Hřbitov ve Staré Boleslavi: Porovnání verzí

'''Hřbitov ve Staré Boleslavi''' se nachází severně od [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] mezi ulicemi Josefa Truhláře, Okružní a V Mýtkách. Má rozlohu 1,49 hektaru<ref>Databáze pohřebišť - vyhledávání. ID 4217. pohrebiste.cz, 13.04.2016. [cit. 2016-08-25] [http://www.pohrebiste.cz/stranky/archiv/database/vyhledav.htm Dostupné z WWW].</ref> a je ve správě Římskokatolické církve.

Nejstarší pohřebiště ve Staré Boleslavi bývalo u [[Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|kostela svatého Václava]]. Po vypálení města Švédy a následném novém postupném osidlování byl hřbitov založen u [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]]. Nacházel se za ambity na východní straně a v jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta. Kaple byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz.<ref>PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XV, Politický okres Karlínský. V Praze: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1901. 351 s., [8] obr. příl. S. 114 - 116. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=1078918&mcp=&idpi=2141433&author= Dostupné online].</ref> Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž [[Kaple blahoslaveného Podivena (Stará Boleslav)|kaple blahoslaveného Podivena]]. Tento hřbitov (třetí v pořadí) existoval ještě roku 1878 současně s novým hřbitovem<ref name="cuzk">Český úřad zeměměřický a katastrální. III. vojenské mapování: mapový list 3953-2, rok 1877-78. [http://archivnimapy.cuzk.cz/topo3v25/3953/3953-002_index.html Dostupné z WWW].</ref> a, po jehozaložení zrušenídalšího zdehřbitova obecza založilahranicí města byl zrušen a na jeho místě vznikl park, ohraničený ulicemi U Staré kovárny a Josefa Truhláře. Nový hřbitov (čtvrtý v pořadí) byl založen před rokem 1878<ref name="cuzk" /> severně při silnici na Mladou Boleslav (Josefa Truhláře), za severním okrajem města. Kolem roku 1903 tento hřbitov doplnila hřbitovní kaple a vstupní brána, jejichž autorem byl architekt [[Kamil Hilbert]].<ref>NOVÁK, Milan. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: 1989-2014. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, 2014. 71 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-260-6811-2.</ref><ref name="Novák">NOVÁK, Milan: Město otevře opravenou hřbitovní kapli. In: Městské listy, 2/2011, s. 2. Pdf. [http://www.brandysko.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=904&id_dokumenty=6076 Dostupné z WWW].</ref> Hlavní klenák portálu na vstupní bráně ozdobila pískovcová hlava Krista od sochaře [[Čeněk Vosmík|Čeňka Vosmíka]] z roku 1903 o rozměrech 50 cm x 38 cm. Nad hlavou Krista je znázorněn výrazný nimbus, v dolní části reliéfu jsou vytesána řecká písmena alfa a omega.<ref>Centrum pro dějiny sochařství. Čeněk Vosmík: Hlava Krista. Olga Macáková, 2011. [http://www.socharstvi.info/realizace/hlava-krista/ Dostupné z WWW].</ref>

Na hřbitově je pohřben [[Rudolf Thurn-Taxis|Rudolf kníže Thurn-Taxis]], svobodný pán z Troskova, vlastenec a mecenáš literátů, který byl původně pohřben na Velehradě (ostatky přeneseny roku 1930). Jsou zde hroby redemptoristů - strážců [[Palladium země české|Palladia]] a hroby členů [[Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi|Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána]] ve Staré Boleslavi nebo hrob Václava V. Pošíka (1874 - 1952), bývalého rektora Vysoké školy báňské v Příbrami.<ref>KOVAŘÍK, Petr a FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. S. 63 - 64.</ref><ref>Databáze pohřebišť - vyhledávání. ID 4217. pohrebiste.cz, 13.04.2016. [cit. 2016-08-25] [http://www.pohrebiste.cz/stranky/archiv/database/vyhledav.htm Dostupné z WWW].</ref>