Roland Garros: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Roland-Garros.jpg (na Commons smazal commons:User:INeverCry, důvod: No source since 18 September 2016) |
→Válka: pozorovatel link; chybí zdroj pro první sestřel - možná prvý dosažený pilotem, ale již předtím pozorovatelé úspěšně sestřelovali |
||
Řádek 36:
== Válka ==
[[Soubor:Roland Garros - Tombe.JPG|thumb|Hrob Rolanda Garrose ve Vouziers]]
V raných fázích války létal jako [[Letecký pozorovatel|pozorovatel]], do té doby totiž nikoho nenapadlo použít letadlo jako útočný prostředek. Nepřátelští piloti se ve vzduchu míjeli a zdravili se. Během jednoho letu však vytáhl služební [[revolver]] a šestkrát vystřelil na [[Německá říše|německé]] letadlo<ref>Discovery Channel. ''The History of the Machine Gun'', 2007.</ref>. Nic netrefil, ale tato situace vedla ke konstrukci prvních [[Stíhací letoun|stíhacích letadel]].
V prosinci roku [[1914]] navštívil leteckou výrobní firmu [[Morane-Saulnier]]. Zde si vybral jednoplošník [[Morane-Saulnier L]], který zkušebně vybavil [[kulomet]]em umístěným před [[kokpit]]em. Listy [[vrtule]] nechal v místě prolétávajících [[Projektil|střel]] ztenčit a osadit [[ocel]]ovými klíny, aby nedošlo k poškození vrtule. S takto vybaveným letadlem zaznamenal 1. dubna 1915 vůbec první [[sestřel]] v [[Historiografie|historii]] [[letectví]].{{Fakt/dne|20161015141939|}} Další dvě vzdušná vítězství nad německými letadly si připsal 15. a 18. dubna 1915<ref name="van Wyngarden">Greg van Wyngarden. ''Early German Aces of World War I''. Osprey Publishing, 2006. ISBN 1-84176-997-5</ref>.
Dne 18. dubna 1915 havaroval po souboji s [[průzkumný letoun|průzkumným letounem]] Taube na německém území<ref name="van Wyngarden"/>. Letadlo se mu před příchodem [[Němci|Němců]] zničit nepodařilo. Zejména [[kulomet]] a okovaná [[vrtule]] zůstaly neporušeny. [[Legenda]] praví, že jeho [[letoun]] byl ihned prozkoumán týmem [[konstruktér]]ů pod vedením [[Anthony Fokker|Anthonyho Fokkera]] a francouzský nápad s kulometem jen zdokonalili. Ve skutečnosti však Fokker pracoval na mnohem důmyslnějším systému již šest měsíců před pádem Garrosova letounu.
| |||