Polikarpov I-16: Porovnání verzí

Letoun I-16 byl poprvé nasazen ve [[španělská občanská válka|španělské občanské válce]], kde si na republikánské straně vysloužil přezdívku „Mosca“ (muška), zatímco na straně frankistů přezdívku „Rata“ (krysa). Zde se stal významným pomocníkem republikánských letců, kterým [[Sovětský svaz]] poskytoval pomoc, i když se projevovaly jeho některé nedostatky. Polikarpovy I-16 typ 5 a 10 připlouvaly na sovětských lodích Rostov, Něva a Volga do přístavu [[Cartagena]] a [[Alicante]]. Po zablokování těchto přístavů povstalci byly dováženy po železnici z francouzských přístavů [[Le Havre]] a [[Bordeaux]]. Sestavovaly se v Katalánii a v případě dodání pouze draků se používaly k zabudování americké motory Wright Cyclone R-1820-F54. První I-16 zasáhly do bojů v listopadu 1936 při protiútoku v oblasti Valdemoro, Sasena a Esquivias. Na jaře 1937 vznikla slavná stíhací skupina 31, která měla sedm perutí po patnácti letounech. Také tento letoun pilotoval Čechoslovák Jan Ferák, který se na sklonku svého španělského působení stal velitelem stíhacího útvaru, který byl vybaven právě "moscami".

Dalšími boji prošly tyto letouny v bojích sovětského letectva proti [[Japonsko|Japoncům]] v roce [[1939]] nad Chalchin[[Bitva u řeky Chalchyn|Chalchyn Golem]] a u jezera [[Bitva u jezera Chasan|jezera Chasan]], kde předčily japonské stroje. U sovětských letců tento letoun vydobyl přezdívku „Jastrebok“ (jestřábek). Avšak v dalších bojích se prokazovala zastaralost jeho koncepce, takže piloti I-16 přejmenovali nelichotivou přezdívkou „Išak“ (osel).

Za [[Zimní válka|Zimnízimní války]] Finové ukořistili jeden I-16, který byl v dubnu [[1941]] předán Německu k testům. Během [[Pokračovací válka|Pokračovacípokračovací války]] získal Ilmavoimat dalších šest strojů I-16, z nichž se do služby [[Finské letectvo|Finskéhofinského letectva]] dostaly prakticky pouze dva. Zatímco 28. března 1942 ukořistěný jednomístný I-16 typ 6 (IR-101) u Suursaari nalétal ve finských službách ve stavu 3./LLv 6 (3. letka 6. perutě) pouze 6 hodin 35 minut, podstatně více byl využíván dvoumístný I-16 UTI. Ten padl do rukou finským jednotkám 8. září 1941 u řeky [[Svir]] v mírně poškozeném stavu. Dne 17. října 1941 byl předán do opravárenských dílen. Nejdříve nesl označení VH-22, které bylo následně změněno na UT-1, které nesl do konce služby. 10. dubna 1942 byl předán peruti LeLv 48, u které létal do 8. srpna. Poté byl přidělen cvičné peruti TleLv 35. K vyřazení tohoto stroje došlo 11. září [[1942]] po nalétání 43 hodin 25 minut. Vyřazený I-16 UTI byl odeslán do leteckého skladu a 9. srpna 1944 tam byl zrušen.