Jugoslávie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
rv -param, typo, port
Řádek 1:
[[Soubor:History_of_Yugoslavia.svg|náhled|right|Vývoj Jugoslávie. Založena byla [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallskou smlouvou]]. Západní hranice odřízla cca půl milionu Slovanů<ref name="HehnP_Low_Dishonest_Decade">Hehn, Paul N. (2005) [http://books.google.com/books?id=nOALhEZkYDkC&pg=PA45&dq=%22the+treaty+left+half+a+million+Slavs+inside+Italy+while+only+a+few+hundred+Italians&lr=&sig=ACfU3U1d_etPPJL-3k8nsYws4mfuun44sQ A Low Dishonest Decade: Italy, the Powers and Eastern Europe, 1918–1939.], Chapter 2, ''Mussolini, Prisoner of the Mediterranean''</ref> na [[Italské království|Italské]] území, kde byli vystaveni italizaci.]]
[[Soubor:Former Yugoslavia Map.png|thumb|Jugoslávie v podobě socialistické federativní republiky ([[1963]]–[[1991]])]]
'''Jugoslávie''' (''Jugoslavija'', [[Srbština|srbsky]] ''Југославија'') byl stát existující v letech [[1918]]–[[2003]] na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]], s hlavním městem [[Bělehrad]]em. Jednalo se o mnohonárodnostní stát [[Jižní Slované|jižních Slovanů]]. Za dobu své existence vystřídal několik forem uspořádání, často se měnila jeho rozloha, stejně jako obyvatelstvo. Jugoslávie vznikla jako jedno z dětí systému po [[první světová válka|první světové válce]], těžkou zkouškou pro ni byl [[druhá světová válka|konflikt o dvacet let později]]. Po osvobození se země přidala k socialistickému táboru, avšak uchovala si větší míru samostatnosti a vydala se na vlastní cestu k [[socialismus|socialismu]]. Po válkách z přelomu 80. a 90. let se původní socialistický svazek rozpadl a jméno Jugoslávie si uchovalo jen společenství [[Srbsko|Srbska]] a [[Černá Hora|Černé Hory]]. To se ho vzdalo v roce [[2003]].
Řádek 30:
 
=== Jugoslávské království ===
[[Soubor:Banovine Jugoslavia.png|right|thumb|Jugoslávské [[Bánovina|bánoviny]], 1929–39.]]
{{viz též|Vidovdanská ústava|Malá dohoda|Alexandr I. Karadjordjević}}
Během bouřlivého roku [[1929]] se za pomoci vojenských kruhů chopil moci král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr I.]] (reakce na zavraždění dvou [[Chorvati|chorvatských]] poslanců v létě [[1928]] v parlamentu) a změnil nejen název, ale také především politické prostředí své země. Okamžitě zakázal všechny politické strany založené na národnostním, náboženském nebo teritoriálním základě. V té době také začala nekompromisní perzekuce členů [[KSJ|Komunistické strany Jugoslávie]]. Změny postihly i samosprávní členění státu. Původní oblasti byly nahrazeny devíti bánovinami, popírajícími historické hranice jednotlivých krajů. V šesti z nich mělo většinu srbské obyvatelstvo, ve dvou chorvatské a v jednom slovinské.
Řádek 37:
 
=== Druhá světová válka ===
[[Soubor:Fascist occupation of yugoslavia.png|thumb|right|Rozdělení Jugoslávie během 2. světové války]]
{{viz též|Ustašovci|Četnici|Jugoslávští partyzáni|Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie}}
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0723, Marburg-Drau, Adolf Hitler.jpg|right|thumb|Adolf Hitler v [[Maribor]]u; ve městě patřícím Jugoslávii ovšem po porážce království v dubnu 1941 začleněném do [[Nacistické Německo|Německé říše]]]]
Na jaře [[1941]] došlo v Jugoslávii k převratu, který odstranil vládu podporující mocnosti Osy a nastolil kurz k spojencům. Nedlouho poté byla Jugoslávie napadena [[Německo|Německem]]. [[17. duben|17. dubna]] [[1941]] bylo království obsazeno a jeho území rozděleno.
 
Řádek 64:
 
=== Jugoslávie v rozpadu ===
[[Soubor:Breakup of Yugoslavia-TRY2.gif|náhled|right|Konec Jugoslávie]]
{{viz též|Válka v Jugoslávii}}
 
Řádek 88:
 
{{Pahýl část}}
[[Soubor:Zvornik Drina Dam.JPG|right|thumb|Hydroelektrárna na [[Drina|Drině]] poblíž Zvornika. V souvislosti s rozvojem energetiky byly velmi často využívány prudší toky v horách, hlavně tedy v Bosně a Hercegovině, kde byla zřízena celá řada přehrad]]
Jugoslávie patřila k několika málo evropským zemím, jejichž hospodářská struktura byla značně nevyvážená. Severní republiky těžily z dobrého rozvoje z časů existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], jižní se naopak potýkaly s nerozvinutostí způsobenou [[Osmanská říše|osmanským dědictvím]]. Ani existence jednotného státu a [[Fond pro nerozvinuté republiky|rozsáhlé investice]] nedokázaly (na rozdíl od [[Československo|Československa]]) situaci zlepšit. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi tak byly v dobách konce společného státu stejně veliké, jako na jeho začátku.
 
Řádek 102:
 
=== Jazyky ===
[[Soubor:Yugoslav ethnic map 2.jpg|thumb|Národnostní mapa Jugoslávie v roce 1981]]
Na území Jugoslávie se hovořilo početným množstvím jazyků. Nejrozšířenějším byla [[srbochorvatština]], následovaly [[makedonština]] a [[slovinština]] jako jazyky konstitutivních národů dalších republik. Díky četným národním menšinám se ovšem mluvilo v Jugoslávii také [[němčina|německy]], [[maďarština|maďarsky]], [[albánština|albánsky]], [[slovenština|slovensky]], [[čeština|česky]], [[rusínština|rusínsky]] a celou řadou různých dialektů.
 
Řádek 139 ⟶ 140:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Yugoslavia}}
* [http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/1/hi/world/europe/4997380.stm Chronologie rozpadu Jugoslávie na stránkách BBC News]
 
{{Portály|Balkán|Geografie}}
 
[[Kategorie:Jugoslávie| ]]