Sedlecký klášter: Porovnání verzí

Někdy v tuto dobu byl na místo opata zvolen [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]], během jehož úřadu klášteru přibylo na významnosti a také byla založena první [[fundace]] na [[Zbraslavský klášter|Zbraslavi]]. Do sedmdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Klášter měl z dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z domů, lázní a mlýnů v Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Roku [[1304]] doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s novopečeným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapříčinila útok kutnohorských měšťanů vyprovokovaný [[Konrád z Aufenštejna|maršálkem]] [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]]. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref> Za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108–109</ref> Ani finanční pomoc [[Karel IV.|Karla IV.]] a poté i jeho syna [[Václav IV.|Václava IV.]] nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.<ref name="rfr1">''Fundace 12. století'', str. 112–113</ref> Navzdory tomu byl roku [[1357]] založen filiální klášter ve [[Klášterní Skalice|Skalici]] a osazen 12 mnichy v čele s novým opatem.<ref>''Fundace 12. století'', str. 120</ref>

Roku [[1412]] kutnohorští vyvraždili obyvatele klášterní vsi Malín a husitské houfy klášter dobyly a vypálily [[24. duben|24. dubna]] [[1421]].Po husitském vpádu zůstal klášter v troskách, klášterní zboženízboží bylo rozkradeno a přeživší mniši se uchýlili do jiných klášterů.<ref name="rfr1" /> Prozíraví cisterciáci sice archiv a cennosti včas odvezli do rakouského [[klášter Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] a do Jihlavy, ale ne vše se jim vrátilo nazpět.{{#tag:ref|Jednou z mála dochovaných cenností je téměř metrová pozlacená monstrance nalezená roku 1702 zazděná ve výklenku štítu konventního kostela.<ref>''Fundace 12. století'', str. 145</ref>|group=pozn.}}<ref>''Fundace 12. století'', str. 115</ref> K obnově došlo 1454, kdy se v polorozbořeném klášteře usídlilo pár mnichů. Pro ubohý stav klášterního majetku došlo ke spojení s klášterem ve [[Klášterní Skalice|Skalici]], které vydrželo až do 18. století. Hospodářská situace se srovnala až koncem [[17. století]], ovšem roku 1783 byl klášter císařským dekretem zrušen.<ref>{{Citace sborníku

Kvůli kritickému nedostatku financí byla po husitském řádění obnovena pouze nejnutnější stavení a k zásadní přestvaběpřestavbě došlo až koncem 17. století zaz dobyiniciativy opata [[Jindřich Snopek|Jindřicha Snopka]] (1651-1709), který svěřil přestavbu konventního kostela nejprve [[Pavel Ignác Bayer|P.Pavlu I.Ignáci Bayerovi]]<ref>''Cisterciácké kláštery'', str. 39</ref> a poté mladému staviteli [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. B. Santinimu]], jenž dokončil velkolepou přestavbu v duchu [[Barokní gotika|barokní gotiky]].<ref name="rfr2">''Cisterciácké kláštery'', str. 40</ref> Kostelní klenba byla dokončena roku [[1705]] a o tři roky později byl kostel znovu vysvěcen.<ref name="rfr2" /> Interiér byl zařízen dřevěnou architekturou oltářů ve stylu barokní gotiky podle návrhů J. B. Santiniho Aichla, tři oltářní obrazy dodal [[Petr Brandl]].

Na počátku 18. století byla nahrazena i většina konventních budov novostavbami v barokním slohu, což proměnilo středověký ráz klášterního areálu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 142</ref> Pozoruhodný je rozlehlý refektář, jehož ochozy vyzdobil freskami malíř Juda Tadeáš Supper. Po zrušení kláštera z roku 1783 se v areálu otevřela roku 1812 továrna na tabák (přenesena z [[Golčův Jeníkov|Golčova Jeníkova]]), dnes firma [[Philip Morris]]. V gotické [[Kostel Všech svatých (Sedlec)|kapli Všech svatých]] jebyla od morových epidemií zavedena kostnice, původně ji na západní a jižní straně obklopoval velký hřbitov, zrušený během 19.století.<ref>''Fundace 12. století'', str. 144</ref>

* Teplý, Libor – Vácha, Štěpán, ''Splendissima basilica: Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory,''. Kutná Hora 2009, ISBN 978-80-254-6017-7