Johann Strauss mladší: Porovnání verzí

V roce [[1844]] si zažádal na vídeňském magistrátu o licenci, a ač neplnoletý, si založil svůj vlastní patnáctičlenný orchestr a začal konkurovat otci. Velmi významným rokem byl jak pro celou Evropu, tak pro rodinu Straussových revoluční rok [[1848]]. Zatímco Johann Strauss starší se stavěl silně za císaře, syn Johann stál na straně revolucionářů. Žádnému z nich to však štěstí nepřineslo. Otce přestalo mít rádo publikum za téměř stranění císaři, poté opustil Vídeň, rok na to onemocněl a zemřel. Syna zase neustále kontrolovala rakouská policie.

 

Na rozdíl od otce nerad cestoval, přesto vystupoval téměř v celé [[Evropa|Evropě]] a [[Amerika|Americe]]. V [[New York]]u a [[Boston]]u dirigoval roku [[1872]] na Světové slavnosti míru, své valčíky před třiceti tisíci diváky, největší úspěch sklidil valčík „Na krásném modrém Dunaji“. Co se týče jeho koncertování po Evropě, úspěchy byly fenomenální. Johann jezdil spolu s orchestrem a koncertoval např. v [[Drážďany|Drážďanech]], [[Baden-Baden]]u, [[Lipsko|Lipsku]] a [[Hamburk]]u, v [[Ruské impérium|carském Rusku]] to bylo ve [[Varšava|Varšavě]], [[Petrohrad]]ě, [[Pavlovsk]]u, [[Carskoje Selo|Carskom Sele]] a [[Moskva|Moskvě]]. Na podmět pozdějšího anglického krále [[Eduard VII.|Eduarda VII.]] vystupoval v [[Londýn]]ě. Dvakrát také vystupoval na [[Světová výstava|světové výstavě]], a to v letech [[světová výstava 1867|1867]] v [[Paříž]]i a [[světová výstava 1873|1873]] ve Vídni. Neustále účinkoval především v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] ([[Vídeň]], [[Pešť]]). Později byl jmenován „Říšským hudebním ředitelem plesů“. Jeho skladbám naslouchali i velcí panovníci, jako byli císař [[František Josef I.]], německý císař [[Vilém I. Pruský|Vilém I.]], car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] a řada dalších evropských i asijských panovníků.