Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 330 bajtů ,  před 3 lety
→‎Historický přehled: drobné úpravy hesla, napřímení odkazů, fix předložek
 
== Historický přehled ==
Na území dnešního Smíchova je osídlení doloženo od středověku archeologickými nálezy i písemnými prameny od 13. století. ''[[Zbraslavská kronika]]'' popisuje stavbu krásného paláce z  dřevěných kmenů mezi vrchem Petřínem a břehem Vltavy pro korunovační obřad a hostinu [[Václav II.|Václava II.]] roku [[1297]], který bývá ztotožňován se Smíchovem. Od poloviny [[14. století]] získalo pozemky na území Smíchova několik [[církev]]ních institucí. Dvůr zde vlastnil od roku [[1341]] král [[Jan Lucemburský]] a založil při něm [[KartuziánskýSmíchovská řádkartouza|kartuziánský]] [[klášter]] s  [[kostel]]emKostel Panny Marie (Smíchov)|kostelem Panny Marie]], lokalizovaný dnes od ulic Kartouzské a Štefánikovy až po křižovatku u [[Anděl (Praha)|Anděla]]. Dvůr na úpatí Petřína vlastnil také [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[Klášter Plasy|klášter v  Plasích]]. Tehdy - nejen na klášterních pozemcích - začaly vznikat [[vinice]] a [[chmelnice]]. Farní [[kostel svatého Filipa a Jakuba (Arbesovo náměstí)|kostel svatého Filipa a Jakuba]] s [[Hřbitov Malvazinky|přilehlým hřbitovem]] sloužil osadě Smíchov od doby gotické až do 19. století, kdy byl stržen a nahrazen novorenesančním kostelem sv. Václava.
[[Soubor:Smichov.png|thumb|left|Panoramatický pohled na část Smíchova v  roce 1872, uprostřed Porgesova kartounka]]
Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[Pověst|pověstí]] se na smíchovském [[břeh]]u [[Vltava|Vltavy]] (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z &nbsp;[[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku [[814]] nařídil [[kníže]] [[Vojen]], aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v &nbsp;[[les]]e sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou [[radost]], že se silně [[Smích|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]] (roku [[1430]]<ref>http://www.starysmichov.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008040035 - Smíchov v &nbsp;legendách a kronikách českých</ref>), podle kterého se pak území nazývá.
 
Jedna z &nbsp;pravděpodobných variant je taková, že ve [[14. století]] došlo k &nbsp;prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z &nbsp;prvních obdržel okolo roku [[1390]] královské povolení k &nbsp;chovu [[ovce|ovcí]], koz a [[Dobytek|dobytka]] v &nbsp;těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.
 
Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování [[Karel IV.|Karla IV]]. Roku [[1386]] dochází k &nbsp;[[parcelaPozemek|rozparcelování]] zdejších pozemků a vznikávznikla osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z &nbsp;různých míst a docházelo tak k &nbsp;jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku [[1402]] (některé zdroje uvádějí roky [[1406]]<ref>http://smichov.blog.cz/1105/vznik-smiechova-kartouzskeho - Vznik "Smiechova kartouzského" (2.kapitola)</ref> či až [[1421]]<ref>[http://books.google.co.uk/books?id=fqsOAAAAQAAJ&dq=%22gladiatoris%20in%20Smiechow%22&pg=PA270#v=onepage&q=%22gladiatoris%20in%20Smiechow%22&f=false] - Dějepis města Prahy, str. 270</ref> -''gladiatoris in Smiechow'', ''hortus humuleti cum vineolla, qui situs est in Smiechow'').
 
Za [[Husitská revoluceHusitství|husitskéhusitských revolucenepokojů]] byl kartuziánský [[Smíchovaká kartouza|kartuziánský klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice rozprodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] z &nbsp;roku [[1497]] byla část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v &nbsp;držení [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. [[Šlechta|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v &nbsp;[[16. století]]. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku [[1622]], kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z &nbsp;Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z &nbsp;Vacínova (jenž ho vzal z &nbsp;císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, Michna odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
[[Soubor:Staropramen2.jpg|thumb|[[Pivovar Staropramen]] u &nbsp;autobusového nádraží [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]]]
Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Smíchov silně zpustošen, takže v &nbsp;polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku [[1684]] [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkové]], zahradu s &nbsp;letohrádkem zde měli také [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viniční usedlosti. Od poloviny [[18. století]] na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku [[1816]] Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar, porcelánka a řada dalších podniků. Smíchovu se díky velkému počtu továrních komínů přezdívalo pražský Manchester. Patentem krále [[Ferdinand VI. Dobrotivý|Ferdinanda &nbsp;V.]] byl 15.1. ledna [[1838]] Smíchov povýšen na předměstí. Roku [[1852]] sem [[Ringhoffer|František Ringhoffer]] přemístil svou kotlárnu, jíž brzy rozšířil o &nbsp;[[průmysl]]ové podniky strojírenský a železářský. Ringhofferovka později byla největším podnikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v &nbsp;odvětví strojní výroby. Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval po celý zbytek 19. století a až do počátku 80. let 20. století.
 
Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku [[1849]] Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr|ministerského]] schválení. Na základě zákona o &nbsp;[[Velká Praha|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k &nbsp;Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
 
V roce 1968 měl být na hranici smíchovského katastru zbudován monumentální pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]] v &nbsp;ose Vítězné ulice na Újezdě, realizaci vítězného projektu však zabránil vpád sovětských okupašních vojsk ve středu 21. srpna 1968.
 
Demolicemi pro výstavbu metra v &nbsp;letech 1979–1983 a proražením [[Strahovský tunel|Strahovského tunelu]] se začal charakter osy Smíchova měnit. Od konce 20. století byly postupně rušeny továrny a průmyslové objekty a zejména v &nbsp;okolí křižovatky Anděl vznikla řada obchodních a administrativních center v &nbsp;novostavbách.
 
== Pamětihodnosti ==