Hořec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: +slovník |
Rozšíření pahýlu |
||
Řádek 2:
{{Taxobox
| jméno = Hořec
| obrázek = Gentiana
| popis obrázku = Hořec
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 12:
| čeleď = [[hořcovité]] (''Gentianaceae'')
| rod = '''hořec''' (''Gentiana'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
'''Hořec''' (''Gentiana'') je rod rostlin z čeledi [[hořcovité|hořcovitých]]. Jsou to [[bylina|byliny]] s jednoduchými, vstřícnými nebo přeslenitými [[list]]y a nápadnými [[květ]]y. Květy jsou modrofialové, modré, purpurové, žluté nebo bílé, nejčastěji zvonkovitého tvaru. Listy mají charakteristickou souběžnou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinu]]. Rod zahrnuje asi 360 druhů a je rozšířen zejména v mírném pásu severní polokoule a v horských oblastech. Největší počet druhů roste v Číně. Několik druhů se vyskytuje i v [[austrálie|Austrálii]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. V České republice roste 7 původních druhů a jeden vysazený.
Hořce mají význam zejména jako skalničky a okrasné rostliny. Některé druhy náležejí mezi léčivé rostliny, zejména evropský [[hořec žlutý]] a některé asijské druhy. Hlavními obsahovými látkami jsou hořčiny.
== Popis ==
Hořce jsou vytrvalé nebo řidčeji jednoleté či dvouleté [[bylina|byliny]] s vystoupavou až přímou [[lodyha|lodyhou]]. Lodyhy jsou duté nebo plné, olistěné a většinou nevětvené. [[Oddenek]] bývá zkrácený, plazivý, tlustý nebo tenký, vícehlavý. [[List]]y jsou jednoduché, lysé, vstřícné nebo řidčeji přeslenité, u některých druhů uspořádané v přízemní růžici. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je nejčastěji souběžná, tvořená 1 až 5 hlavními žilkami jdoucími od báze k vrcholu listu. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, převážně pětičetné, řidčeji pouze čtyřčetné nebo naopak až osmičetné, jednotlivé nebo uspořádané ve víceramenných [[vrcholík|vrcholících]]. Květenství jsou u některých druhů [[hlávka (květenství)|hlávkovitě]] stažená. Květy jsou nejčastěji modrofialové nebo modré, některé druhy však mají květy žluté, nachové nebo i bílé. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je pravidelný nebo dvoustranně souměrný, mělce nebo hluboce členěný ve vejčité až nitkovité kališní cípy. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je trubkovitá, zvonkovitá, nálevkovitá, baňkovitá, kuželovitá nebo miskovitá, zpravidla s dlouhou korunní trubkou a krátkými cípy. Výjimkou je např. alpský [[hořec žlutý]], který má korunu členěnou až téměř k bázi a rozestálé korunní cípy. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou zanořené v korunní trubce. [[Semeník]] je srostlý ze dvou [[plodolist]]ů a obsahuje 2 komůrky s mnoha [[vajíčko|vajíčky]]. [[Čnělka]] je obvykle krátká, řidčeji dlouhá a nitkovitá, zakončená volnými nebo srostlými bliznovými laloky. Plodem je mnohasemenná [[tobolka (plod)|tobolka]]. Plody jsou zpravidla válcovité nebo vřetenovité, u některých druhů s podélnými křídly. [[Semeno|Semena]] jsou drobná, bezkřídlá nebo křídlatá, s drsným, síťkovaným povrchem.<ref name="kv6">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno =
| titul = Květena České republiky
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-200-0306-1
}}</ref><ref name="flch">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ho
| jméno = Ting-nung
| příjmení2 = Pringle
| jméno2 = James S.
| titul = Flora of China: Gentiana
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=113422
| jazyk = en
}}</ref>
<gallery>
Purple Flowers (15251009273).jpg|Hořec tolitovitý - listy s charakteristickou žiílnatinou
Gentiana clusii (1).JPG|Květ hořce Clusiova
Gentiana lutea 220608.jpg|Květ hořce žlutého
Gentiana acaulis calyx.jpg|Detail kalicha hořce bezlodyžného
</gallery>
== Rozšíření ==
Rod hořec zahrnuje asi 360 druhů.<ref name="yuan">{{Citace periodika
| příjmení = Yuan
| jméno = Yong-Ming
| příjmení2 = Kupfer
| jméno2 = Philippe
| příjmení3 = Doyle
| jméno3 = Jeff J.
