Chemická vazba: Porovnání verzí

'''Chemická vazba''' je silová [[interakce]] poutající navzájem sloučené [[atom]]y, která je energetickyenergiově stabilizuje a vede ke vzniku [[molekuly]]. Vzniklá molekula má potom nižší energii, než měly původní atomy před sloučením. Základ všech vazeb spočívá ve společném sdílení nebo předávání vazebných elektronů příslušnými částicemi.

* '''[[Kovová vazba]]''' - charakteristická pro [[kovy]]. Nejjednodušší model kovové vazby předpokládá, že se krystal kovů skládá z kationtů rozmístěných v pravidelné prostorové mřížce. Valenční elektrony jsou volně pohyblivé, označují se často jako elektronový plyn. Překrýváním energetickyenergiově stejných valenčních elektronových orbitalů v krystalu kovu vznikají společné energetickéenergiové pásy. V těchto pásech se mohou elektrony volně pohybovat a dodávat tak látce specifické vlastnosti kovů - lesk, velkou elektrickou a tepelnou vodivost, kujnost a tažnost i jejich chemické vlastnosti.

* Na základě VB teorie byla zavedena metoda [[Hybridizace orbitalů|hybridizace]] - popisuje pouze fenomenologicky vytvoření určité geometrie molekul na základě složení vlnových funkcí energetickyenergiově podobných [[atomový orbital|orbitalů]], které pak vstupují do tvorby chemických vazeb. Tato teorie nemá žádný matematický aparát, proto je její použití omezené. Hybridizované orbitaly jsou degenerované ( energetickyenergiově rovnocenné), v důsledku toho jsou rovnocenné i vazby vycházející z hybridizovaných orbitalů, jak mezi sebou, tak i s volnými elektronovými páry