Masarykova horská silnice: Porovnání verzí

 

{{-}}

<ref>Mapy.cz: [http://www.mapy.cz/#q=masarykova%2Bhorsk%C3%A1%2Bsilnice&x=15.562957&y=50.743169&z=13&l=2&c=2-3-8-14-15-23-25-27-28-29-30&p=-1&rc=15.569162_50.735944_15.549445_50.751219&rl=V%C3%ADtkovice%2C%20okres%20Semily_V%C3%ADtkovice%2C%20okres%20Semily&rp=%7B%22avoidtraffic%22%3A%221%22%2C%22criterion%22%3A%22bike2%22%7D Vyznačení silnice na turistické mapě]</ref> Silnice začíná v Horních Mísečkách u [[Jilemnická bouda|Jilemnické boudy]] přibližně ve výšce 1035 m n.m., kde navazuje na silnici [[Silnice II/286|II/286]] z Jičína. Poté se přimyká k plochému jižnímu svahu hřebene zvaného ''Krkonoš'' a čtyřmi vlásenkovitými zatáčkami se rychle vyšplhá nejprve do výšky 1220 m n.m., načež téměř rovným úsekem táhlého stoupání opouští výškové pásmo lesa (v průběhu stoupání je zajímavé pozorovat stále se snižující smrky, které okolo 1300 m n.m. mizí a nahrazuje je zakrslá kosodřevina) a dosahuje až 1370 m n.m. Po poslední ostré zatáčce silnice končí smyčkou na ''[[Zlaté návrší|Zlatém návrší]]'' ve výšce 1390 m n.m., celková délka je zhruba 4,5 km.

Na několika místech jsou zbudovány rozšířené výhybny, neboť silnice je poměrně úzká a protijedoucí vozidla by se jinak nemohla bezpečně vyhnout.

</gallery>

{{-}}

<ref>Muf: [http://www.brezina.cz/historie/historie.htm Historie Míseček a Krkonoš vůbec]</ref>Silnice byla vybudována v letech [[1934]] - [[1936]] v souvislosti s přípravou výstavby pohraničního opevnění v oblasti ''Labské louky'' - úmysl povzbudit cestovní ruch byl spíše až sekundární, i když se na konci silnice symbolicky počítalo s výstavbou tzv. [[Švehlova chata|Švehlovy chaty]]. K její realizaci nikdy nedošlo, až v 60. letech zde byla postavena aspoň malá [[Vrbatova bouda]]. Stavbu silnice v tomto úseku započala firma ''Fifka a Moravec'' v květnu 1934 a zaměstnala na ní stovky dělníků ze širokého okolí, jimž vyplácela hodinovou mzdu 2,30 Kč<ref>Hory-Krkonoše.cz: [http://www.hory-krkonose.cz/Horni_Misecky/turistika/tury/silnice-z-misecek-na-zlatak/ Silnice z Míseček na Zlaťák]</ref>. Stavba v těchto podmínkách mohla probíhat jen asi 5 měsíců v roce, takže slavnostní otevření silnice proběhlo až 10. srpna 1936 a celkové náklady dosáhly 4,5 mil. Kč. Původní povrch byl dlážděný.

Přestože silnice byla původně postavena pro snazší příjezd na hory a ulehčení staveb lehkého opevnění československé republiky, paradoxně posloužila opačně: po nuceném odstoupení sudetského pohraničí v důsledku [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] se po ní do vnitrozemí snadno dopravovaly jednotky [[Wehrmacht]]u.

 

{{-}}

Kvůli výstavbě nové [[Labská bouda|Labské boudy]] byla silnice na přelomu 60. a 70. let přeasfaltována a došlo i k rozšíření vlásenek ve spodní části tak, aby tudy mohly projíždět přetížené automobily Roman s betonovou směsí na korbě. Původní stopa silnice je dodnes dobře viditelná, na mnoha místech se dochovaly i původní patníky či odvodňovací propustky.

 

 

{{-}}

Dnes je silnice vhodná zejména pro pěší a cyklistické výlety na hřebeny západních Krkonoš - po části trasy vede {{Turistická značka|červená}} ''[[Bucharova cesta]]'' spojující ''[[Zlaté návrší]]'' s dalšími významnými turistickými cíli:

* sever: ''Pančavský vodopád'', ''pramen Labe'', ''[[Labská bouda]]'', odkud lze pokračovat na ''Sněžné jámy'', ''Vysoké kolo'', ''[[Petrova bouda|Petrovku]]'' a ''[[Špindlerovka|Špindlerovku]]''

<references/>

=== Externí odkazy ===

 

[[Kategorie:Krkonošské silnice]]