České státní právo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Určité se nedá říct, že by Němci obecně chtěli rozdělení, viz reakci na punktace ze strany něm. nacionalistů
+zdroj
Řádek 7:
Program českého státního práva byl zastáván českou šlechtou v opozici proti absolutistickému centralismu a stal se důležitým tématem [[české národní obrození|českého národního obrození]].
[[Soubor:Der Aufbau der Republik Deutschösterreich.png|thumb|left|Územní nároky republiky [[Německé Rakousko]]]]
[[Soubor:Liniadmowskiego.png|náhled|left|Územní nároky Polska, vznesené na [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížské mírové konferenci]]]]
V opozici proti programu českého státního práva stáli [[Sudetští Němci|čeští Němci]], kteří se nechtěli stát národnostní menšinou v českém státě a kteří proti programu českého státního práva stavěli požadavek na etnické rozdělení českých zemí na německou a českou část.{{Chybí<ref>Houžvička zdroj}}(2005), str. 65-66.</ref> Na zemské úrovni se tento odpor projevoval zejména ve Slezsku (s německou většinou obyvatelstva), ale i na Moravě (s českou většinou obyvatelstva, ale národnostně neuvědomělou, a s německou většinou na zemském sněmu).
 
== České státní právo po první světové válce ==
{{Viz též|Obsazení Sudet (1918)}}
Řádek 23 ⟶ 24:
* [http://archive.org/details/esksttnprvo01kalogoog Josef Kalousek: České státní právo, Bursík a Kohout, 1892]
* [http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007031005 Ladislav Josef Beran: České státní právo] ([[Wikipedie:Hlasování o smazání/CS-magazin|CS Magazín]])
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Houžvička | jméno = Václav | odkaz na autora = | titul = Návraty sudetské otázky | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 546 | isbn = 80-246-1007-8}}
 
{{Pahýl}}