Verze z 11. 8. 2016, 06:13 editovat Tchoř (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Správci 61 269 editací →‎Územní nároky: dle shrnutí jsou poslední příspěvky {{překlad\|en\|South China Sea\|732231777}}, drobné formulační úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 8. 2016, 10:50 editovat zrušit editaci Morte 1996 (diskuse \| příspěvky) 6 editací m Korektura chyb. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 28: == Jména == Ve většině evropských zemí převládá ~~termín~~jméno "Jihočínské moře", avšak v sousedních zemích [[Čínská lidová republika\|Číny]] se vyskytují i jiné názvy odrážející historické nároky na nadvládu nad tímto mořem. Tento název vyplývá z raného evropského zájmu o moře, jakožto obchodní cesty z Evropy a Jižní Asie do Číny. V 16. století jej portugalští mořeplavci označovali jako Čínské moře (Mar da China). Později bylo zapotřebí jej odlišit od blízkých skupin vod, a tak vznikl název Jihočínské moře. [[Mezinárodní hydrografická organizace]] označuje moře jako „Jihočínské moře (Nan Hai)“. Řádek 38: V [[Čínská lidová republika\|Číně]] se užívá jméno „Jižní moře“, 南海 Nánhǎi, a ve [[Vietnam\|Vietnamu]] „Východní moře“, ''Biển Đông''. V [[Malajsie\|Malajsii]], [[Indonésie\|Indonésii]] a [[Filipíny\|Filipínách]] je dlouho užíván název „Jihočínské moře“ ([[Tagalog\|tagalogsky]] „Dagat Timog Tsina“ a [[Malajština\|malajsky]] „Laut China Selatan“) s částí uvnitř filipínských teritoriálních vod často pod názvem „Luzonské moře“ ([[Tagalog\|tagalogsky]] „Dagat Luzon“). Po eskalaci sporu [[Spratlyovy ostrovy\|Spratlyových ostrovů]] v roce 2011, začaly různé filipínské vládní agentury používat jméno „Západofilipínské moře“. Mluvčí agentury [[PAGASA]] uvedl, že moře na východ od Filipín bude nadále označováno jako Filipínské moře. V září 2012, podepsal filipínský prezident [[Noynoy Aquino]] ~~podepsal~~ "Administrativní nařízení č. 29" přikazující všem vládním agenturám užívat jméno „Západofilipínské moře“, ~~když~~pokud budou odkazovat na část Jihočínského moře v oblasti filipínské výlučné ekonomické zóny a pověřil filipínský úřad [[NAMRIA]], aby tento název užíval na oficiálních mapách. == Historie == Jihočínským mořem vedly staré obchodní cesty. Na příkaz císaře [[Jung-luo]] bylo vykonáno sedm obchodních výprav přes Jihočínské moře [[Čeng Che]] v letech [[1405]] až- [[1433]]. Z Evropanů se po Jihočínském moři plavili jako první [[Portugalci]] kolem let [[1516]] až- [[1518]]. Do Jihočínského moře vplul i [[Juan Sebastián Elcano]], který vedl zbylé ~~lodě~~ [[Fernão de Magalhães\|Magalhãesovy]] lodě. == Geografie == Řádek 51: == Geologie == Jihočínské moře leží nad potopeným [[Kontinentální šelf\|kontinentálním šelfem]], během [[Doba ledová\|doby ledové]] byla hladina moře o několik set metrů nižší, a [[Borneo]] bylo součástí asijské pevniny. Vzniklo přibližně před 45 miliony lety. Expanze vyvrcholila cca před 30 miliony lety a skončila před 15 miliony lety. Panují neshody, zda-li na tvar moře měly vliv tektonické pochody. Paul Tapponier a jeho kolegové tvrdí, že při nárazu Indické desky do Eurasijské se Indočína posunula směrem na jihovýchod a tím dala vzniku Jihočínskému moři. Tento názor je zpochybňován řadou geologů, kteří tvrdí, že posun Indočíny nebyl dostatečně významný. Marinní geofyzikální studie z [[Tonkinský záliv\|Tonkinského zálivu]] Petera Clifta dokázaly aktivitu zlomu [[Rudá řeka\|Rudé řeky]], která