětství si Hermann Göring zvykl na život v přepychu, když strávil několik let na hradech svého kmotra doktora Epensteina. Svou vášeň pro luxusní, kvalitní a krásné věci mohl plně uspokojit především v době, kdy se [[Nacistické Německo|nacisté]] dostali v Německu k moci. Göring si nechal vystavět přepychové letní sídlo, nazvané po své první ženě [[Carinhall]]. Na Carinhallu bylo soukromé kino, tělocvična, parní lázeň a obrovský přijímací sál. Když Hitler Carinhall navštívil, rozladěně prohlásil: ''Můj Berghof se s tím přirozeně nedá srovnávat. Mohl by sloužit leda jako zahradní pavilon''
=== Závěr války ===
Řádek 130 ⟶ 127:
Dne [[20. duben|20. dubna]] [[1945]] se Göring naposledy setkal s Hitlerem v Berlíně. Pak se ukryl na [[Obersalzberg]]u, Hitlerově letním sídle. Göringova žena Emma odjela i s dcerou Eddou na [[Obersalzberg]] v lednu [[1945]]. Za nimi tam pak putovaly i poklady ukradené Göringem po celé Evropě v průběhu války – např. 1000 obrazů, 80 soch a 60 gobelínů, které byly následně ukryty v jedné štole na [[Untersberg]]u. Dne [[22. duben|22. dubna]] [[1945]] Hitler poprvé přiznal, že válka je prohraná. Následující den pak Göring poslal Hitlerovi dopis, v němž mu oznamoval, že pokud nedostane odpověď do 22. hodiny, převezme velení. To Hitlera rozzuřilo a zbavil Göringa všech jeho hodností a úřadů a vydal rozkaz k jeho popravě. Göring se pak ukryl na hrad [[Mauterndorf]]. Tam byl také Göring [[28. duben|28. dubna]] [[1945]] zatčen [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckými jednotkami]], odkud byl převezen na zámek [[Fischhorn]]. Dne [[12. srpen|12. srpna]] pak byl převezen do [[Norimberk]]u. Zde byl soudním tribunálem obviněn z plánování nebo provedení útočné války a účast na válečných zločinech nebo vyvražďování národů. Dne [[1. říjen|1. října]] [[1946]] byl Hermann Göring odsouzen k [[Trest smrti|trestu smrti]] [[oběšení]]m. Popravy měly začít v noci na [[16. říjen|16. října]]. Své popravě ale Göring unikl, neboť [[15. říjen|15. října]] ve 22:44 spáchal sebevraždu spolknutím kapsle [[kyanid draselný|kyanidu draselného]], kterou měl ukrytu na cele pravděpodobně v gelu na vlasy. Jiný zdroj a to agentura AFP, jejíž zpráva vyšla [[19. říjen|19. října]] 1946 v deníku Lidová Demokracie, uvádí, že dva soudní lékaři ohledávající mrtvolu zjistili, že v okolí pupku je hnisavá ranka a drobné podráždění a není tedy vyloučeno, že ampulka s jedem byla zašita zde a nebyla odhalena ani důkladnou lékařskou prohlídkou v Mondorf- Les- Bains v Lucembursku.<ref name="rfr9">Lidová Demokracie, ročník II., č. 241, 19. října 1946, s. 1</ref>
Emma Göringová byla zatčena 25. 10. 1945 a dcera Edda byla dána do péče sedlákům na venkově, odkud byla později převezena za svou matkou do věznice ve [[Straubing]]u. Emma byla [[19. únor|19. 2.]] [[1946]] propuštěna a s dcerou našla přístřeší v Sackdillingu. [[7. říjen|7. 10.]] 1946 jí bylo umožněno rozloučit se s manželem odsouzeným k trestu smrti. V roce [[1947]] byla [[Emma Göringová]] znovu zatčena a umístěna v internačním a pracovním táboře [[Göggingen]] u [[Augsburg]]u. V roce [[1948]] se v procesu, který byl proti ní veden, jako svědci obhajoby přihlásili někteří její [[židé|židovští]] přátelé, kterým za války pomáhala. Nejvýznamnější zastání pak našla u berlínského faráře Erwina Jentsche, který rovněž dosvědčil, že za války pomáhala židovským i nežidovským členům farnosti
Jeho bratr [[Albert Göring]] byl [[disident]] podporující protinacistický odboj a pomáhající [[Židé|Židům]] uniknout [[holokaust]]u.
|