| titul = Infrageneric phylogeny of the genus Gentiana (Gentianaceae) inferred from nucleotide sequences of the internal transcribed spacers (ITS) of nuclear ribosomal DNA
| periodikum = American Journal of Botany
| rok = 1996
| měsíc = May
| číslo = 83(5)
}}</ref> Je to největší rod čeledi [[hořcovité]]. Je rozšířen s různou četností téměř po celém světě, zejména v mírném pásu a ve vyšších polohách. Těžiště druhové diverzity je v Asii, kde se vyskytuje 312 druhů. Největší počet druhů je soustředěn v horách jihozápadní [[Čína|Číny]] a přilehlé oblasti [[Myanmar]]u, kde roste 190 druhů, z toho 98 endemických. V Evropě roste 27 druhů, z toho 17 endemických. Jsou soustředěny zejména v [[Alpy|Alpách]], [[Pyreneje|Pyrenejích]] a [[Karpaty|Karpatech]]. V Severní a Střední Americe roste 35 druhů, v Jižní Americe 3 druhy. Výskyt v Africe je omezen na [[Maroko]] (2 druhy). V Austrálii rostou na omezených územích ve východní části kontinentu 2 druhy.<ref name="yuan"/><ref name="gielly">{{Citace periodika
| příjmení = Gielly
| jméno = Ludovic
| příjmení2 = Taberlet
| jméno2 = Pierre
| titul = A phylogeny of the European gentians inferred from chloroplast trnL (UAA) intron sequences
| periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society
| rok = 1996
| číslo = 120
}}</ref><ref name="livaustr">{{Citace elektronické monografie
| titul = The Atlas of Living Australia
| url = http://www.ala.org.au/
| vydavatel = NCRIS
| jazyk = en
}}</ref>
Většina druhů hořce roste ve vyšších horských polohách v nadmořských výškách nad 1000 metrů. Druh ''[[Gentiana urnula]]'' vystupuje v Himalájích až do výšky 6000 metrů.<ref name="gielly"/>
=== Hořce v České republice ===
Z České republiky je uváděno celkem 8 druhů hořců, z toho 7 původních. Většinou se jedná o horské druhy. V severních pohraničních horách roste [[hořec tolitovitý]] (''Gentiana asclepiadea''), na Šumavě [[hořec panonský]] (''G. pannonica''), v Hrubém Jeseníku [[hořec tečkovaný]] (''G. punctata''). V některých našich pohořích byl vysazen mohutný, žlutě kvetoucí [[hořec žlutý]] (''G. lutea''), pocházející z Alp, Pyrenejí a některých dalších evropských pohoří. V Krkonoších a Hrubém Jeseníku byl vysazen též hořec panonský. V Bílých Karpatech se v minulosti velmi vzácně vyskytoval hořec bezlodyžný (''G. acaulis''), který zde kolem roku 1970 vyhynul a později byl na jedné historické lokalitě opět vysazen. Na pokraji vyhynutí je v České republice i drobný druh [[hořec jarní]] (''G. verna''), který se dochoval pouze v Hrubém Jeseníku a na jedné lokalitě u Strakonic. Zbývající dva druhy hořců rostou v ČR spíše v nižších polohách. [[Hořec křížatý]] (''G. cruciata'') je vysloveně teplomilná a vápnomilná rostlina s těžištěm výskytu v Českém Středohoří a na jižní a jihovýchodní Moravě. [[Hořec hořepník]] (''G. pneumonanthe'') je druh vlhkých luk a pastvin. V minulosti byl poměrně hojný, dnes se již vyskytuje jen vzácně.<ref name="kv6"/><ref name="kub">{{Citace monografie
| příjmení = Kubát
| jméno = K. et al.
| titul = Klíč ke květeně České republiky
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-200-0836-5
}}</ref>
<gallery>
Gentiana asclepiadea (20795436290).jpg|Hořec tolitovitý
Gentiana punctata (CH).jpg|Hořec tečkovaný
HorecPanonsky.jpg|Hořec panonský
Gentiana acaulis L. (3792607555).jpg|Hořec bezlodyžný
Frühlings-Enzian.JPG|Hořec jarní
Gentiana lutea DSCF1579.JPG|Hořec žlutý
Gentiana cruciata 030705b.jpg|Hořec křížatý
Gentiana pneumonanthe Orchi 29132.jpg|Hořec hořepník
</gallery>
=== Hořce na Slovensku ===
Mimo druhů rostoucích i v ČR se na Slovensku vyskytuje několik horských a vysokohorských druhů, mezi nimi [[hořec Clusiův]] (''G. clusii''), [[hořec chladnomilný]] (''G. frigida'') a [[hořec sněžný]] (''G. nivalis''). Z českých druhů se zde naopak nevyskytuje hořec panonský a hořec bezlodyžný.<ref name="dostal"/>
=== Alpské hořce ===
Z Alp je uváděno okolo 26 druhů hořců.
