Digitální fotoaparát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rv nesmysl použití nowiki a odst textu
m →‎Princip: Tagged Image File Format
Řádek 11:
Princip digitálního fotoaparátu vychází z konstrukce [[Fotoaparát|klasického fotoaparátu]]. Jádrem přístroje je světlocitlivá plocha snímače na bázi technologie [[Charge-coupled device|CCD]] nebo [[CMOS]]. Na plochu senzoru je promítán obraz přes systém optických čoček v [[objektiv]]u. Světelná energie, která přichází ze snímaného prostoru (scény), je v jednotlivých pixelech (obrazových bodech) převáděna na elektrický signál a uložena v podobě vázaného náboje (u technologie CCD). Náboj vzniká postupně během expozice čipu, kdy je otevřena uzávěrka fotoaparátu a světlo může dopadat na čip. Princip vzniku elektrického náboje je založen na [[fotoelektrický jev|fotoelektrickém jevu]] s tím rozdílem, že náboje neodtékají okamžitě do vnějšího obvodu ale jsou izolovány v nábojových zásobnících v elektricky izolované struktuře čipu.
 
Po uzavření uzávěrky jsou vygenerované náboje z čipu postupně odváděny a měřeny speciálním zesilovačem pro každý jednotlivý pixel. Takto získaný signál je a dále převeden AD převodníkem na signál v binárním kódu. Vzniklý datový proud je pak pomocí mikroprocesoru různě upravován a převeden do některého grafického formátu používaného pro záznam obrazových dat, např. [[Raw (grafika)|raw]], [[JPEG]] nebo [[Tagged Image File Format|TIFF]]. Výsledný datový soubor je uložen zpravidla na paměťové médium v podobě paměťové karty nebo vestavěné paměti typu [[Flash paměť|Flash-EEPROM]] tj. elektricky mazatelná paměť s trvalým záznamem, který je uchován i bez přívodu elektrického napětí. Existují i přístroje, které dokážou fotografie nebo videosekvence přímo zaznamenat na [[Kompaktní disk|CD]] nebo magnetické pásky, ovšem to je běžné spíše v oblasti [[digitální videokamera|digitálních videokamer]].
 
Dnes se téměř výhradně používají digitální fotoaparáty se snímači umožňujícími pořizovat fotografie barevné. To ve většině případů zajišťuje tzv. [[Bayerova maska]], v níž jsou z každých čtyř buněk snímače dva překryty zeleným filtrem, jeden červeným a jeden modrým. Toto uspořádání je dáno návazností na spektrální citlivost lidského zraku, který je v oblasti zelené barvy nejcitlivější. Například čtyřmegapixelový snímač obsahuje dva miliony bodů citlivých na zelenou, a po milionu bodů citlivých na červenou a modrou. Zbývající barevná informace se ve výsledném snímku dopočítává.