Právo várečné: Porovnání verzí

'''Právo várečné''' je jedním z nejdůležitějších a nejvýdělečnějších [[středověk|středověkých]] [[městské právo|městských práv]], které umožňovalo vařit [[pivo]]. V [[seznam královských měst|královských městech]] bylo proto právo várečné úzce spojeno s [[právo mílové|právem mílovým]]. Prakticky pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan, který vlastnil pivní [[průpěň]].

== Další informaceVývoj ==

U společného pivovaru, sladovny, hostinců nejsou zapsáni (v odd. B vložky PK) jednotliví spoluvlastníci jménem. Např. v případě sladovny v Písku zní zápis: „Vkládá se právo vlastnické Právovárečném měšťanstvu v Písku a poznamenává se, že toto právo náleží: a) dočasnému vlastníku domu č. p. 1 jedním celým podílem, b) dočasnému vlastníku domu č. p. 2 jedním celým podílem … x) dočasnému vlastníku domu č. p. ... polovičním podílem“.

Zápis „podílu práva várečného“ je zápisem [[Spoluvlastnictví|spoluvlastnického]] podílu dočasného vlastníka právovárečného domu, právo várečné (jako majetkový podíl na vlastnictví pivovaru, sladovny, ledovací louky před pivovarem, sítě hostinců, ...hostinců…) je vždy vlastnictvím určité osoby.{{Doplňte zdroj}} Tento způsob si vynutila praxe: jestliže např. v Písku bylo 147 podílníků a měli ve společném vlastnictví{{Doplňte zdroj}} 89 nemovitostí, pak by se muselo v těchto 89 vložkách PK přepisovat při každé změně kteréhokoliv osoby ze 147 spoluvlastníků. V Plzni těchto spoluvlastníků bylo cca 500!. Právo várečné se prodávalo jako součást domu, někdy se převádělo z domu na dům, v některých městech byla některá práva (podíly) nespojené s domem a volně se převáděly mezi osobami. Převod právovárečného podílu podléhal dani jako převod nemovitostí.

Podíl práva várečného určoval váhu hlasu při hlasování ve [[Valná hromada|valné hromadě]] právovárečného měšťanstva.

Právovárečné měšťanstvo bylo zpravidla zapsáno v rejstříku kupců-jednotlivců, za 1.první republiky p.právovárečná m.měšťanstva zůstávala jako relikt, proto byla snaha (speciálním zákonem), spojená s úlevami, připřevést převodu(speciálním právovárečnýchzákonem) měšťanstevprávovárečná měšťanstva na formu [[Akciová společnost|a. s.]] nebo [[Společnost s ručením omezeným|s. r. o.]]

Podle zákona o mimosoudních rehabilitacích byl majetek některých právovárečných měšťanstev restituován (Plzeň, H.Hradec Králové, Polička, H.Havlíčkův Brod), většinou byla [[restituce]] odmítnuta s odůvodněním, že majetek náležel „právovárečnému měšťanstvu“ jakožto zvláštní [[Právnická osoba|právnické osobě]] a nikoliv spoluvlastníkůmjeho členům<ref>Např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 1993, sp. zn. 3 Cdo 28/93, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 8. 1999, sp. zn. 23 Cdo 1639/99.</ref> - což je v rozporu s právním názorem a praxí celé předchozí doby cca 600 let, od vzniku p.právovárečných m.měšťanstev až do [[znárodnění]].{{Doplňte zdroj}} V obchodním rejstříku je jako samostatná právnická osoba zapsáno [[Právovárečné měšťanstvo v Plzni]] (IČO 10358986).

== Externí odkazyReference ==