Rýnská Falc: Porovnání verzí

Když byly roku [[1777]] Rýnská Falc a Bavorsko spojeny, rozhodl se (dvojí) kurfiřt [[Karel Teodor Falcký|Karel Theodor]] přestěhoval hlavní město do Mnichova. Roku [[1799]] tak byly všechny wittelsbašské državy opět sjednoceny. Po smrti Karla Teodora (a vymření linie Falc-Sulzbach) roku [[1799]] nabyli [[Bavorské kurfiřtství|Bavorské]] a [[Falcké kurfiřtství]] vévodové [[Zweibrücken]]ští v osobě [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána IV. Josefa]] (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweiler). Za revolučních válek v 90. letech [[18. století]] připadly země na levém břehu Rýna a Jülich Francii. Falcké země na pravém břehu Rýna připadly roku [[1803]] [[Bádenské velkovévodství|Bádensku]] a [[vévodství Berg]] [[Vestfálsko|Vestfálsku]].

Roku [[1806]] se [[Bavorské kurfiřtství]] stalo [[království]]m a [[Wittelsbachové]] vládli až do roku [[1918]]. Rýnská Falc se stala normální součástí Bavorského království. Po roce [[1815]] zde byl vytvořen Bavorský porýnský okrsek, od roku [[1838]] nazýván Porýní-Falc; (Bavorská Falc a Bavorská rýnská Falc); ostatní bývalé menší falcké území připadly [[Pruské království|Prusku]] a [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadtsku]].