Staroměstská mostecká věž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Výzdoba: linkfix
napřímení odkazů, fix předložek, doplnění hesla
Řádek 7:
Věž byla dostavěna pravděpodobně v 70. – 80. letech [[14. století]]. Za ideového tvůrce ikonografického a heraldického programu výzdoby je shodně považován sám císař Karel IV. Za [[autor]]a veškeré [[sochař]]ské a kamenické výzdoby věže literatura považuje architekta a stavitele mostu [[Petr Parléř|Petra Parléře]] a jeho huť.
 
Značné škody výzdoba utrpěla na konci [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] vpři [[švédské obléhání Prahy|obléhání Prahy]] v roce [[1648]], kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z  [[Pražský hrad|Pražského hradu]] do [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. K  této fázi poškození však neexistuje žádná dokumentace. Povšechný pohled poskytuje rytina na tzv. Sadelerově prospektu Prahy.
 
Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku [[1848]], a tak musela především v  60. letech 19. století, ale i v letech [[1874]] až [[1878]] projít velkou rekonstrukcí pod vedením českého architekta [[Josef Mocker|Josefa Mockera]].
 
V roce 1972 bylo šest velkých gotických pískovcových soch (Karel IV., Václav IV., sv. Vít, Vojtěch a Zikmund, lev) a 2 menší (znakové štíty s korunou) ze Staroměstské mostecké věže pro špatný stav sneseno a nahrazeno betonovými kopiemi z dílny kolektivu restaurátora [[Josef Antek|Joži Antka]]. Originály byly umístěny v expozici Národní galerie v Jiřském klášteře, odkud se po její úpravě roku 1978 přestěhovaly do [[Lapidárium Národního muzea|lapidária Národního muzea]]. Na věži sloužily [[beton]]ové [[Replika (napodobenina)|repliky]] až do podzimu roku [[2006]], kdy je nahradily pískovcové kopie, tesané přesně podle originálů kolektivem restaurátorů pod vedením [[Tomáš Rafl|Tomáše Rafla]]. Originální Parléřovy sochy [[svatý Zikmund|sv. Zikmunda]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] reprezentovaly české [[gotické umění]] na velkých reprezentativních výstavách v Metropolitním muzeu umění v[[New York]]u roku [[2005]] a v Obrazárně [[Pražský hrad|Pražského hradu]] roku [[2006]].
Na věži sloužily [[beton]]ové [[Replika (napodobenina)|repliky]] až do podzimu roku [[2006]], kdy je nahradily pískovcové kopie, tesané přesně podle originálů kolektivem restaurátorů pod vedením [[Tomáš Rafl|Tomáše Rafla]]. Originální Parléřovy sochy [[svatý Zikmund|sv. Zikmunda]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] reprezentovaly české [[gotické umění]] na velkých reprezentativních výstavách v Metropolitním muzeu umění v[[New York]]u roku [[2005]] a v Obrazárně [[Pražský hrad|Pražského hradu]] roku [[2006]].
 
== Popis ==
Řádek 25 ⟶ 24:
Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně do [[Křižovnické náměstí|Křižovnického náměstí]]. Drobné plastiky se dochovaly i na západní stěně, jejíž původní výzdoba byla zničena [[Švédsko|švédským]] [[dělostřelectvo|kanónem]] při dobývání [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] roku [[1648]], což připomíná zlacená [[pamětní deska]] se znakem Starého Města a textem: "SISTE HIC PAULI SPER VIATOR // SED LIBENS AC VOLENS // VBI MULTA POPULATUS TANDEM VEL INVITUS // SISTERE DEBUIT // GOTHORUM ET VANDALORUM FUROR // ET LEGE SCULPTUM IN MARMORE // QVOD AD PERPETUAM BOEMORUM OMNIUM // SED IN PRIMIS VETERO PRAGENSIUM // MEMORIAM // ANNO DOMINI MDCXLVIII // MARS SVECICUS FERRO ET IGNE IN HAC TURRI DELINEAVIT // HAEC TVRRIS GOTHICI FVIT VLTIMA // META FVRORIS // SED FIDEI NON EST HAEC VLTIMA // META BOEMAE // VOLUISSENTID IPSUM CIVES VETERO-PRAGENSES // FUSO SANGVINE INSCRIBERE // NISI // PAX AVREA // FERDINANDI III PIETATE ET IVSTITIA // IN ORBEM GERMANICUM REDUCTA // PRO SANGVINE AURUM SUPPEDITASSET".
 
Plastická výzdoba východní stěny věže je rozčleněna do tří pater. V nejnižší části se kolem oblouku brány dochovaly drobné konzolové [[plastika (výtvarné umění)|plastiky]]. Nad nimi se nachází [[Znak (Heraldika)|znaky]] historických zemí, kterým vládli panovníci [[Lucemburkové|lucemburské]] [[dynastie]] v době postavení věže a také původní [[městský znak]] [[Staré Město (Praha)|Starého Města pražského]]. Prvnímu patru nad průjezdem dominuje trojice gotických soch znázorňujících zleva [[císař]]e [[Karel IV.|Karla IV.]], [[Sv.Svatý Vít|svatého Víta]] na plastice mostu a římského krále [[Václav IV.|Václava IV.]] Nad touto trojicí je erb se svatováclavskou orlicí. Druhé patro zdobí sochy [[Svatý Zikmund|sv. Zikmunda]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]], pod jejichž nohama shlíží z věže velká plastika [[Lev|lva]].
 
[[Soubor:Murals under Staroměstská mostecká věž on Charles Bridge, 2014-03-06.jpg|náhled|vlevo|[[Petr Parléř|Parléřova]] [[Gotická klenba|křížová klenba]] v průjezdu]]
Řádek 38 ⟶ 37:
=== Symbolika ===
[[Soubor:Veznik staromestska mostecka vez.jpg|náhled|Socha věžníka na vrcholu schodiště]]
[[Symbolika|Symboliku]] sochařské a kamenické výzdoby Staroměstské mostecké věže lze, podobně jako u  dalších gotických staveb, interpretovat z  několika různých pohledů, které se vzájemně prolínají. Impozantní [[stavba]] a její bohaté zdobení nepochybně sloužila k  manifestaci [[Panovník|panovnické]] moci a plnila roli triumfálního oblouku císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] a jeho následníka [[Václav IV.|Václava IV.]] Plastiky, počty a umístění jednotlivých zdobných prvků fasády věže ovšem mají také jistý [[Kosmologie|kosmologický]] a [[Astrologie|astrologický]] význam odpovídající době jejich vzniku.
 
Důkladné propojení místa stavby s  plánem a polohou celého města dokládá i známé „''slunovratové mysterium''“. Každoročně o  [[Letní slunovrat|letním slunovratu]] v  [[poledne]] vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín na [[erb]] se [[SvatováclavskáPlamenná orlice|svatováclavskou orlicí]]. K  tomuto jevu přitom dochází v  jediný den v  roce. Stejný den, na který ve [[středověk]]u připadal svátek [[Sv. Vít|svatého Víta]], večer zapadá [[Slunce]] při pohledu od paty věže nad místem, kde jsou ve [[Katedrála sv.svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítské katedrále]] uloženy ostatky tohoto [[Svatý|světce]].
 
== Expozice ==
V  současné době je zde stálá expozice, zajišťovaná [[Pražská informační služba|Pražskou informační službou]] ([[PIS]]). Zpřístupněno je první a druhé poschodí a ochoz na střeše. Návštěvníci zde mohou zhlédnout [[film]] o  [[Karlův most|Karlově mostě]] nazvaný „''Karlův most – paprsek staletími''“.
 
== Zajímavosti ==