Paprskoploutví: Porovnání verzí

'''Paprskoploutví''' (Actinopterygii) je třída prehistorických i  moderních [[ryby|kostnatých ryb]], která je velice velkou a velice úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících [[obratlovci|obratlovců]]. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního [[Devon (geologie)|devonu]] 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem [[karbon]]u byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců.

Moderní systematika obvykle paprskoploutvé dělí na tři nadřády: [[chrupavčití]] (Chondrostei), [[mnohokostnatí]] (Neopterygii) a [[kostnatí]] (Teleostei). Třída má přibližně 42 řádů se 430 čeleděmi a více než 23&nbsp;000 druhů.<ref>http://aquatab.net/system/actinopterygii/</ref><ref>NelsonNELSON, J. S. 1994. ''Fishes of the World.'' 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, New York, N.Y1994.</ref> Evoluční systematikové se však domnívají, že paprskoploutví mají pravděpodobně poněkud složitější evoluční historii, než aby byli rozčleněni na pouhé tři nadřády. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z &nbsp;paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou pro vědu vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy.{{Doplňte zdroj}} Do června 2016 bylo popsáno 32&nbsp;578 platných druhů paprskoploutvých ryb, které jsou aktuálně řazeny ve více než 500 čeledích a 72 řádech.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Musilová | jméno = Zuzana | autor = | odkaz na autora = | titul = Nová fylogeneze paprskoploutvých ryb | periodikum = Živa | odkaz na periodikum = Živa (časopis) | datum = | rok = 2016 | měsíc = srpen | den = 18 | ročník = LXVI (CII) | typ ročníku = roč. | číslo = 4 | typ čísla = | strany = XCV–XCVII | poznámka = | url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nova-fylogeneze-paprskoploutvych-ryb.pdf | datum přístupu = 2016-08-20 | formát = PDF | issn = 0044-4812 | isbn = | doi = | pmid = | id = | jazyk = }}</ref>

Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních stanovišť. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní [[pramen]]y a teplé pouštní říčky (jako rod ''[[Cyprinodon]]''), podzemní [[jeskyně]], efemérní tůňky, polární [[moře]] a hlubiny [[oceán]]ů. Výše uvedená stanoviště se nacházejí v &nbsp;rozsahu teplot prostředí od -1−1,8&nbsp;°C až do 40&nbsp;°C, v &nbsp;rozsahu pH od 4 do 10 a více, ve vodách s &nbsp;širokým rozsahem rozpuštěného [[kyslík]]u od 0 po plné nasycení, ve vodách se [[Salinita|salinitou]] od 0 po 90 ppm a ve vodách s &nbsp;hloubkou 0 do 7&nbsp;000&nbsp;m.

Některé ryby stráví většinu času zcela mimo vodu: ryby z &nbsp;rodu [[lezec|lezců]] ''Periophthalmus'' chytají svou kořist tvořenou drobnými bezobratlými v &nbsp;přílivové zóně, zatímco jiné ryby žijí ve strnulém stavu. Jiné se adaptovaly svým přísavným ústrojím na extrémně rychle proudící vody horských oblastí [[Asie]]. Zajímavé jsou i &nbsp;svítící a světélkující ryby žijící v&nbsp;hlubinách oceánů z&nbsp;čeledí [[lampovníkovití]], [[světlonošovit]]í, [[moridovití]] a [[halosaurovití]].

Největším zástupcem této skupiny byla zřejmě obří [[Jura|jurská]] ryba druhu ''[[Leedsichthys|Leedsichthys problematicus]] problematicus'' z &nbsp;vyhynulé čeledi Pachycormidae s &nbsp;délkou kolem 16 metrů a hmotností v &nbsp;řádu desítek tun<ref>http://www.osel.cz/8284-nejvetsi-ryba-vsech-dob.html</ref>.

* NelsonNELSON, J. S. 1994. ''Fishes of the World.'' 3rd Ed. New York, N.Y. : John Wiley & Sons, New York, N.Y1994.

* Davenport and Sayer, 1993 in Moyle and Cech, 2004:1)