Z mohutnějších druhů roste téměř v celých Alpách nápadný [[hořec žlutý]] (''G. lutea''), dále [[hořec tečkovaný]] (''G. punctata'') a [[hořec tolitovitý]] (''G. asclepiadea''). Ve východní části Alp roste též [[hořec panonský]] (''G. pannonica''), v západní části [[hořec nachový]] (''G. purpurea'') a na jihozápadě žlutě kvetoucí druh ''[[Gentiana villarsii]]''. Z útlejších druhů náleží mezi rozšířené druhy [[hořec hořepník]] (''G. pneumonanthe''), [[hořec sněžný]] (''G. nivalis''), [[hořec křížatý]] (''G. cruciata''), [[hořec bezlodyžný]] (''G. acaulis'') a [[hořec Clusiův]] (''G. clusii''), další druhy pak mají omezenější areály výskytu. Vyskytuje se zde také celá řada drobnějších a navzájem často dosti podobných druhů, jako je [[hořec jarní]] (''G. verna''), [[hořec okrouhlolistý]] (''G. orbicularis''), ''[[Gentiana bavarica]]'' nebo ''[[Gentiana brachyphylla|G. brachyphylla]]''.<ref name="flalp">{{Citace monografie
| příjmení = Aeschimann
| jméno = David et al.
| titul = Flora Alpina
| vydavatel = Haupt
| místo = Bern
| rok = 2004
| isbn = 3-258-06600-0
| jazyk = de
}}</ref><ref name="helv">{{Citace monografie
| příjmení = Lauber
| jméno = Konrad
| příjmení2 = Wagner
| jméno2 = Gerhart
| titul = Flora Helvetica
| vydavatel = Haupt
| místo = Stuttgart
| rok = 1998
| isbn = 3-258-05735-4
| jazyk = de
}}</ref>
== Obsahové látky ==
Mezi zásadní obsahové látky hořců náležejí zejména monoterpenické hořčiny. V oddenku hořce žlutého je obsažen zejména gentiopikrosid, swertiamarin, swerosid a amarogentin. Nejvíce hořkou složkou je amarogentin. Dále je obsažen alkaloid gentiosid, xanthony, stopy silice aj. Podobné látky jsou obsaženy i v asijském druhu ''[[Gentiana scabra]]'', který však neobsahuje amarogentin.<ref name="whop3">{{Citace monografie
| příjmení = col.
| titul = The Who monographs on selected medicinal plants vol. 3
| vydavatel = World Health Organization Geneva
| místo = Otawa
| rok = 2001
| isbn = 9789241547024
| jazyk = en
}}</ref>
<gallery>
Amarogentin-1.svg|Hořčina amarogentin
Gentiopicroside-1.svg|Hořčina gentiopikrosid
</gallery>
== Taxonomie ==
Taxonomické vymezení rodu ''Gentiana'' bylo v minulosti dosti neustálené. Někteří taxonomové pojímali rod široce a zahrnovali do něj i ostatní blízce příbuzné rody (''Gentianella'', ''Gentianopsis'' aj.). Jiní upřednostňovali úzké pojetí, které v extrémní podobě redukovalo rod ''Gentiana'' pouze na 5 druhů z nominátní sekce, zatímco ostatní druhy byly rozčleněny až do 12 nově založených rodů. Z českých autorů toto pojetí zastával např. Holub. Úzké pojetí je použito i v Dostálově díle Nová květena ČSSR. V pojetí které mezi taxonomy nakonec převládlo bylo mimo rodu ''Gentiana'' uznáváno dalších 7 blízce příbuzných rodů: ''[[hořeček|Gentianella]]'', ''[[Gentianopsis]]'', ''[[Comastoma]]'', ''[[Crawfurdia]]'', ''[[Tripterospermum]]'', ''[[Pterygocalyx]]'' a ''[[Megacodon]]''. Toto pojetí bylo upřednostněno např. v díle Flora Europaea, ve Flóře Číny aj. a v souladu s ním je i taxonomie hořců v Květeně ČR.<ref name="gielly"/><ref name="dostal">{{Citace monografie
| příjmení = Dostál
| jméno =
| titul = Nová květena ČSSR
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
|
| isbn = 21-059-89
}}</ref><ref name="kv6"/>
Rod je členěn do 15 sekcí (Ho & Liu, 1990).<ref name="gielly"/>
