'''ItalianItalská theorbotheorba''' výše popsaná theorba typická pro barokní hudbu italského stylu. Jedním z posledních velkých theorbistů byl Francesco Bartolomeo Conti, který působil ve Vídni.
'''FrenchFrancouzská theorbotheorba''' v průběhu 17. století se theorba ujala také ve Francii jak pro sólové hraní, tak pro [[basso continuo]]. Ve Francii druhé poloviny [[17. století]] jsou doklady o "theorbe de pieces" - nástroj určený pro výuku studentů a pravděpodobně též pro sólové hraní - právě s menzurou 76 cm - ten však byl díky kratší menzuře pravděpodobně laděný o kvartu výše, in d.
'''EnglishAnglická theorbotheorba''' je nástroj, o kterém máme pouze písemné zmínky, neexistují žádné dochované nástroje, ani plány, ani vyobrazení. Dochovány jsou však skladby [[John Wilson (hudební skladatel)|Johna Wilsona]], ze kterých je možno odvodit ladění nástroje in G, s pouze první strunou o oktávu níž.
'''GermanNěmecká theorbotheorba''' je nástroj, který byl vyvinut(?) a používán v německém regionu v 1. polovině [[18. století]]. Existují písemnosti dokládající, že S. L. Weiss si nechal upravit starší italskou theorbu podle vlastního přání na nástroj podobnější barokní [[loutna|loutně]] (jeho sólovému nástroji). Na tuto theorbu pak hrál v Dresdendrážďanské Hofkapelledvorní kapele, kde byl zaměstnán a což tvořilo základ jeho pracovního poměru u dvora.
