Žlutá řeka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 14185521 uživatele 37.188.184.113 (diskuse) zrušena
lf, -param, comm z wd, port
Řádek 22:
 
== Průběh toku ==
Žlutá řeka počíná svůj tok v provincii [[Čching-chaj]] na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]] v nadmořské výšce 4800 m pod horou [[Jagra Dagze]] na severním úbočí pohoří [[Bajan Char]] (východní část horského pásma [[Kchun-lun]]). Na horním toku protíná [[kotlina|kotlinu]] [[Odon Tala]] a protéká velkými [[jezero|jezery]] [[Ngoring]] a [[Gyaring (Žlutá řeka)|Gyaring]]. Na tomto úseku dosahuje průměrného [[spád]]u 10 [[promile|‰]] a klikatí se [[soutěska]]mi mezi jihovýchodními výběžky [[Kchun-lun]]u a [[Nanyšan]]u, přičemž vytváří [[peřej]]e a [[vodopád]]y. Nad [[Lan-čou]] je zadržena přehradou [[Liou-ťia-sia]] ([[1968]]) a výrazně zmnožuje svůj průtok o vody řek [[Tchao-che|Tchao]] a [[Chuang-šuej|Chuang]] a opouští hory jako velká horská řeka s bouřlivým tokem. Stáčí se k severu a vytváří mohutný oblouk. Nejprve teče na sever po západním okraji pusté [[plošina (geomorfologie)|plošiny]] [[Ordos]], poté na východ přes [[rovina (geomorfologie)|rovinu]] [[Che-tao]] a nakonec za [[Pao-tchou]] zpět na jih přes planinu [[Löss]], kterou silně eroduje, když se prodírá až několik set metrů mocnými [[spraš]]ovými vrstvami. Střídají se zde hluboká úzká údolí a jejich rozšíření. V místě přiléhavě zvaném [[Chu-kchou]] neboli ''Hrdlo konvice'' (壶口, Húkǒu) vytváří působivé [[peřej]]e. Tok se zde mezi [[skála|skalami]] zužuje z 500 na necelých 50 m a propadá se [[vodopád]]em o 17 m níže. V těchto polopouštních a stepním úsecích, jež jsou dlouhé přibližně 2000 km se [[vodnost]] řeky zvyšuje jen nevýznamně a na severu, kde se voda využívá na [[zavlažování]] a ztrácí [[průsak]]y dokonce klesá. Na středním toku je spád v průměru 0,74 ‰. Přijímá [[Wu-ding-che]], [[Wej-che (Chuang-che)|Wej-che]] a [[Fen-che]], které také obsahují mnoho nánosů a mají žlutou barvu. U [[Tchung-kuan]]u, kde přijímá řeku [[Wej-che (Chuang-che)|Wej]] a obrací se o 90° k východu, protéká v pohoří [[Šan-sia]] údolím [[San-men-sia]], tj ''Tři brány'' (三门峡 Sānménxiá) s mohutnou přehradou [[San-men-sia (přehradní nádrž)|stejného jména]] ([[1960]]), následuje nová přehrada [[Siao-lang-ti]] ([[2000]]). Posledních 700km protéká [[Velká čínská rovina|Velkou čínskou rovinou]], kde míjí starobylé město [[Luo-jang]], od [[Čeng-čou]] a [[Kchaj-fengu]] pak pozvolna (spád dolního toku činí 0,12 ‰) teče širou náplavovou rovinou k severovýchodu skrze město [[Ťi-nan]] a vylévá se mohutnou [[říční delta|deltou]] do [[záliv]]u [[Po-chajPochajské moře|Pochaj]].
 
=== Změny průběhu dolního toku a ústí ===
[[Soubor:HuangHeZmenyDolnihoToku.PNG|right|thumb|změny dolního toku v historické době]]
V ploché krajině dolního toku změnila po protržení hrází řeka za posledních 4000 let přibližně dvacetkrát dramaticky svůj běh, přičemž sedm povodní mělo katastrofální důsledky. Z toho důvodu se řeka nazývá „Hoře Číny“. V nejstarších dobách do roku [[602 př. n. l.]] tekla od dnešního [[Čeng-čou]] podél východního úpatí hor téměř k severu. Poté měnila svůj tok v letech [[11]], [[893]], [[1048]] a [[1194]], kdy probíhala zhruba v dnešním směru, ale o něco severněji. Výrazné změny nastaly v letech [[1289]] a [[1324]], kdy Žlutá řeka obrátila od [[Kchaj-feng]]u svůj tok k jihovýchodu a spolu s řekou [[Chuaj-che|Chuaj]] se vlévala do moře jižně od [[Šantungský poloostrov|Šantungského poloostrova]]. Od roku [[1853]] teče v nynějším korytě vyjma krátkého období let [[1938]] až [[1947]], kdy v důsledku vyhození hrází do vzduchu za války vtékala do moře jižně od [[Šantungský poloostrov|Šantungského poloostrova]].
[[Soubor:Zhongshan-Brücke-08.JPG|náhled|Žlutá řeka ve městě [[Lan-čou]]]]
 
