Román: Porovnání verzí

Na rozdíl od [[povídka|povídky]] nebo [[Novela (literatura)|novely]] je román co do rozsahu delší (často se uvádí, že román by měl obsahovat minimálně 40  000 slov, ale nejednápravidlo se onení závazné pravidlo) a co do [[fabule]] a [[syžet]]u komplikovanější; (nutnou vlastností románu je, že rozvíjí příběh několika směry - (tzv. [[digrese]]), příp. zachycuje více hlavních postav a mnoho postav vedlejších, (to však není bezpodmínečný rys). Vedle samotného příběhu obsahuje román také popisy a úvahové pasáže (typické např. pro román [[filosofie|filosofický]]) -– i touto skladbou se román odlišujeliší od [[povídka|povídky]] a [[novela|novely]].

Server oddee.com za úplně první román považuje ''[[Příběh prince Gendžiho]]'', který vznikl z pera japonské dvorní dámy [[Murasaki Šikibu]] v roce [[1007]] a který vypravuje příběh císařova levobočka a jeho hledání životní lásky.<ref>http://oddee.com/item_96511.aspx</ref> TermínPojem ''román'' pochází ze [[středověk]]u, kdy se pojmem „conte''conte roman“roman'' (románské„románské vyprávěnívyprávění“) začala v [[Románské jazyky|románsky]] mluvících zemích označovat literární díla psaná v [[Národní jazyk|národním]] jazyce (místo tehdy běžné [[latina|latiny]]).

Bukolický neboli pastýřský román je patrně nejstarší formou románu, vznikl ve starém [[Starověké Řecko|Řecku]]. Popisuje bezproblémový, poklidný a harmonický život pastýřů na venkově a milostné příběhy těchto pastýřů. Příkladem je ''[[Dafnis a Chloe]]'' od [[Longos]]e, který většinu svého života strávil na [[Řecko|řeckém]] ostrově [[Lesbos (ostrov)|Lesbos]].

TermínPojem ''pikareskní román'' je odvozen ze [[španělština|španělského]] termínuvýrazu ''picaro'', –tj. šibal, taškář, šejdíř, pobuda, což je také označení hlavního hrdiny takového románu. [[protagonista|Hlavní hrdina]] je většinou záporná postava, intrikán, [[podvod]]ník, někdy zároveň vypravěč (pak je román prezentován jako jeho [[autobiografie]]), pochází většinou z nižších sociálních vrstev či přímo ze spodiny společnosti, často je zaměstnán jako sluha (líčení proto nepostrádá sociálněkritický náboj), přesto může být [[humor]]ný či [[satira|satirický]]. Obsah románu je zcela soustředěn na postavu hlavního hrdiny, děj je založen na popisu jeho skutků, služby, často také jeho cest. [[literární žánr|Žánr]] vznikl ve [[Španělsko|Španělsku]] v období [[renesance]], kde byl také nejvýrazněji pěstován,. prvkyZaměřením pikareskníhona románuprostředí alea obsahuježivot řadaspodiny dalšíchs literárníchjejí dělbídou a svéráznou [[morálka|morálkou]] byl pikareskní román v [[Baroko|baroku]] protipólem oslavné literatury o [[rytíř]]ích a [[svatý|světcích]]. (Pikareskní prvky mohou obsahovat i jiné literární žánry.) Příkladem tohoto žánru může být španělský [[anonym|anonymní]] román ''[[Lazarillo z Tormesu]]'', z[[Miguel obdobíde renesanceCervantes ay Saavedra|Cervantesův]] ''[[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha]]'' nebo ze současnosti román [[Jonas Jonasson|Jonase Jonassona]] ''Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel'' (česky 2012).

* románRomán s úzkým základem, který se postupně rozšiřuje, nabírá postavy, jako když teče řeka;

** [[Lev Nikolajevič Tolstoj]]: ''[[Vojna a mír]]''.

* vznikáVzniká v [[Anglická literatura|Anglii]] v [[17. století]], typický je pro něj dramatický děj, množství zápletek s výraznými motivy nebezpečí,; dále se větví na:

** detektivní,

** fantastický – který leckdy směřuje k sci-fi nebo utopii; mají k němu blízko i horory.;

* příklad:* [[HenryDaniel FieldingDefoe]]: ''[[Tom JonesRobinson (kniha)Crusoe]]'',

* příklad:* [[JonathanHenry SwiftFielding]]: ''[[GulliverovyTom Jones cesty(kniha)]]'',

* vznikáVzniká ve [[Francouzská literatura|Francii]];

* poprvé se objevují lidské typy, které přecházípřecházejí mezi různými, na sebe mnohdy nenavazujícími, romány jednoho autora;

* příklady: [[Honoré de Balzac]]: ''[[Eugénie Grandetová]]'', ''[[Lesk a bída kurtizán]]''.

* místoMísto vzniku: [[Francouzská literatura|Francie]];

* z [[latina|latinského]] slova ''natura'' (příroda);

* ukazuje člověka jako produkt prostředí a zaměřuje se na záporné stránky jeho života ([[alkoholismus]], [[prostituce]] ap.);

* člověk se nechává vláčet osudem a propadá [[deprese (psychologie)|depresím]], někdy i [[smrt]]i;

* typické jsou ''„obrazy hnusu“'';

* východisko pro [[poezie|poezii]] [[prokletí básníci|prokletých básníků]];

* veVe [[Francouzská literatura|Francii]];

* příklad: [[Stendhal]]: ''[[Červený a černý]]''.

