Wikipedie

Triforium katedrály svatého Víta: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m typo
Řádek 1:
[[Soubor:Busta Petr Parléř.jpg|náhled|[[Autoportrét]] [[Petr Parléř|Petra Parléře]], autora koncepce portrétní výzdoby a jejího spolutvůrce.<ref>Vlček (2000), s. 88</ref>]]
V '''pražské [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha]]''' je dvojí '''[[triforium]]''', tj. vnitřní a vnější ochoz v dolní části horních, tzv. [[Bazilikální okno|bazilikálních oken]] chóru. Na něm se nachází unikátní galerie bust. Ve vnitřním triforiu je základem soubor sochařských portrétů významných osobností doby [[Karel IV.|Karla IV]]; v nově dostavěné části ochozu chrámové lodi galerie pokračuje bustami církevních činitelů a architektů, činných v letech 1850-19301850–1930. Méně slavné vnější triforium obíhá pod opěráky chórových kaplí a je vyzdobeno bustami světců.
 
== Vnitřní triforium ==
[[Soubor:Praha, Katedrála, Interiér 09.jpg|náhled|Vnitřní triforium v katedrále sv. Víta. Na pilíři uprostřed snímku je patrná jedna z bust.]]
Vnitřní triforium je také někdy označováno jako dolní. Nachází se v něm 21 portrétních bust s částečně dochovanou [[Polychromie|polychromií]], které byly realizovány v několika fázích. Pracovalo na nich 5-75–7 mistrů kameníků, z nichž hlavním byl [[Petr Parléř]] vedoucí tzv. parléřovskou [[stavební huť|kamenickou huť]].
 
Rozlišují se většinou tři skupiny bust:
 
1) Starší část ve střední části triforia pochází nejspíše z let 1375-13781375–1378. Jsou to: moravský markrabí [[Jan Jindřich]], [[Blanka z Valois]], [[Anna Falcká]], [[Anna Svídnická]], [[Alžběta Pomořanská]], [[Karel IV.]], [[Jan Lucemburský]], [[Eliška Přemyslovna]], [[Václav IV.]], [[Johanna Bavorská]].
 
2) Další část je z doby od 2. pol. roku 1380 do pol. roku 1382. Jsou to na severní straně: lucemburský vévoda [[Václav Český]], ředitelé stavby kanovníci [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneš Krabice z Weitmile]] a [[Ondřej Kotlík]], stavitelé [[Petr Parléř]] a [[Matyáš z Arrasu]]; a na jižní straně: pražští arcibiskupové [[Arnošt z Pardubic]], [[Jan Očko z Vlašimi]] a [[Jan z Jenštejna]] a ředitelé stavby [[Mikuláš Holubec]] a [[Leonard Bušek]].
Řádek 49:
== Vnější triforium ==
[[Soubor:Praha ChramSvVita1864.png|náhled|Závěr chrámu před dostavbou, která stanovými střechami chórových kaplí značně zakryla pohled na vnější triforium.]]
Na vnější straně bazilikálních oken byly otvory v pilířích a nad nimi další sochařská výzdoba, tentokráte představující nebeskou sféru. V podélné ose kostela to jsou busty Kristus a Panna Marie, doprovázeni českými patrony. Severním směrem jsou to světci českého původu[[Svatý Václav]], [[Svatá Ludmila]], [[Svatý Vojtěch]] a [[Svatý Prokop]], na jižní straně světci cizího původu, [[Svatý Vít]], [[Svatý Zikmund]], svatí [[Cyril a Metoděj]]. Jsou to schematická díla téže kamenické huti jako ve vnitřním triforiu, výrazněji individualizovaná je pouze expresivněji pojatá tvář Cyrila. Dále se zde nacházejí reliéfy [[Bestiář (kniha)|bestiářových]] bájných zvířat, nestvůr a groteskních masek a také reliéf starce s dívkou.<ref>Vlček (2000), s. 81-8281–82</ref>
 
== Novogotické triforium ==
V novogotické lodi katedrály pokračuje nově vybudované vnitřní triforium, doplněné v letech 1917-19411917–1941 podle Parléřova vzoru bustami osobností, které se zasloužily o dostavbu katedrály, architektů Josefa Mockera, Kamila Hilberta, biskupa Antonína Podlahy.
 
== Odkazy ==
Řádek 94:
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/58732
| kapitola = Poprsí arcibiskupa Arnošta z Pardubic
| typ kapitoly = -– kapitola
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=69931&mcp=1940&idpi=125936&author=
| stránky = 129-132129–132
}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Triforium_katedrály_svatého_Víta“