== Zástupci ==
{{Sloupce|2|
* [[hořec Clusiův]] (''Gentiana clusii'')
* [[hořec dahurský]] (''Gentiana dahurica'')
* [[hořec hořepník]] (''Gentiana pneumonanthe'')
* [[hořec chladnomilný]] (''Gentiana frigida'')
* [[hořec jarní]] (''Gentiana verna'')
* [[hořec křížatý]] (''Gentiana cruciata'')
* [[hořec nachový]] (''Gentiana purpurea'')
* [[hořec okrouhlolistý]] (''Gentiana orbicularis'')
* [[hořec ozdobný]] (''Gentiana sino-ornata'')
* [[hořec panonský]] (''Gentiana pannonica'')
* [[hořec pyrenejský]] (''Gentiana pyrenaica'')
* [[hořec sněžný]] (''Gentiana nivalis'')
* [[hořec tečkovaný]] (''Gentiana punctata'')
* [[hořec tolitovitý]] (''Gentiana asclepiadea'')
* [[hořec triglavský]] (''Gentiana terglouensis'')
* [[hořec úzkolistý]] (''Gentiana angustifolia'')
* [[hořec žlutý]] (''Gentiana lutea'')<ref name="kub"/><ref name="dostal"/><ref name="boty">{{Citace elektronické monografie
| titul = Botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/
}}</ref><ref name="biolib">{{Citace elektronické monografie
| titul = Biolib
| url = http://www.biolib.cz/cz/main/
}}</ref>
}}
== Význam ==
Některé druhy hořců jsou pěstovány jako okrasné rostliny, zejména [[hořec tolitovitý]], který místy (např. v Průhonickém parku) i zplaňuje. Četné druhy jsou pěstovány jako skalničky.
[[Hořec žlutý]] je používán jako léčivá rostlina a slouží v výrobě hořkých likérů. K těmto účelům se i pěstuje. Používanou částí je oddenek, který má silně hořkou chuť. Podává se zejména při různých trávicích potížích a slabé činnosti jater a žlučníku. Zevně se aplikuje na nehojící se rány. Někdy se pěstují i jiné hořce, zejména [[hořec panonský]] a [[hořec tečkovaný]].<ref name="narole">{{Citace monografie
| příjmení = Korbelář
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 = Endris
| jméno2 = Zdeněk
| titul = Naše rostliny v lékařství
| vydavatel = Avicenum
| místo = Praha
| rok = 1970
}}</ref><ref name="janca2">{{Citace monografie
| příjmení = Janča
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zentrich
| jméno2 = Josef A.
| titul = Herbář léčivých rostlin 2. díl
| vydavatel = Eminent
| místo = Praha
| rok = 1995
| isbn = 978-80-7281-368-1
}}</ref> Himalájský druh ''[[Gentiana kurroo]]'' je využíván v tradiční indické medicíně.<ref name="indmed">{{Citace monografie
| příjmení = Khare
| jméno = C.P.
| titul = Indian Medicinal Plants
| vydavatel = Springer
| místo = New Delhi
| rok = 2007
| isbn = 978-0-387-70637-5
| jazyk = en
}}</ref> Rovněž v místní medicíně dalších asijských zemí jsou hořce využívány, např. v Číně, Mongolsku, Koreji aj.<ref name="medmon">{{Citace monografie
| titul = Medicinal plants in Mongolia
| vydavatel = WHO
| rok = 2013
| isbn = 987-92-9061-632-0
| jazyk = en
}}</ref><ref name="korej">{{Citace monografie
| příjmení = Han
| jméno = S. T. et al.
| titul = Medicinal Plants in the Republic of Korea
| vydavatel = WHO
| místo = Manila
| rok = 1998
| isbn = 92-9061-120-0
| jazyk = en
}}</ref>
<gallery>
Radix Gentianae by Danny S. - 001.JPG|Sušený drcený oddenek hořce žlutého
Palo. 2016-01-05-1641.jpg|Tradiční likér z Malorky s hořcem žlutým
</gallery>
==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=hořec}}
* {{Commonscat
* {{Wikidruhy|taxon=Gentiana}}
{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Hořcovité]]
| |||