měla vliv na formování severozápadní části Jihočínského moře. Od jeho vzniku bylo moře skladištěm velkého množství sedimentů díky řece [[Mekong]], [[Perlová řeka\|Perlové]] a [[Rudá řeka\|Rudé řece]]. Tyto delty jsou rovněž bohatými zdroji ropy a plynu. Řádek 65: [[Spratlyovy ostrovy]] se rozkládají na ploše 810 na 900 km zahrnujíc 175 identifikovaných izolovaných objektů, největším z nich je ostrov Taiping (Itu Aba) dlouhý něco přes 1,3 km s nejvyšším bodem o výšce 3,8 metrů. Největší jednotlivý objekt v oblasti Spratlyových ostrovů je 100 km široký [[Horká skvrna\|guyot]] Reed Tablemount, též Reed Bank v severovýchodní části, oddělen od ostrovu [[Palawan]] ve [[Filipíny\|Filipínách]] Palawanským příkopem. Nyní zcela potopený v hloubce 20 metrů. Byl ostrovem dokud, se nepotopil před přibližně 7000 lety v důsledku stoupající mořské hladiny po poslední době ledové. S rozlohou 8866 km<sup>2</sup> patří k největším potopeným atolům vena světě. == Zásoby == Jihočínské moře je z geopolitického hlediska velmi významný vodní útvar. Je to druhá nejpoužívanější [[námořní trasa]]~~, v~~. V rámci [[Registrovaná tonáž\|obchodní tonáže]], více než 50% propluje skrz [[Malacký průliv\|Malacký]], [[Sundský průliv\|Sundský]] a [[Lombocký průliv\|Lombocký]] průliv. Denně skrz Malacký průliv projde přes 1,6 milionu metrů krychlových ropy. Je zde pravidelně hlášeno pirátství, ale méně frekventovaně než v polovině 20. století. Jsou potvrzeny zásoby [[Ropa\|ropy]] o rozsahu 1,2 km<sup>3</sup>, celkově s odhadem na 4,5km<sup>3</sup>. Rezervy [[Zemní plyn\|zemního plynu]] jsou odhadovány na 7500 km<sup>3</sup>. V roce 2014 začala Čína vrtat pro ropu v oblastech, s kterými je ve sporu s Vietnamem. Řádek 76: == Územní nároky == [[Soubor:South China Sea claims map.jpg\|náhled\|Územní nároky v Jihočínském moři]] Řada zemí soutěží o ~~suverenitu~~vlastnictví nad Jihočínským mořem. Tyto spory jsou momentálně ~~v Asii~~ nejnebezpečnějším předmětem konfliktu v Asii. Jak [[Čínská lidová republika\|Čína]], tak Tchaj-wan si ~~nárokuji~~nárokují skoro celý útvar za svůj. Vymezují své nároky v rámci oblasti zvané „nine-dash line" a překrývají se prakticky se všemi ostatními zeměmi. Mezi konkurenční nároky patří: * [[Indonésie]], Čína a Tchaj-wan soupeří o vody severovýchodně od [[Natunské ostrovy\|Natunských ostrovů]], * [[Filipíny]], Čína a Tchaj-wan o Scarborough Shoal, Řádek 82: * O Paracelské ostrovy vede spor Čína, Tchaj-wan a Vietnam, * Malajsie, [[Kambodža]], [[Thajsko]] a Vietnam se přou o oblasti v [[Thajský záliv\|Thajském zálivu]], * [[Singapur]] a [[Malajsie]] o oblast podél Johorského a Singapurského zálivu. Jak Čína, tak Vietnam byli velmi agresivní v prosazování svých nároků. Různé čínské úřady a jižní Vietnam kontrolovali část Paracelských ostrovu do roku 1974. Drobný konflikt v roce 1974 vyústil ve smrt 18 vojáků, od té doby Čína ovládá celou Paracelskou oblast~~. Spratlyovy ostrovy~~. V březnu 1988 byly Spratlyovy ostrovy místem námořních střetů, ve kterých zahynulo přes 70 vietnamských námořníků. Pravidelně jsou hlášeny námořní střety. [[Sdružení národů jihovýchodní Asie]] a obzvláště Malajsie, aktivně zajišťují, aby situace nevygradovala ve vojenský konflikt. Z těchto důvodů byl založen úřad pro společný vývoj, který v překrývajících se oblastech zajišťuje rovnoprávné rozdělení výnosů, aniž by řešil spory týkající se územních nároků.

Jihočínské moře: Porovnání verzí