* vznikáVzniká v [[Ruská literatura|Rusku]];

* zakladatelem je [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] (román ''[[Idiot (román)|Idiot]]'');

* předchůdce má již v [[preromantismus|preromantismu]] a [[romantismus|romantismu]];

* zaměřuje se na duševní děnístavy postav.

* románovýRománový žánr demonstrující románovou formou autorovo [[filosofie|filozofické]] stanovisko;

* byl oblíbený u [[Osvícenství|osvícenců]] a později u [[Existencialismus|existencialistů]];

* také viz [[Filosofickáfilosofická povídka]].

'''Román-fejeton''' je dílo vydávané na pokračování v [[Noviny|novinách]] a [[časopis]]ech, umístěné zde pod tlustouvyznačovací čarou na místě obvyklém pro [[fejeton]]y. Vyznačuje se [[dobrodružná literatura|dobrodružným]] obsahem a celou řadou technik, které mají zvýšit dějovou napínavost. Vznik tohoto druhu románu je úzce svázán s obdobím [[romantismus|romantismu]], kdy jako romány-fejetony byla ještě vydávána i poměrně hodnotná díla (například ''[[Tři mušketýři]]'' od [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase staršího]]), později se však z něho vyvinul tzv. '''kolportážní román''' (viz níže), který je již v drtivé většině pokleslou četbou.

Jako román-fejeton byl poprvé otiskován [[anonym|anonymní]] pikareskní román ''[[Lazarillo z Tormesu|Život Lazarilla z Tormesu]]'' v listě ''Siécle'' roku [[1836]] a hned po něm ''Stará panna'' od [[Honoré de Balzac]]a. I další autoři, například [[Alfred de Musset]] nebo [[George Sandová]], navázali na vzniklou [[tradice|tradici]] a psali pro potřeby [[Deník (noviny)|deníků]].

Hlavním představitelem románu-fejetonu je pak [[Eugène Sue]] (''Tajnosti pařížské'' aj.), který jej svou tvorbou definoval jako [[žánr]] zaměřený na široký okruh obyvatelstva se zvýrazněním sociálního aspektu dobrodružné tematiky, často čerpající z [[gotický román|gotického románu]].

Po roce [[1848]] román-fejeton postupně mizí a jeho principy se uplatňují jen ojediněle. Pro příklad lze jmenovat [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|Dostojevského]] román ''Uražení a ponížení'', kterékterý autor psal na pokračování bez představy, co bude následovat, nebo ''[[Továrna na absolutno|Továrnu na absolutno]]'' [[Karel Čapek|Karla Čapka]].

'''Kolportážní román''' je dílo, kterépsané jek tomu, psánoaby probylo vydávánívydáváno v sešitech na pokračování. Jde o jednodušeJednoduše psané romány pro odreagování čtenáře s barvitým dobrodružným dějem, které mnohdy obsahují na svou dobu silně nemravné, v současnosti spíše úsměvné scény, slouží k odreagování čtenáře. Mezi hlavní hrdiny patří nejrůznější nespravedlivě odsouzení uprchlíci, nevinné dívky (jejichž nevinnost ohrožují a mnohdy i zničíničí bídní zloduši), ale takéči loupežníci a, loupeživí rytíři atp. Romány se často odehrávají v exotických zemích, jako je [[Orient]] nebo, [[Jižní Amerika]] atp.

Kolportážní román se vyvinul s rozvojem triviální<ref>Triviální literatura. In: leporelo.info [online]. https://leporelo.info/trivialni-literatura</ref> lidové četby ([[Knížky lidového čtení]]) v období [[preromantismus|preromantismu]] a z '''románu-fejetonu''' jeho postupnou komercializací.

-– zakladatelemZakladatelem a hlavním představitelem je [[Arthur Hailey]] (''Detektiv'', ''Kola'', ''Penězoměnci'', ''Letiště'', ''Konečná diagnóza'', ''Hotel'', ''Večerní zprávy''...);

-– založen na pečlivém studiu a detailním vylíčení prostředí určité profese včetně záporných stránek daného povolání, vztahů (i milostných) a politikaření na takovémtodaném pracovišti atd.

* '''Román ztracených iluzí''' -– na začátku hlavní hrdina většinou umírá, retrospektivně poté románje retrospektivně popisujepopisován jeho život, který začínal nádhernými "iluzemi"„iluzemi“ a skončil zničením veškerých "iluzí"„iluzí“, vyhlídek. Na konci hlavní hrdina zpravidla zemře. Příklad ''[[Santa Lucia (román)|Santa Lucia]]'' ([[Vilém Mrštík]]).

* '''Román o bloudovi''' -– román popisuje cestu hlavního hrdiny v neznámém prostředí. Hrdina "tápe"„tápe“, později začíná "hrát„hrát hru"hru“, kterou od něj prostředí očekává, případně "hraje„hraje roli"roli“, kterou hrát chce, a bere ji vážně, i když ví, že jde "jen„jen o hru"hru“. Příklad [[Don Quijote]] (''[[Miguel de Cervantes y Saavedra]]'').

* '''Iniciační román''' -– "román„román zasvěcení"zasvěcení“, román popisuje proměnu adepta v zasvěceného,; neznalého adepta zpravidla provází (učí, "zasvěcuje"„zasvěcuje“) mistr. Proměna bývá nejen duchovní, ale i fyzická (častý erotický podtext).