Avestánština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 32:
Společně se starou [[perština|perštinou]] (jihozápadním íránským jazykem) je avestánština jedním ze dvou nejstarších íránských jazyků vůbec. Neměla by být zaměňována s [[avestánské písmo|avestánským písmem]] (psaným zleva doprava), které je o mnoho mladšího původu než texty, jež jsou jím zachycené.
Pro avestštinu je nutno rozlišovat dva dialekty: starou avestu (neboli gátskou avestu, která je z lingvistického hlediska porovnatelná s [[Rgvéda|Rgvédou]]) a novou avestou. Aluzí k avestským dialektům může být vztah védštiny a klasického sanskrtu, nebo homérské řečtiny a attičtiny.
Ve staré avestštině jsou následující části Yasny (''yasna-'' uctívání, liturgie, chvála, od kořene ''yaz-'', viz lat. ''venerari, sacrare'').
Řádek 54:
Nejméně do [[1. století]], ale spíše až do [[4. století]] n. l. nebyla avestánština psaným jazykem. Písmo posléze používané pro její zápis v období [[Sasánovci|sásánovské dynastie]] mezi roky [[226]] až [[650]] zvané ''[[avestánské písmo|din dabireh]]'' bylo odvozeno od písma [[Pahlaví (písmo)|pahlaví]] používaného pro zápis střední perštiny.
V textu se neobjevují žádná diakritická znaménka. Jednotlivá slova ([[Ahura Mazda|''mazdå.ahurō'']]), členy kompozit (av. ''arš.vacah'' - č. ''mající správnou řeč''), ale i morfémy (av. ''gə̄uš.āiš'' - č. ''ušima'') jsou od sebe odděleny tečkou. V manuskriptech se vyskytují ligatury (např. pro ''sk, šc, št, ša'').
Interpunkční znaménka v manuskriptech mají formu trojúhelníku (dva kroužky nahoře a jeden mezi nimi dole). Podle toho, jestli jsou kroužky prázdné nebo plné, označují tečku nebo dvojtečku. Dva prázdné, za sebou následující trojúhelníky ve výše uvedené konstelaci značí konec kapitoly. Prázdná tečka uprostřed řádku je symbol pro zkratku. Při interpretaci interpunkčních znamének je ovšem třeba opatrnosti, protože se v jednotlivých manuskriptech mohou lišit.
Řádek 191:
1. Dirgha sandhi - do kontaktu přicházejí dvě stejné samohlásky, čehož výsledek je samohláska dlouhá
2. Guna sandhi - kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první je "a"
3. Vriddhi sandhi - kombinace dvou různých samohlásek, přičemž první je ā
Řádek 250:
Avestština rozlišovala u sloves tři čísla (singulár, duál, plurál), tři osoby (1., 2., 3.), šest časů (prézentum, préteritum, perfektum, plusquamperfektum, aorist a futurum), čtyři spůsoby ( indikativ, kondicionál, imperativ a optativ) a dva rody:
1. Parasmaipada (aktivum) - Činnost slovesa, nebo její důsledky jsou orientovány na jinou osobu, než je agens.
2. Atmanepada (medium) - Činnost slovesa, nebo její důsledky jsou orientovány na agenta.
Řádek 283:
|}
Text pochází z Yasny 28(Ahunauuitī Gāϑā), konkrétně první stanca
== Mezinárodně převzaté slovo ==
Řádek 300:
* Humbach, Helmut, The Gathas of Zarathushtra (1991), Heidelberg, Carl Winter Univesitätsverlag
* Bartholomae, Christian (1904), Altiranisches Wörterbuch, Strassburg: Verlag von Karl J. Trübner
== Reference ==
Řádek 306:
== Související články ==
* {{
* [http://avesta.org/#avinfo Avestské lekce, Gramatika, Slovník] na avesta.org
* [http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/eieol/aveol-0-X.html Stará íránština] texty i s gramatickým komentářem na University of Texas
| |||