Anton Webern: Porovnání verzí

'''Anton Webern''' ([[3. prosinec|3. prosince]] [[1883]], [[Vídeň]], [[Rakousko]] - [[15. září]] [[1945]] [[Mittersill]] poblíž [[Salzburk]]u, Rakousko) byl rakouský [[Hudební skladatel|skladatel]] a [[dirigent]] období [[expresionismus|expresionismu]], stoupenec a žák [[Arnold Schoenberg|Arnolda Schönberga]] a obdivovatel [[Gustav Mahler|Mahlerovy]] hudby.

 

== Život ==

Anton Webern se narodil 3. prosince v roce [[1883]] ve Vídni jako '''Anton Friedrich Wilhelm von Webern'''. Jak '''''von''''' v jeho jméně ukazuje (ačkoliv ho později nepoužíval), pocházel tento skladatel z [[Aristokracie|aristokratické]] rodiny. Jeho otec, Karl von Webern, pracoval jako důlní [[inženýr]] a rodina měla majetek v [[Korutany|Korutanech]]. V roce [[1894]] se rodina Webernových odstěhovala do [[Klagenfurt]]u, kde Anton mimo jiné začal navštěvovat [[gymnázium]] a dobrou [[střední škola|střední školu]]. Naučil se zde hrát na [[housle]] a [[violoncello]] a projevil se u něj silný celoživotní zájem o [[Gustav Mahler|Mahlerovu]] hudbu, kterou studoval z klavírních přepisů.[[Soubor:Anton Webern in Stettin, October 1912.jpg|thumb|Anton Webern na [[fotografie|fotografii]] z [[říjen|října]] [[1912]], pořízené v [[Štětín]]ě.|295x295px]]První jeho písně začaly vznikat v jeho sedmnácti letech a o rok později, u příležitosti svého ukončení školy dostal od svého otce darem cestu do Bayreuthu, kde právě probíhal [[Richard Wagner|Wagnerův]] festival. Přibližně v této době byl Karl von Webern jmenován do vládní funkce ve Vídni a s určitým váháním nakonec dovolil, aby jeho syn Anton začal studovat hudbu na vídeňské univerzitě a získal doktorát. Zde od roku [[1902]] až do té doby, než získal titul doktor [[Filosofie|filozofie]], což bylo v roce [[1906]], budoucí skladatel zpíval v univerzitním sboru, studoval běžné akademické obory hudebních věd, konkrétně [[harmonie|harmonii]] a [[kontrapunkt]] a napsal doktorskou práci o hudbě vlámského renesančního skladatele [[Heinrich Isaac|Heinricha Isaaca]] (* asi [[1450]] - † [[1517]]).

 

 

== Dílo ==

Stejně jako Schoenberg byl i Webern často svědkem toho, jak je jeho hudba zesměšňována, jako například když kritik časopisu ''New York Times'', píše, že Webernova v té době právě dokončená symfonie op. 21 je „jednou z těch sípavých maličkostí, které Webern složil, když odřezával drobné a nicotné myšlenky, dokud nedosáhl dokonalé nicotnosti a nenapsal zhola nic… Výbuch smíchu, který se ozval celým sálem, téměř přerušil zvuky Webernova ukňouraného orchestru.“<ref>Časopis ''New York Times'', str. 25 z roku 1929. Autor úryvku: Olin Downes</ref>

Pravého úspěchu dosáhl Webern až deset let po své smrti, kdy ho začali mladí skladatelé oslavovat jako významného rakouského skladatele. Skutečností však zůstává, že se Webernova hudba ani po více než půl století, ač velice vážená, nestala populární způsobem tvorby, jako se to podařilo ostatní podnětné hudbě jeho doby - jako například dílům [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Stravinského]] nebo [[Béla Bartók|Bartóka]]. Zamilovat si Weberna a především ocenit jeho umění, pomáhá chápat celý typ hudby, který se pokoušel vytvářet. Ačkoli byl celoživotním propagátorem Schönbergových metod seriální hudby a zřejmě jim byl i věrnější než sám Schönberg, byl dalek tomu, být pouhým intelektuálním teoretikem nebo spekulantem.

 

== Citáty ==

* „Hudba je jazyk. Člověk chce v tomto jazyku vyjádřit myšlenky, hudební myšlenky.“<ref>http://citaty.kukulich.net/autori/w/anton-webern</ref>

 

 

{{Autoritní data}}

{{Portály|Hudba}}

{{DEFAULTSORT:Webern, Anton}}

[[Kategorie:Rakouští hudební skladatelé]]

[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]

[[Kategorie:Narození 1883]]

[[Kategorie:Úmrtí 1945]]

[[Kategorie:Muži]]