== Vodní režim ==
Zdrojem vody jsou převážně [[déšť|dešťové]] [[srážky]] a v horské části povodí i [[sníh|sněhové]]. Ač není Žlutá řeka o mnoho kratší než [[Jang-c’-ťiang]], vodností se jí zdaleka rovnat nemůže. Příčina tkví v tom, že velká část ze 752&nbsp;000&nbsp;km² rozlehlého povodí Žluté řeky připadá na oblasti neoplývající [[Srážky|srážkami]]. [[Průtok vodního toku|Průtok]] Žluté řeky je dosti nepravidelný, u ústí se pohybuje kolem 1500 až 2000&nbsp;[[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Postupně podél toku činí u [[Lan-čou]] 1105&nbsp;m³/s, u [[Pao-tchou]] 818&nbsp;m³/s a u [[Le-kchou]] 1500&nbsp;m³/s. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v [[červenec|červenci]] a v [[srpen|srpnu]] v období [[monzun]]ů. Maximální průtok na dolním toku dosahuje v průběhu běžného roku 22&nbsp;000&nbsp;m³/s a při katastrofálních povodních až 30&nbsp;000&nbsp;m³/s. Roční odtok činí 50&nbsp;[[kilometr krychlový|km³]]. Během povodní stoupá hladina v soutěskách o 10 až 20&nbsp;m a na rovinách o 4 až 5&nbsp;m. V zimě má řeka vody nejméně a zamrzá na středním toku na 2 až 3 měsíce a na dolním toku na 2 až 3 týdny. V současnosti ([[2010]]) kvůli nedostatku vody řeka obvykle v létě vysychá 800 kilometrů před ústím do moře.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Cílek|jméno=Václav||titul=Sklizeň vody|periodikum=Respekt|datum vydání=2010-06-05}}</ref> Výjimečným fenoménem, který dal řece jméno je však vysoký obsah částic zeminy unášených vodou. Průměrný obsah plavenin činí 36&nbsp;kg/m³, což je zdaleka nejvíce ze všech světových řek. Nárazovitě přitom tyto hodnoty mohou dosáhnout až 600&nbsp;kg/m³! Každým rokem tak řeka přemístí 1,5 miliardy tun materiálu. Z tohoto množství přibližně tři čtvrtiny odplývají do [[Po-chajPochajské moře|Pochajského]] zálivu, který se tak rok od roku zmenšuje o 290&nbsp;m. Zbylá jedna čtvrtina plavenin se ukládá na dolním toku, kde jednak zanáší přehrady, a za druhé každým rokem zvyšuje úroveň říčního dna o několik centimetrů. Důsledkem je, že řeka sevřená v průběhu staletí navyšovanými ochrannými hrázemi, teče 3 až 10&nbsp;m nad úrovní okolní krajiny. Hráze vysoké 5 až 12&nbsp;m dosahují včetně přítoků délky 5000&nbsp;km.
=== Povodně ===
Pokud dojde k jejímu vytržení se z hrází, škody na lidských životech a majetku jsou nedozírné. Kupříkladu [[Povodeň|povodně]] v letech [[1887]] a [[1931]] si každá vyžádala přes milion obětí, což je činí nejhoršími živelními pohromami v moderních dějinách lidstva. Za [[Druhá čínsko-japonská válka|čínsko-japonské války]] dalo roku [[1938]] [[kuomintang]]ské vedení v [[Povodeň na Žluté řece 1938|zoufalém pokusu o zastavení japonského postupu]] vyhodit hráze do povětří. Výsledkem bylo tehdy přes půl milionu mrtvých.
Řádek 47 ⟶ 48:
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Huang He}}
 
{{Portály|Čína|Geografie}}
 
[[Kategorie:Řeky v Čínské lidové republice]]