Eutektikum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
sloučení subpahýlu Eutektikála dle návrhu
Řádek 1:
'''Eutektikum''' je tuhá [[směs]] dvou látek, jejichž krystaly se vytvářely při tuhnutí společně. '''Čisté eutektikum''' vzniká v takovém mísícím poměru obou složek, při kterém je teplota tuhnutí směsi nejnižší. Pokud je mísící poměr odlišný, vzniká '''směs podeutektická''', u které je tuhá fáze tvořena směsí eutektika a [[krystal]]ů jedné složky, nebo '''směs nadeutektická''', u které je tuhá fáze tvořena směsí eutektika a krystalů druhé složky. Aby dvě látky vůbec mohly tvořit eutektikum, musí být splněny tyto podmínky:
* látky jsou v pevném skupenství nerozpustné nebo alespoň částečně nerozpustné
* látky jsou v kapalném skupenství rozpustné
* jejich [[teplota tání|teploty tání]] jsou dostatečně blízké
* eutektická teplota (= '''eutektický bod''') je nižší než teploty tání obou samostatných složek.
 
Směsi, které některé z těchto podmínek nesplňují, netvoří eutektickou směs, ale jiné soustavy, například [[peritektická směs|peritektickou směs]] nebo [[tuhý roztok]].
 
Křivka směřující do eutektoidního bodu ve fázovém diagramu Fe-C se nazývá '''eutektikála'''. Pod touto křivkou se vylučuje nízkouhlíkatá fáze (tuhý roztok) α – ferit. Přebytečný C obohacuje austenit až do dosažení eutektoidní teploty 723 °C.
== Vznik eutektika ==
 
== Vznik eutektika ==
Vlastnosti takové směsi dvou látek silně závisí na tom, jaké [[fyzika|fyzikální]] procesy se v ní odehrávají při tuhnutí. Tyto procesy lze poměrně snadno zevnějšku vysledovat na takzvaných '''křivkách tuhnutí''', což jsou závislosti poklesu teploty na čase při tuhnutí směsi, na kterých jsou u tuhnutí směsí vidět různé teplotní zlomy. Přímo lze pak výsledky těchto procesů pozorovat speciálními [[mikroskop]]y, kterými se typicky v [[metalurgie|metalurgii]] zkoumají krystaly v řezech slitin kovů.
 
Řádek 40:
 
=== Využití v metalurgii ===
 
Velmi časté je využití v [[metalurgie|metalurgii]], kde se směsi kovů nazývají [[slitina|slitiny]], tedy v tomto případě '''eutektické slitiny'''. Typickým příkladem je třeba spojování kovů [[pájení]]m. [[Pájka]] je právě eutektická slitina (například [[cín]]u a [[olovo|olova]]). Dosahuje se tak u ní teploty tání 183 °C, ačkoliv teplota tání samotného cínu je 232 °C a teplota tání olova 328 °C.
 
=== Využití mimo metalurgii ===
 
Nejznámější použití eutektické směsi mimo metalurgii je '''solení silnic''' v zimním období. [[Voda]] má teplotu tání 0 °C, sůl neboli [[chlorid sodný]] ji má 801 °C. Nicméně po smíchání ve vhodném hmotnostním poměru (23,3% soli) klesne teplota tání směsi až na -21,2 °C, tedy osolená voda tuhne až při takto nízké teplotě. Při solení silnic se ovšem ani zdaleka nedosahuje tohoto eutektického poměru soli, proto prakticky solení funguje jen do teploty cca -6 °C.
 
Řádek 52 ⟶ 50:
[[Kategorie:Metalurgie]]
[[Kategorie:Geochemie]]
[[Kategorie:Termodynamika]]