Národní soud: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozpracováno |
doplnění |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
[[Soubor:Pankrác, vrchní soud, přes magistrálu.jpg|náhled|Justiční palác v Praze, sídlo Národního soudu]]
'''Národní soud''' byl mimořádný trestní a čestný [[soud]] zřízený v [[Československo|Československu]] po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na základě jednoho z retribučních [[Benešovy dekrety|dekretů prezidenta republiky]].<ref>Dekret presidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1945/009-1945.pdf Dostupné online.]</ref> Sídlil v [[Praha|Praze]], v justičním paláci na Pankráci (dnes sídlo [[Vrchní soud v Praze|vrchního soudu]]), a
== Složení soudu a řízení ==▼
Takový soud ale nebyl v Československu jediným, v [[Bratislava|Bratislavě]] fungoval samostatný Národní soud. Jeho soudce i žalobce jmenovalo předsednictvo [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]] a byl pouze soudem trestním, jinak jeho složení a řízení před ním odpovídalo pražskému soudu. Soudil zejména slovenského prezidenta, členy slovenských vlád, poslance, členy Státní rady, představitele [[Hlinkova garda|Hlinkovy gardy]] a další významné veřejně činné osoby [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]].<ref>Nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Zb. n. SNR, o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví. [http://www.noveaspi.sk/products/lawText/1/11701/1/2 Dostupné online.]</ref> ▼
Národní soud se skládal z přednosty, jímž byl jmenován předseda senátu pražského trestního soudu František Tomsa, jeho dvou náměstků a z dalších soudců. Rozhodoval v sedmičlenných [[Soudní senát|senátech]], přičemž jejich předsedové museli být [[Soudce|soudci z povolání]]. Přednostu, náměstky a předsedy senátů jmenoval prezident republiky na návrh vlády, ostatní přísedící (podmínkou nebylo právní vzdělání, ale mělo jít o osvědčené vlastence) vláda na návrh ministra spravedlnosti, který vycházel ze seznamů pořízených [[Zemský národní výbor|zemskými národními výbory]] v Praze a Brně. Veřejnou žalobu u Národního soudu vykonával národní [[prokurátor]] a jeho náměstci, jmenováni byli také vládou na návrh ministra spravedlnosti, kterému byli poté podřízeni. ▼
Řízení mělo probíhat urychleně, bez řádného vyšetřování, obžalovaný ale měl právo na obhájce, pokud jej nevyužil, byl mu přidělen ''[[ex offo]]''. Proti rozhodnutí Národního soudu nebyl přípustný žádný opravný prostředek a pokud byl vynesen [[trest smrti]], musel být vykonán do dvou hodin, přičemž případná žádost o [[Milost (právo)|milost]] neměla odkladný účinek. Soud také mohl rozhodnout o tom, že se poprava vykoná veřejně. ▼
Působil ovšem nejen jako trestní soud, ale také jako soud čestný. I když jím souzené osoby nespáchaly žádný trestný čin ve smyslu retribučního soudnictví, ale nechovaly se „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“, mohly být odsouzeny ke ztrátě aktivního i pasivního [[Volební právo|volebního práva]], práva svolávat veřejné shromáždění a účastnit se jich, politicky se organizovat a vydávat, redigovat nebo i jen přispívat do politických časopisů.▼
== Výsledky činnosti ==
Původně bylo jeho fungování plánováno pouze na dobu jednoho roku, později bylo prodlouženo zákony č. 149/1946 Sb. a 245/1946 Sb. až do 4. května 1947.
== Další národní soudy ==
▲Takový soud ale nebyl v Československu jediným,
Národní soud navíc existoval už dříve v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], jakožto čestný soud měl provést revize majetku veřejně činných osob, který nabyly za [[První republika|první republiky]]. Předsedal mu viceprezident Nejvyššího účetního a kontrolního úřadu a přísedící tvořili dva soudci z Nejvyššího soudu a dva z Nejvyššího správního soudu. Zřídilo jej zcela bez právního podkladu již roku 1939 [[Národní souručenství]] a v roce 1942 byl prezidentem [[Emil Hácha|Háchou]] z podnětu [[Karl Hermann Frank|K. H. Franka]] pro naprostou neefektivitu zrušen, neboť za celou dobu neodhalil ani jeden případ korupce.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tauchen
| jméno = Jaromír
Řádek 16 ⟶ 28:
| issn = 0079-4929
}}</ref> Téhož roku bylo nicméně vydáno vládní nařízení, kterým se zřizoval další Národní soud, jenž měl pohnat k odpovědnosti české politiky považované za „nepřátele českého národa“.<ref>Vládní nařízení č. 227/1942 Sb., o Národním soudě. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1942/102-1942.pdf Dostupné online.]</ref>
▲== Složení soudu a řízení ==
▲Národní soud se skládal z přednosty, jímž byl jmenován předseda senátu pražského trestního soudu František Tomsa, jeho dvou náměstků a z dalších soudců. Rozhodoval v sedmičlenných [[Soudní senát|senátech]], přičemž jejich předsedové museli být [[Soudce|soudci z povolání]]. Přednostu, náměstky a předsedy senátů jmenoval prezident republiky na návrh vlády, ostatní přísedící (podmínkou nebylo právní vzdělání, ale mělo jít o osvědčené vlastence) vláda na návrh ministra spravedlnosti, který vycházel ze seznamů pořízených [[Zemský národní výbor|zemskými národními výbory]] v Praze a Brně. Veřejnou žalobu u Národního soudu vykonával národní [[prokurátor]] a jeho náměstci, jmenováni byli také vládou na návrh ministra spravedlnosti, kterému byli poté podřízeni.
▲Řízení mělo probíhat urychleně, bez řádného vyšetřování, obžalovaný ale měl právo na obhájce, pokud jej nevyužil, byl mu přidělen ''[[ex offo]]''. Proti rozhodnutí Národního soudu nebyl přípustný žádný opravný prostředek a pokud byl vynesen [[trest smrti]], musel být vykonán do dvou hodin, přičemž případná žádost o [[Milost (právo)|milost]] neměla odkladný účinek. Soud také mohl rozhodnout o tom, že se poprava vykoná veřejně.
▲Působil ovšem nejen jako trestní soud, ale také jako soud čestný. I když jím souzené osoby nespáchaly žádný trestný čin ve smyslu retribučního soudnictví, ale nechovaly se „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“, mohly být odsouzeny ke ztrátě aktivního i pasivního [[Volební právo|volebního práva]], práva svolávat veřejné shromáždění a účastnit se jich, politicky se organizovat a vydávat, redigovat nebo i jen přispívat do politických časopisů.
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Wikizdroje|dílo=Dekret o Národním soudu}}
[[Kategorie:Soudy v Československu]]
| |||