Za [[husitství|husitského]] povstání byl v roce [[1421]] celý areál vypálen a pobořen, mnišský sbor byl částečně z opatství vyhnán, částečně pobit. Majetku a pozemků se zmocnila [[husité|husity]] obsazená [[Kouřim]] a rozdělila je do necírkevních rukou, zprvu do měšťanských a později do šlechtických.
NejvýznačnějšíNejvýznamnější stavbou klášterního areálu bylaměla být [[gotická architektura|gotická katedrálabazilika]] na niž naz jihu navazovaly gotické klášterníkonventní budovy. Poslední pozůstatek po trojlodní [[bazilika|bazilice]] je zbytek jednoho ze čtyř gotických [[pilíř]]ů v křížení hlavní a příčné lodi, který stojí severně od nynějšího [[zámek (stavba)|zámku]]. Dále se zachovaly fragmenty [[kaple]] s východním průčelím štítové zdi konventu a oknem. Další částečné zbytky (síň s křížovou [[klenba|klenbou]] a [[kapitula|kapitulní]] síň) kdysi rozsáhlého klášterního hospodářského dvora se nachází v dnes soukromém zemědělském statku<ref>Dobroslav Líbal, in: ''Die Parler und der schöne Stil'', díl II., Köln am Rhein 1978, s. 619-622</ref>.
Architektonické zlomky, a to části okenních kružeb, sanktuarium, dva plasticky zdobené kamenné svorníky s figurami anděla a býka byly přeneseny do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária Národního muzea]] v Praze a do Regionálního muzea v Kolíně nad Labem.
